Letka dvoumotorových bitevníků dorazila mezi 17. a 21. listopadem na jednu z leteckých základen v jihozápadní Asii. Pentagon neuvedl přesný počet strojů a neřekl, odkud budou startovat do boje. Jak píše deník The Washington Post, na severu Iráku a Sýrie mohou zasahovat například letadla ze základen v Kataru, Kuvajtu nebo Spojených arabských emirátech.
Thunderbolt II |
Letouny A-10 Thunderbolt II, kterým se kvůli nepříliš atraktivnímu vzhledu přezdívá prase bradavičnaté (Warthog) nebo zkrátka prase, se mezi americkými vojáky těší značné oblibě. Uplatní se zejména jako přímá podpora pozemních vojsk, jejich třicetimilimetrový kanon totiž vyniká v likvidaci tanků a obrněných vozidel.
Stejná práce bitevníky patrně čeká i v boji proti radikálům z Islámského státu. Američané se pozemních operací přímo neúčastní, poskytují však podporu irácké armádě nebo kurdským pešmergům.
„Letí tam, protože je třeba zapojit se do bojových záchranných misí,“ řekla magazínu Stars and Stripes mluvčí letectva Jennifer Cassidyová. „Když už tam budou, maximálně je využijeme,“ dodala. Redaktoři z toho usuzují, že se letouny A-10 zapojí i do probíhajícího bombardování bašt Islámského státu.
Vyřazení naplánoval šéf Pentagonu, nakonec odchází první
Takzvaná „prasata“ nebudou nad Irákem létat poprvé. Už před jedenácti lety se bitevníky účastnily operace Irácká svoboda namířené proti tehdejšímu diktátorovi Saddámu Husajnovi. Kromě samotných útoků tam Američané bitevníky využívali i k šíření propagandistických letáků. Jeden stroj se tehdy Iráčanům podařilo dokonce i sestřelit. Piloti A-10 Thunderbolt II bojovali také v Afghánistánu nebo Libyi.
Národní garda státu Indiana, jejíž součástí je i letka zmíněných bitevníků, už na začátku října ohlásila nasazení tří stovek vojáků na „historicky velkou a dlouhou misi“ pod vedením centrálního velitelství USA na Blízkém východě. Server Businessweek už tehdy psal, že by se letadla mohla zapojit do boje proti islamistům. Budoucnost strojů A-10 Thunderbolt II v aktivní službě amerického letectva je přitom poslední dobou nejistá (podrobněji zde).
V hangárech se poprvé objevily už v 70. letech, aktuálně jich tam zbývá ještě 283. Řada vysokých představitelů ministerstva obrany, které se potýká s krácením rozpočtu, by se jich ráda zbavila, a ušetřila tak během pěti let asi 3,7 miliardy dolarů (82 miliard korun) za jejich provoz a údržbu. „Prasata“ by podle nich měly nahradit modernější stroje F-35 Lightning II, které jsou ovšem dosud ve vývoji a letectvo je používá pouze k tréninkovým účelům.
Americký ministr obrany Chuck Hagel v únoru představil nový plán armádního rozpočtu, kde se s vyřazením bitevníků z dob studené války skutečně počítalo. Ušetřené náklady na jejich provoz měly putovat právě do vývoje nových F-35.
Dříve než letadla však nakonec do výslužby podle všeho zamíří samotný ministr. Neschopnost čelit hrozbě Islámského státu je podle The New York Times jedním z důvodů, proč v pondělí oznámil odchod z vedení Pentagonu (více se dočtete zde).