Celé měsíce se Gustavo Andrade snažil přimět své farníky, aby začali brát covid-19 vážně. „Tohle město je plné nakažených lidí. Denně zemřou dva nebo tři,“ říká kněz z města Venustiano Carranza v jižním Mexiku. Navzdory jeho snaze mnoho místních obyvatel zůstává nepřesvědčených.
„Věří, že lidé umírají kvůli jedu, který rozprašuje starosta v rámci boje proti horečce dengue,“ dodává Andrade. A viníkem těchto zmatků jsou dezinformace, píše list The Observer.
Kvůli pomýlené víře, že telekomunikační věže pro 5G šíří prostřednictvím rádiových vln koronavirus, zadržovali vesničané v peruánských Andách více než den osm telekomunikačních inženýrů. V Peru zase prudce stoupla konzumace zázvoru a vývoz se téměř ztrojnásobil kvůli tvrzení, že dokáže léčit covid-19. A v posledních dnech bylo v Bolívii zaznamenáno nejméně deset případů otravy bělidlem.
Rakve plné kamení
Zatímco Latinská Amerika bojuje proti postupu covidu-19, který už si v oblasti vyžádal více než 180 tisíc životů, snaží se také odrážet vlny dezinformací šířících se přes internet, jejichž cílem je mást a klamat. Tamní sociální sítě překypují informacemi o šarlatánských lécích a fantastickými konspiracemi, které ale mohou přispívat k až příliš reálným ztrátám na životech.
Koronavirus ve světě   |
Dezinformace, které se v Latinské Americe šíří prostřednictvím milionů mobilních telefonů a počítačů, sahají od bizarních po směšné.
V minulých týdnech se například objevily zprávy o tom, že v Brazílii plní rakve kameny, aby se zdálo, že stoupá počet obětí. V Mexiku zase prý drony úmyslně šíří nákazu mezi indiánskými komunitami, CIA pomáhá šířit koronavirus v Argentině nebo že v severním Peru není bezpečné jíst mořské plody, protože do Tichého oceánu se házejí těla obětí covidu-19. Sítěmi dokonce proběhlo i to, že šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus tančí a popíjí v baru na pobřeží Sao Paula.
Zázračné a nadpřirozené léky
Mezi mnoha falešnými tvrzeními se objevují i takové „zázračné léky“ na covid-19, jako je v Peru mořská voda, ve Venezuele voňatka citronová – známější jako citrónová tráva – a v Brazílii jeden televizní evangelista propaguje bezový čaj s „nadpřirozenými semeny“.
V Bolívii doporučovali politici použití toxického bělidla jako potenciálního léku a zmatení obyvatelé těžce postiženého města Cochabamba stáli na tento jedovatý produkt dlouhé fronty.
„Některá z těchto tvrzení jednoznačně sledují politické nebo marketingové cíle, jiná jsou jednoduše absurdní,“ řekl peruánský sloupkař a psychoanalytik Jorge Bruce, který se fenoménem falešných zpráv zabývá. „Problém je, že je často šíří lidé s nejlepšími úmysly – nejspíš proto, že tím získávají pocit kontroly nad situací, nad niž v reálu kontrolou nemají.“
Brazilská odbornice na online dezinformace Yasodara Córdovaová, soudí, že pevně semknuté společenské skupiny, které definují latinskoamerickou společnost, jsou jedním z důvodů, proč je tato oblast tak plodnou půdou pro falešné zprávy. Lidé, kteří je online šíří, využívají existujících komunit, jako jsou například církevní skupiny. A někteří se s pomocí svých výmyslů snaží dosáhnout finančního zisku.
Córdovaová, která studuje online konspirační teorie už deset let, vzpomíná, jak během epidemie nemoci způsobené virem zika tvrdila rychle se šířící videa na YouTube, že ji lze léčit medem nebo česnekem. A totéž se nyní děje v době šíření koronaviru.
Nejvíc táhnou videa
Testování odmítly tisíce Australanů, podle ministryně i kvůli konspiracím |
„Videa, která propagují podobné druhy ‚léků‘, mají tisíce zhlédnutí a lidé, kteří je točí, vydělávají spoustu peněz,“ uvedla.
Podobní tvůrci si podle ní mohou snadno vydělat v přepočtu až 30 tisíc korun měsíčně. „Nezáleží na tom, jestli je to pravda nebo ne. Záleží na počtu zhlédnutí,“ dodala Córdovaová.
Jiní používají falešné zprávy k politickým účelům. Někteří ultrapravicoví politici v Brazílii podle Córdovaové vedou neustálý boj o to, aby zůstali významní. Používají k tomu bombastické a bizarní zprávy, jež je udržují v povědomí veřejnosti. „Potřebují fantastická, nehorázná anebo směšná videa, aby si je lidé dál pouštěli – ať už ze zvědavosti, nebo proto, že jim doopravdy věří,“ řekla.
16. května 2020 |
