Vše by nasvědčovalo tomu, že popularita brazilského prezidenta Jaira Bolsonara v Brazílii bude na historickém minimu. Reakci na šíření koronaviru provázel chaos. Bolsonaro nebyl ochoten proti „chřipečce“, kterou se sám nakazil, přijmout jakákoliv opatření v obavě, že tak poškodí ekonomiku. Uprostřed zdravotní krize propustil krátce po sobě dva ministry zdravotnictví. Opakovaně se dostával do sporu s brazilskými guvernéry, kteří zaváděli a prosazovali karanténu...
Výsledek? Brazílii zasáhla koronavirová epidemie po Spojených státech nejvíce na světě. V největší jihoamerické zemi s 210 miliony obyvatel se oficiálně infikovalo již 3 622 961 lidí, přičemž 115 309 lidí komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehlo. Koronavirová krize má i drtivé socioekonomické dopady. Nezaměstnanost je na 14 procentech.
A přesto je pohled veřejnosti na Bolsonara podle průzkumů nejpříznivější od jeho zvolení. Podle průzkumu agentury Datafolha se podpora prezidenta za poslední dva měsíce zvedla z 34 na 37 procent. Nesouhlas s jeho politikou se snížil ze 44 na 34 procent.
Sám Bolsonaro byl možná z výsledků překvapen. „Pravda, polopravda nebo fake news?“ napsal na svém Facebooku.
Podporu hlavě státu nyní vyjadřují i ti, kteří pro něj v prezidentských volbách v roce 2018 nehlasovali. Patří mezi ně Eldiene Matias Maiaová, která žije ve velmi chudém severním regionu Brazílie. „Je to zachránce,“ řekla matka dvou dětí listu The Washington Post. „Nyní jej budu volit. Hrozně nám pomáhá.“
Podobně se vyjadřují i obyvatelé města Guaribas, taktéž ze severu země, jedné z nejchudších oblastí v Brazílii. V roce 2018 98 procent jeho obyvatel volilo proti Bolsonarovi. Nyní by mu ale mnozí dali hlas.
Příčiny Bolsonarovy popularity
Co změnilo jejich názor? Čím si je Bolsonaro získal? Tím, čím si je v minulosti získal levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva (ve funkci v letech 2003–2011), jenž proslul rozsáhlými sociálními programy. Lula zůstává v severních chudých regionech stále oblíbený. Bolsonaro, jehož příznivci se rekrutují z vyšší a střední třídy (armáda, evangelikálové, fiskální konzervativci), měl u chudých ze severu země naopak nejslabší podporu z celé Brazílie.
Jeho vláda však začala pracovníkům v severních regionech, které silně zasáhly ekonomické problémy související s koronavirovou krizí, dávat záchranné balíčky v hodnotě 110 dolarů (2 435 korun) měsíčně. Na severovýchodě země se nespokojenost s Bolsonarovou vládou snížila z 52 na 35 procent, podle agentury Datafolha jasný doklad toho, jakou má vládní pomoc na vnímání prezidenta u veřejnosti.
Brazílie už neuvádí celkové počty nakažených, prokuratura žádá vysvětlení |
Jako v jiných latinoamerických státech, i v Brazílii velmi velké množství pracovníků, zvláště těch z nejchudších vrstev, pracuje v neformálním sektoru, kde je třeba se setkávat s lidmi. Opatření, jenž mají za cíl omezit lidský kontakt, pro ně v praktické rovině znamenají hrozbu nulových příjmů. V některých zemích, například v Peru, proto dochází k porušování karanténních omezení a tím tedy k dalšímu síření viru.
Prezidentův požadavek na zachování otevřené ekonomiky, z pohledu jiných států hazardní, nalézá u chudých obyvatel Brazílie sužovaných strachem o své živobytí odezvu. „Nemůžeme zavřít všechno. Život musí pokračovat, i během pandemie. Měníme náš názor na Bolsonara. Lidé by ho nyní volili,“ říká Ira Alves z Guaribasu.
Podle ekonomů oslovených agenturou Bloomberg se brazilské hospodářství poměrně rychle dostává z recese právě díky tomu, že Brazílie nechala určité sektory ekonomiky otevřené. Též pomohla vládní podpora. Ekonomové však varují, že ta je jen dočasná a Bolsonaro na ni nemůže spoléhat donekonečna, pokud nechce nechat zemi zbankrotovat.
