Tisková služba úřadu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka uvedla, že důvodem k odklonu letadla bylo podezření, že je na palubě bomba. Běloruská armáda poslala svou stíhačku, aby letadlo zadržela.
Společnost Ryanair uvedla, že byla běloruským řízením letového provozu informována o potenciální hrozbě na palubě jednoho ze svých letadel a byl jí nařízen odklon letounu do Minsku. Na palubě ale nic neobvyklého nalezeno nebylo. Pratasevič byl zadržen, ostatní pasažéři prošli bezpečnostní kontrolou a bylo jim dovoleno pokračovat do koncové destinace.
Raman Pratasevič figuruje v Bělorusku od loňska na seznamu lidí „zapojených do teroristických aktivit“. Aktivista je spoluzakladatelem informačního kanálu Nexta na sociální síti Telegram, který byl jedním z hlavních zdrojů zpráv o protirežimních protestech, jež v Bělorusku vypukly po loňských srpnových prezidentských volbách.
„Obáváme se, že běloruský režim zneužil zákon o mezinárodní letecké dopravě k pronásledování svých oponentů. Vyzýváme k vyšetření případu a okamžitému propuštění Ramana Prataseviče a všech cestujících letu společnosti Ryanair do Vilniusu,“ uvedl na Twitteru český ministr zahraničí Jakub Kulhánek, také dodal, že si předvolá běloruského velvyslance. Sdělí mu ostrý protest proti nucenému přistání letadla s kritikem běloruské vlády.
Je neakceptovatelné, že běloruský režim zneužil mezinárodní letecké právo k pronásledování svých oponentů. Důrazně vyzýváme k vyšetření případu a k okamžitému propuštění Romana Protaseviče a všech pasažérů letu #Ryanair do Vilniusu.
„Všem pasažérům musí být dovoleno pokračovat neprodleně v cestě do Vilniusu a musí jim být zajištěna bezpečnost,“ napsala ve svém Tweetu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jakékoli porušení pravidel mezinárodní letecké dopravy musí mít následky,“ dodala.
K jejímu vyjádření se připojil i český premiér Andrej Babiš. Akt Běloruska odsoudil za nepřijatelný. Kromě premiéra čin odsoudil i předseda Senátu Miloš Vystrčil, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka nebo předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Je to naprosto nepřípustné,“ uvedl také Joseph Borrell, vysoce postavený činitel EU. Podle mluvčího šéfa Evropské rady Charlese Michela budou vůdci členských zemí EU na pondělním summitu jednat o možných dalších sankcích vůči Bělorusku.
Polský premiér Mateusz Morawiecki čin Běloruska označil za „státní terorismus“ a vyzval EU, aby projednala sankce vůči Minsku. „Nepřijatelnou“ běloruskou akci odsoudila Paříž a Berlín požádal Bělorusko o okamžité vysvětlení. S kritikou vystoupila i Británie.
„Vyzývám spojence z NATO a EU, aby okamžitě reagovali na hrozbu, které běloruský režim vystavil mezinárodní civilní leteckou dopravu. Mezinárodní společenství musí podniknout okamžité kroky, aby se toto neopakovalo,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda.
Podle jeho poradkyně Asty Skaisgirytéové bylo na palubě letadla v době incidentu asi 170 lidí z 12 zemí, včetně 94 Litevců. Zprávy o výskytu výbušnin v letounu odkloněném z Vilniusu do Minsku byly podle ní falešné. Běloruská rozvědka věděla, kdo se na palubě letadla nachází, a akci pravděpodobně předem naplánovala, uvedla dále Skaisgirytéová.
Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu v Litvě, potvrdila jméno zadrženého s tím, že mu v Bělorusku hrozí „trest smrti“.
„Raman Pratasevič je běloruský novinář, fotograf, blogger a aktivista, Pracoval jako fotograf pro velká běloruská média, byl zapojen do žurnalistického programu Václava Havla,“ napsala Cichanouská. Vyzvala také k uvalení sankcí na Bělorusko, které by mohly zahrnovat i vyřazení země z Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Bělorusko zažilo bezprecedentní masové protesty proti režimu po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily dlouholetou hlavu státu Lukašenka. Lidé vyšli do ulic protestovat proti zfalšování voleb, ale pořádkové síly demonstrace nakonec potlačily, desítky tisíc lidí zadržely a opoziční vůdce uvěznily či přiměly k emigraci.
V sobotu opozice informovala o úmrtí svého člena ve věznici. Byl odsouzen za účast na protestech k pětiletému vězení a příčinou jeho smrti byl podle úřadů infarkt.
16. srpna 2020 |
