Důkazy o nejstarším osídlení oblasti výzkumníci našli devět metrů pod zemí. Půda tu tisíce let ukrývala velké množství předmětů, mezi nimiž převažovaly kamenné nástroje.
"Nástroje sloužily k opracovávání kožešin, zpracování masa, jde o škrabadla, drasadla. Nesou stopy záměrného opracování, sloužily pravěkému člověku," popsal nálezy plzeňský archeolog Karel Nováček, který výzkumníky v Iráku vedl. Například nalezené pazourky jsou povrchově opracované tak, že vzniklo ostří.
Kamenné pazourky jsou staré kolem 150 tisíc let.
Žádné z dřívějších expedic se tak staré předměty nalézt nepodařilo. "Jsou to nejstarší nástroje nalezené v této oblasti, protože nástroje, které tu našli američtí archeologové před padesáti lety, byly mladší," vysvětlil Nováček. Výsledky českého výzkumu tak podle něj zásadním způsobem obohatí poznání celé oblasti.
"Expedice zaměřila hlavní pozornost na město Arbíl, které bylo jedním z královských rezidenčních center starověké Asýrie. Jeho výzkum je opravdovou výzvou pro moderní archeologii 21. století," vysvětlil Nováček, proč se čeští experti vypravili právě sem.
Podle něj Arbíl patří k nejdéle souvisle osídleným městům na světě. Navíc se mu na rozdíl od jiných, známějších center jako Ninive nebo Aššur vyhnul definitivní zánik. Čeští archeologové zjistili, že se tu nacházelo osídlení, které mělo samostatné opevnění, hustou zástavbu na obrovské ploše a pohřební areály. "A to vše zaniklo bez jakékoli dokumentace, bez jakéhokoli svědectví archeologů," vysvětlil Nováček.
Expedice se při výzkumu spolehla na geofyzikální průzkum, dokumentaci historických staveb nebo vyhodnocení leteckých a družicových snímků. Zajímavé nálezy se podle Nováčka dají ale očekávat pod celým městem o rozloze tři čtyři kilometry čtvereční.
Výprava, ze které se archeologové vrátili na konci roku, byla historicky první českou expedicí do Mezopotámie. Sérii výzkumů v severním Iráku podnikl tým osmi lidí ze Západočeské univerzity, pražských akademických i univerzitních pracovišť a dvou firem. Peníze na výzkum z části pokryl jeden milion korun z grantu.
kurdské Město arbílHistoricky doložené počátky města sahají do třetího tisíciletí před Kristem, doklady nejstaršího osídlení jsou ukryty hluboko pod zástavbou současné kurdské metropole. Viditelnou připomínkou bohatých dějin města je 30 metrů vysoký umělý pahorek, který tvoří střed i symbolickou dominantu Arbílu. V jeho nitru se skrývají pozůstatky slavného chrámu bohyně Ištar, věštírny a královského paláce z osmého století před Kristem. Vrcholek pahorku obsadila středověká pevnost, jež se později přeměnila na hustě osídlenou čtvrť s doklady městské architektury z přelomu 19. a 20. století. |
