„Číňané při jídle nesedí na lavici, ale dřepí jako Evropané, když si musí ulevit v lese. Chovají se tiše a ostýchavě. Dokonce i děti vypadají tupě a bez života,“ zapsal si Einstein do deníků, který si vedl v letech 1922 a 1923 při cestách po Asii.
Číňany popisuje jako „pracovité, špinavé a tupé lidi“ s „nadbytkem“ potomků. „Všiml jsem si, jak malé rozdíly existují mezi muži a ženami. Nedokážu pochopit onu osudovou přitažlivost, kterou Číňanky vládnou a kterou své muže dokážou očarovat do té míry, že se nedokážou ubránit tak impozantnímu plození potomstva,“ poznamenal si Einstein.
Z poznámek je zřejmé, že ho obyvatelé říše středu děsili: „I ti, kteří jsou odsouzeni k zvířecké dřině, nikdy nedají najevo jakékoliv utrpení. Je to neuvěřitelně stádní národ... často připomínají spíše roboty než lidi.“
„Byla by škoda, kdyby Číňané všechny ostatní rasy nahradili. Pro našince je taková myšlenka nevyslovitelně příšerná,“ poznamenal si v denících, které byly poprvé publikovány teprve nedávno v rámci Einsteinových sebraných spisů.
List The Guardian píše, že Einsteinovy zápisky ukazují odvrácenou tvář velkého stoupence humanismu, který musel kvůli svému židovskému původu prchnout před nacisty. „Když si to přečtete, šokuje vás kontrast s jeho veřejnými projevy. Toto nebylo určeno k publikaci,“ vysvětluje editor Einsteinových sebraných spisů Ze’ev Rosenkranz.
Rosenkranz tvrdí, že Einsteinovy názory na Číňany nelze vnímat jako projev normálního evropského myšlení té doby. „Musíme dojít k závěru, že Einstein ve svém deníku učinil několik rasistických a dehumanizujících poznámek a že některé z nich jsou skutečně odporné,“ poznamenal Rosenkranz, podle nějž slavný vědec ukázal, že na Asiaty nahlíží jako na biologicky méněcenné bytosti.
