Když se Kubra v roce 2011 přidala k afghánské armádě byla hrdá. „Nejsem ničí majetek. Chci být samostatná,“ řekla tehdy o svém rozhodnutí, které v konzervativní zemi mnozí považovali za kontroverzní. „Jsme generace Afghánců, kteří dělají krok do moderního světa,“ dodala.
Když ale nyní, o deset let později, sledovala postup Tálibánu napříč zemí a jeho obsazení Kábulu, má strach. „Na kontrolních stanovištích nejsou vojáci ani policie. Nikdo neví, co má dělat,“ líčí.
V neděli viděla, jak lidé krátce po příchodu islamistů přetírají v Kábulu reklamy na salonech krásy nebo ničí hudební nástroje v obchodech. Sdělení Tálibánu, že ženám z jeho rukou nic špatného nehrozí a mohou se podílet na chodu státu, věří podle Kubry málokdo.
„Bojím se, že mě unesou, uvězní a znásilní za to, že jsem vojačka. Bojím se o svou budoucnost a o svou rodinu,“ říká Kundra, která má dvě děti. „Moji paštunští kolegové mě varovali, že pokud Tálibán mě a mé spolupracovnice najde, usekne nám hlavu,“ popsala listu The Telegraph.
Její úzkost je opodstatněná. Její bratr, rovněž voják, kterého v minulém týdnu povstalci zranili při bojích, jí údajně řekl, že Tálibánci usekli hlavu dvěma ženám za to, že byly před čtyřmi lety policistkami.
Vojačky musí čelit předsudkům a pomluvám
Kundra se k armádě přidala na vrcholu rozsáhlého náboru žen, jenž afghánská vláda zahájila v roce 2010 s podporou NATO. Cílem bylo vytvořit moderní armádu přijatelnou na mezinárodní úrovni.
Kundra podstoupila půlroční výcvik pod taktovkou amerických, britských a jordánských instruktorů. Zahrnoval mimo jiné školení o zbrojních systémech, čtení map, pokročilou počítačovou gramotnost, první pomoc nebo intenzivní fyzickou přípravu.
Tálibán nechá opozici prchnout ze země, pak přijdou čistky, varuje expert |
Podle původního záměru měly ženy do roku 2020 tvořit deset procent armády. Jenže do jejích řad se jich podle úředníků příliš nehrnulo. Ženy, které pracují po boku mužů a zůstávají kvůli službě přes noc mimo domov, stále v zemi čelí mnoha předsudkům či obviněním z prostituce.
Tálibán v roce 2010 doporučil tehdejšímu prezidentovi Hamídovi Karzáímu, aby ženy k armádě nebral. „Země na to prostě není připravená,“ prohlásil tehdy vyjednavač hnutí Maulví Kalámuddaín.
Vláda následně snížila své náborové cíle na tři procenta. Podle odhadů nyní ženy tvoří 1,3 procenta afghánské armády. Vláda v dubnu oznámila, že chce rovněž rozšířit řady policistek a do roku 2024 jich mít dvojnásobek. Na jaře u afghánské policie sloužilo kolem čtyř tisíc žen.
Přetírání reklam, vyhazov z práce a posměch. Bojíme se, líčí Afghánky |
Zájem žen o místa u policie ale podle rozhlasové stanice Hlas Ameriky také příliš nenarostl. Vláda totiž záměr ohlásila krátce poté, co ve městě Džalálábád skupina mužů zavraždila policistku na cestě do práce.
„Pokud bude cílené zabíjení pokračovat, nemyslím si, že rodiny umožní ženám pracovat mimo domov. Bojíme se. Ženy jsou cílem násilí každý den,“ uvedla tehdy policistka Fatema z Kábulu.
Tálibán mi vyhrožuje od začátku, líčí žena
Od chvíle, co se stala vojačkou, čelila Kundra opakovaně obtěžování, urážkám či výhrůžkám. Někdo rovněž vyplenil její dům. Tálibán dobře ví, jak vypadá. Nakonec dala v armádě výpověď a přestěhovala se do jiné části Kábulu. Nemohla ale najít jinou práci a k armádě opět nastoupila.
V posledních týdnech je výhrůžek a anonymních telefonátů čím dál tím víc. „Říkají mi, že ví, jak mě najít,“ líčí. „Klidně zabijí mě a mojí rodinu, zabíjení je v Afghánistánu hračka,“ říká s tím, že se možná pokusí ze země odejít.
Blíží se hrůzostrašná doba. Afghánské ženy se obávají návratu Tálibánu |
Někteří afghánští vojáci se v posledních dnech uchýlili do sousedních států. Uzbekistán v neděli oznámil, že zadržel 84 afghánských vojáků, kteří se pokusili překročit hranici. Vojáci nekladli odpor a požádali o zdravotnickou pomoc. Další skupina afghánských vojáků se podle Taškentu shromáždila u hraničního přechodu na afghánské straně hranic.
Tádžikistán v pondělí uvedl, že povolil na svém území přistání několika vojenským letounům, na jejichž palubě bylo přes 100 afghánských vojáků. Učinil tak poté, co letadla vyslala nouzový signál. „Na jeho základě bylo v souladu s mezinárodními závazky rozhodnuto povolit afghánským vojákům přistání na letišti ve městě Bochtar,“ sdělila země.
Do Tádžikistánu už minulý měsíc uprchly před rychle postupujícími bojovníky Tálibánu stovky afghánských vojáků.
