Radikální islamistické hnutí Tálibán po rychlé ofenzivě z posledních dnů dnes bez boje obsadilo Dželálábád a vstoupilo do metropole Kábulu, kde podle záběrů televize Al-Džazíra jeho bojovníci obsadili i prezidentský palác. Do něj vstoupili poté, co prezident Ašraf Ghaní z vlasti utekl, zřejmě do Tádžikistánu či Uzbekistánu.
Z Kábulu se nyní snaží dostat tisíce lidí. Řada západních států tam zavřela ambasády a evakuuje své občany a místní spolupracovníky. Mezinárodní letiště v Kábulu se však uzavřelo pro komerční lety a přistávat a odlétat z něj mohou jen vojenská letadla. O situaci v Afghánistánu by měla v pondělí jednat Rada bezpečnosti OSN.
Letouny pro své občany posílají do Kábulu mimo jiné Spojené státy, Británie, Německo, Nizozemsko, Itálie nebo Česká republika. Česká vojenská letadla zajistí evakuaci českých diplomatů, místních pracovníků ambasády i tlumočníků, kteří v zemi pomáhali české armádě. Bližší podrobnosti o pokračující operaci nebudou české úřady kvůli bezpečnosti sdělovat. ČR má v Afghánistánu dva diplomaty včetně velvyslance Jiřího Balouna.
Evakuaci svého velvyslanectví ale nechystá Rusko. To oznámilo, že povstalce za legitimní vládce neuznává a že je připraveno spolupracovat s přechodnou vládou. Dva představitelé Tálibánu ale podle agentury Reuters uvedli, že s přechodnou vládou nepočítají a že Tálibán hodlá plně převzít moc v zemi.
Šéf Vysoké rady pro národní usmíření Abdulláh Abdulláh zveřejnil na Facebooku video, v němž požaduje, aby afghánské síly spolupracovaly a zajistily bezpečnost. Zároveň vyzval Tálibán, aby jeho jednotky nevstupovaly do Kábulu, což by umožnilo další jednání.
Hnutí Tálibán nicméně dalo rozkaz svým bojovníkům rozmístěným na okrajích metropole, aby postoupili směrem do města. Podle hnutí ve městě nefunguje policie a je potřeba zabránit rabování. Podle agentury Reuters pak byla na některých místech v Kábulu slyšet střelba.
Povstalci vzápětí vstoupili do prezidentského paláce a převzali nad ním kontrolu, sdělili agentuře Reuters dva velitelé Tálibánu, Televize Al-Džazíra pak odvysílala záběry, na kterých jsou podle ní velitelé Tálibánu a s nimi desítky ozbrojených bojovníků tohoto islamistického hnutí. Mluvčí Tálibánu televizi řekl, že těm, kteří spolupracovali s vládou a s armádou, nabídne povstalecké hnutí amnestii.
Útěk prezidenta zkomplikoval situaci
Stanice BBC s odvoláním na novináře z místa dění uvedla, že nedělní jednání zástupců vlády s Tálibánem předpokládalo, že prezident Ghaní se zúčastní v prezidentském paláci předání moci přechodné vládě. Mezitím ale prezident ze země uprchl, podle experta citovaného televizí Al-Džazíra mohl mít obavy o život. Mnoho Afghánců je podle něj zklamaných, že nedokázal zemi uchránit před obsazením radikálními islamisty. Ti mají pod kontrolou už prakticky celou zemi.
Ghaní stál v čele Afghánistánu od září 2014. „Ghaní opustil národ v této situaci, zodpovídat se bude před Bohem a také národ ho bude soudit,“ uvedl podle BBC Abdulláh na Facebooku. Podle agentury Reuters odletěl do Tádžikistánu, televize Al-Džazíra ale večer uvedla, že s manželkou odletěl do Uzbekistánu. Prezidentská kancelář oznámila, že pobyt hlavy státu z bezpečnostních důvodů neupřesní.
Sám Ghaní později na Facebooku napsal, že zemi opustil, aby zabránil krveprolití. Kde je, ale také nesdělil. Bojovníci Tálibánu mezitím vstoupili do prezidentského paláce, oznámili z místa zpravodajové zahraničních tiskových agentur.
Agentura AP uvedla, že spolu s prezidentem odcestoval i jeho bezpečnostní poradce Hamdulláh Mohíb. Stanice BBC informovala, že do zahraničí se uchýlil i viceprezident Amrulláh Sálih.
Převzetí moci má proběhnout bez krveprolití
Mluvčí islamistického hnutí Zabíhulláh Mudžáhid v neděli prohlásil, že bojovníci mají rozkaz vyhnout se krveprolití a čekat na dohodu. Vedení Tálibánu podle něj nyní jedná s vládou o „mírumilovném“ převzetí moci.
To si přeje hnutí uskutečnit během příštích dnů. Ženám, diplomatům ani novinářům podle Tálibánu nic nehrozí. „Vyzýváme místní vládu a světové vůdce, aby s námi spolupracovali,“ uvedl mluvčí hnutí Suhajl Šahín.
15. srpna 2021 |
„Ujišťujeme obyvatele, zejména ty v Kábulu, že jejich majetky a životy jsou v bezpečí. Naše vedení vydalo příkaz, aby síly zůstaly na okrajích Kábulu a do města nevstupovaly. Jsme služebníky lidu a této země,“ uvedl Šahín.
Agentura Reuters s odkazem na své diplomatické zdroje uvedla, že by přechodnou vládu mohl vést Dželalí, jenž přednáší na univerzitě ve Washingtonu. Dželalí je uznávaným vojenským a politickým analytikem.
#Breaking: Former Afghan Interior Minister Ali Ahmad Jalali is poised to take over the transitional government in Afghanistan, reports Reuters. https://t.co/8oEOCEj0OH
Ministrem vnitra byl v letech 2003 až 2005, v letech 2017 a 2018 byl velvyslancem Afghánistánu v Německu. Dželalí pro americké televizní stanice často komentuje afghánskou a regionální bezpečnost.
Bojovníci Tálibánu v neděli obsadili okrajové části Kábulu, odkud se na poslední chvíli snaží uprchnout tisíce lidí. Povstalci tak mají pod kontrolou už většinu afghánského území. Vládní vojáci ustoupili ze svých pozic na letecké základně Bagrám a přenechali ji povstalcům.
Agentura AP s odkazem na afghánského činitele uvedla, že vládní vojáci ustoupili ze svých pozic na letecké základně Bagrám a přenechali ji povstalcům. Na základně je i věznice, v které je na 5000 trestanců. Další vězně dnes osvobodil Tálibán z největší věznice v zemi, která leží na okraji Kábulu, uvedla BBC.
Rusko chce svolat zasedání Rady bezpečnosti
Rusko v neděli oznámilo, že chce kvůli situaci v Afghánistánu svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Uvedl to zvláštní zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. O svolání schůzky RB OSN už požádaly Norsko a Estonsko.
Blíží se hrůzostrašná doba. Afghánské ženy se obávají návratu Tálibánu |
Velká Británie příští týden povolá poslance na krizové zasedání parlamentu, kde by měli jednat o tom, jak má vláda dál postupovat.
Britští poslanci se budou muset do lavic vrátit během letní přestávky, která měla trvat až do 6. září. Mimořádné zasedání začne ve středu ráno. Ještě v neděli odpoledne se sejde výbor pro krizové situace COBRA, kterému bude předsedat premiér Boris Johnson.
„Situace v Afghánistánu je nesmírně šokující a evidentně se zhoršuje hodinu od hodiny. Vláda kolaps Afghánistánu tiše sledovala, což bude mít pro nás tady ve Spojeném království důsledky,“ uvedl Starmer.
Albánie přijme Afghánce směřující do USA
Albánie v neděli uvedla, že je připravena přijmout na žádost Spojených států na přechodnou dobu afghánské uprchlíky. „Budou tam čekat na víza do USA,“ řekl premiér země Edi Rama.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena podle něj před časem požádala Albánii, zda by mohla sloužit jako tranzitní země pro afghánské uprchlíky, jejichž cílovou destinací jsou USA. Albánie je členem NATO.
„Neřekneme ‚ne‘ nejen proto, že nás žádá náš skvělý spojenec, ale protože jsme Albánie,“ napsal Rama na Facebook.
Podle zdrojů agentury Reuters vedla Bidenova vláda tento týden rozhovory o ochraně spřízněných Afghánců, nejen s Albánií, ale také s Kosovem. To, že kosovská vláda vede taková jednání od poloviny července, potvrdil náčelník štábu albánského premiéra Luan Dalipi. „Je tu spousta logistické, technické, bezpečnostní a sociální práce,“ uvedl Dalipi.
V Kosovu jsou více než 20 let po válce s tehdejšími jugoslávskými bezpečnostními silami stále rozmístěny stovky amerických vojáků v roli mírových sil. V roce 2014 přijala Albánie asi tři tisíce členů Íránské lidové mudžáhedínské organizace, kteří se usadili v táboře poblíž Durrësu, hlavního přístavu země.
