Lukašenko se o víkendu zmínil o zmařeném údajném pokusu o puč a vyvolal spekulace o významu moskevských rozhovorů slovy, že se chystá k jednomu z nejzásadnějších rozhodnutí za své vlády, která trvá už téměř 27 let. Vyvolal tím obavy opozice, že by mohl souhlasit se zřízením ruské vojenské základny v Bělorusku, anebo že národní měnu vystřídá rubl.
„Musíme pochopit, že suverenita Běloruska je dnes ohrožena,“ řekl Reuters opoziční politik Pavel Latuška. „My, Bělorusové, se nikdy nevzdáme suverenity a nezávislosti naší země. Jakákoliv rozhodnutí, která to ohrožují, nebudou právoplatná a budou přehodnocena,“ řekla AP opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.
Podpora Kremlu pomohla Lukašenkovi překonat měsíce masových protestů po prezidentských volbách z loňského srpna, které byly podle opozice zfalšovány v Lukašenkův prospěch. Demonstrace polevily po tvrdých zákrocích pořádkových sil a zadržení tisíců lidí.
Putin při přivítání Lukašenka podle agentury Interfax ocenil, že sladěna je nejen spolupráce vlád obou zemí a prezidentských kanceláří, ale ukazuje se, že i zvláštních služeb obou zemí.
Pokus o atentát na Lukašenka
Ruská bezpečnostní služba FSB v sobotu oznámila, že zadržela v Rusku dva běloruské občany kvůli pokusu o puč a atentát na Lukašenka. Bělorusko obvinilo čtyři lidi ze spiknutí s cílem uchopit moc v zemi.
Lukašenko tvrdí, že ho spiklenci chtěli zavraždit, unést členy jeho rodiny a vypnout elektrickou soustavu v zemi, a ukázal prstem na americké zpravodajské služby, aniž by poskytl důkazy. Putin ve středečním projevu vyčetl Západu mlčení ohledně tohoto údajného spiknutí a označil je za důkaz, že Západ podkopává stabilitu v Rusku a sousedních zemích.
Na provokace tvrdě odpovíme, varoval Putin Západ. Vrbětice nezmínil |
Cichanouská odmítla tvrzení o údajném převratu jako „provokaci ruských a běloruských zvláštních služeb“.
Na začátku schůzky Lukašenko uvedl, že Rusko a Bělorusko musí „určit hranice, které by neměl nikdo překročit“. Ocenil pokrok v programech svazového soustátí, které obě země formálně tvoří, ale upozornil, že je záhodno zaměřit se na „akutní problémy, včetně obrany a bezpečnosti“.
AP připomněla, že Lukašenko opakovaně odolával pokusům Moskvy podmanit si Bělorusko. Autoritářský běloruský vůdce, který je u moci od roku 1994, slíbil, že se nevzdá nezávislosti dosažené po rozpadu Sovětského svazu a dosud odolal tlaku Moskvy na zřízení vojenské základny v Bělorusku. Lukašenkovy pozice ale během masivních protestů oslabily a sám se pod tlakem Západu přiblížil k Rusku.
„Muž, který se po celá desetiletí vydával za garanta suverenity, se stal přímým ohrožením suverenity,“ prohlásila Cichanouská o Lukašenkovi, který podle ní pozbyl legitimity a nemá právo přijímat rozhodnutí s dopady na budoucnost země.
Po skončení jednání mluvčí Kremlu uvedl, že oba prezidenti posoudili hlavně spolupráci v průmyslu, energetice, zdravotnictví a vyspělých technologiích, uvedl list Kommersant na svém webu a dodal, že rozhovory trvaly skoro čtyři hodiny.
13. října 2019 |
