Pod laskavým dohledem Boženy Němcové triumfálně vstoupila herečka Libuše Šafránková do české kinematografie. Nejprve zaujala jako půvabná Barunka v Babičce, zanedlouho se ztotožnila s jednou z nejkrásnějších pohádkových postav, jejíž příběh spisovatelka napsala – Popelkou.
Nadšení diváci nemuseli litovat, že kvůli těhotenství nemohla Popelku hrát Jana Preissová. Na schůzku s Libuší Šafránkovou, která se měla vyjádřit po přečtení scénáře, zda roli přijme, dorazil režisér Václav Vorlíček s hodinovým zpožděním. Jak později přiznal, byl přesvědčen, že adeptka už čekat nebude. Pokorně čekala, aby mohla říct: ano.
Ve filmu hrdinka nečeká odevzdaně a pasivně v koutě, až si ji princ najde. Je to energická a vtipná dívka, která jezdí na koni a střílí z kuše. A dokáže být i pěkně uštěpačná a jízlivá. Klidně odsekne následovníkovi trůnu a jeho dvěma parťákům: „Až naprší a uschne, pitomci!“
A to si představte, že v jedné z verzí scénáře měla malá amazonka předepsanou scénu, v níž se s trojicí mladých šlechticů dokonce poprala! „Dívka se náhle vrhne proti princi, ale těsně před ním prudce uhne a trhne jeho napřaženou paží. Princ se zapotácí a div nespadne na Vítka, který se na něj kácí z opačné strany. Kamilovi šikovně podrazila nohy.“
Netradiční výklad, stejně jako u Babičky. Však se o něj zasloužil v obou případech scenárista František Pavlíček. Ale už nesměl být v titulcích Popelky uveden; statečně ho zaštítila Bohumila Zelenková.
Zatajený autor
Autor ctil tradici českých filmových pohádek, v nichž se prolíná poetika s humorem. Komično mají „v popisu práce“ tři postavy: čeledín a Popelčin ochránce Vincek (Vladimír Menšík), tlustá uchazečka o prince Droběna (Helena Růžičková) a důstojný preceptor (Jan Libíček).
Vincek nahradil Popelčina otce, jehož slabošství scenáristovi vadilo. Někteří diváci se však divili, jak ho – pouhého čeledína – mohla macecha pustit samotného nakupovat látky na plesové šaty. A role princova vychovatele byla připsána až dodatečně. Libíček se vztekal, že se musí vláčet s příliš těžkým kostýmem.
Režisér domluvil s Helenou Růžičkovou, že se na plese prince zmocní a bude ho vláčet po parketu. „Pavel Trávníček nic netušil. V záběru se vyděšeně dívá ke svým královským rodičům, zatímco ve skutečnosti se s hrůzou díval na mě, jestli nevykřiknu Stop!, protože tahle akce nebyla ve scénáři.“
Pavel Trávníček měl štěstí, že si ho ještě jako studenta na brněnské JAMU režisér Vorlíček našel do role prince. Bylo však namáhavé skloubit s natáčením školní docházku a divadelní představení, v nichž pohostinsky účinkoval. Po letech už s úsměvem vzpomínal: „V době, kdy se film natáčel, jsem se nikdy pořádně nevyspal. Hrával jsem menší role v divadle, proto mě naložili po představení do auta a odváželi do Německa, kde se film převážně točil. Brzy ráno jsem byl na place. A všude, kde mě postavili, jsem hned usínal. Nejen na zemi, ale i na koni.“
František Pavlíček na rozdíl od předchozích pohádek, v nichž vystupují ovdovělí monarchové, nechal vládnout královský pár; představiteli krále bylo 43 let. Princ se podle scénáře jmenuje Radovan, tedy stejně jako jeho jmenovec z pohádky Princezna se zlatou hvězdou, ale ve filmu ho tak nikdo ani jednou neosloví. A zdrženlivý princ se nijak nemá k tomu, aby Popelku alespoň v závěru políbil.
Hledá se režisér
Scénář byl původně určen pro režisérku Věru Plívovou-Šimkovou. Autor však odmítl její představu, že Popelčin příběh se bude odehrávat v současnosti: moderní dívka měla jezdit na motorce a chodit na diskotéku.
Seriál filmového historika Pavla Taussiga má čtyři díly:
V závorkách jsou data, kdy články vyšly v Magazínu DNES. |
Jiří Menzel se svěřil, že i jemu byl scénář nabídnut. Dožadoval se jen dílčích úprav, a dokonce už „šel s filmem do příprav“. Ústřední ředitel filmu Jiří Purš chtěl, aby distancovaný režisér už zase točil. Ústřední dramaturg na Barrandově Ludvík Toman však zaintrikoval. „A film dostal Vorlíček. Tenkrát byl Vašek ještě tak slušný, že mi to zavolal,“ vzpomenul Menzel.
František Pavlíček byl s konečnou volbou spokojen: „Já s ním sice nikdy osobně nespolupracoval, ale jeho filmy měly úroveň a byly mi sympatické, tak jsem souhlasil. Ukázalo se, že naše rozhodnutí bylo šťastné.“
Režisér Vorlíček musel udělat zásadní změnu, kterou si vyžádali činitelé z Německé demokratické republiky. Film totiž vznikal spoluprací českých a německých filmařů. Němci notně navýšili barrandovský třímilionový rozpočet, ale požadovali, aby mohli zaměstnat svoje členy štábu i koncem roku. A tak místo rozkvetlé přírody oblažuje diváky zimní krajina. Záběry zasněžených plání působí harmonicky a idylicky, mají správnou pohádkovou atmosféru a poezii. Polínko do ohníčku rozehřívajícího srdce přiložil i Karel Gott a jeho Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš? Píseň napsali Karel Svoboda a Jiří Štaidl.
Scénář se upraví snadno, ale ušít všechny zimní kostýmy se nestihlo. Navíc nikdo nechtěl oželet ty původní podle návrhů Theodora Pištěka. Co asi zkusila Libuše Šafránková, když v ledové vodě zurčícího potůčku pere prádlo? Tepleji jim s Pavlem Trávníčkem nebylo ani v závěru, kdy v docela lehounkých oděvech cválají na koních. Při natáčení bylo minus 21 stupňů!
Za macechu a dceru padali ze saní do rybníka dublové, ale i tak se musely do ledové vody ponořit. Dostaly pod široké sukně speciální oblečení, což potěšilo hlavně těhotnou Danielu Hlaváčovou, představitelku Dory.
6. února 2019 |
Slavná filmová místa
Sledovat další díly na iDNES.tvScenerie v okolí tvrze Švihov filmaři opustili a putovali za sněhem padesát kilometrů hlouběji do nitra Šumavy. Poblíž Železné Rudy ho zase bylo tolik, že koně zapadali po břicha a všichni členové štábu museli pro herce prošlapat v závějích cestičky, ale tak, aby je diváci nezahlédli.
V hraničním vojenském pásmu nebyl obchod a rovněž o hospodě s teplým jídlem si mohli všichni nechat jen zdát. Ohřát se mohli jedině v autobusu.
Postavy, které představují koprodukční partneři, namluvili do češtiny čeští herci: macechu Jaroslava Adamová, královnu (Karin Leschová) Vlasta Fialová a krále (Rolf Hoppe) Otto Šimánek. Místo Pavla Trávníčka, zatíženého slyšitelnou „brněnštinou“, hovoří Petr Svojtka.
Po natáčení se odhalilo, že Carola Braunbocková, představitelka macechy, umí česky. Pocházela ze Všenor, ale ještě před válkou se přestěhovala s rodiči do Německa.
Hodný Jurášek
Jako královské sídlo byl vybrán zámek Moritzburg, vzdálený patnáct kilometrů od Drážďan. V jeho prostorách je hojně navštěvovaná expozice filmové pohádky Tři oříšky pro Popelku. Němečtí ctitelé se tam pravidelně scházejí a pořádají Popelčin triatlon: závodí se na koních, střílí z kuše a nutné je roztřídit hrách od rýže, ale v rukavicích!
V lese páchly ryby a ples tam vůbec nebyl. Kde se točila slavná Popelka |
Ve filmu se to hemží zvířaty, mezi nimiž vyniká bělouš Jurášek, skutečným jménem Ibrahim. Všichni si pochvalovali, hlavně představitelka Popelky, která na něm jezdila, jak byl krotký a poslušný. Kůň pocházel z ušlechtilého rodu: narodil se v roce 1957 a jeho otcem byl anglický plnokrevník Star of Hannover, jehož k nám dovezli pro zušlechtění chovu. Zpočátku běhal dostihy, v nichž nevynikal, ale na mistrovství republiky ve všestrannosti získal stříbrnou medaili. Hodně filmoval, naposledy si patrně zahrál v Kočičím princi. Kvůli veterinárním předpisům a obavám z onemocnění nemohli Ibrahima převážet přes hranice, proto ho při natáčení v Německu zastupoval náhradník Kalif.
Holoubci nedokázali předstírat, že hrách opravdu netřídí, ale zobou, skupinka loveckých psů pointrů neměla ve vysokém sněhu náladu na štvanici za zajícem, představujícím domnělou lišku. Sova zapůjčená z německého cirkusu pro roli Rozárky odmítala louskat kouzelné oříšky. Kvůli reflektorům ještě víc zavírala oči. A tak v okamžiku, kdy režisér od podlahy vykřikl Kamera! zároveň cvrnkl sovu do zadní části – a ta udiveně zamrkala.
Vánoce, Vánoce přicházejí... a s nimi Tři oříšky pro Popelku, které přesvědčivě vyhrály anketu o pohádku století. Ale příznivce mají i v jiných zemích. Víte, jak poznají už několik roků televizní diváci nahoře v Norsku, že nastal Štědrý den? Vysílají jim oblíbenou pohádku Tre notter til Askepott.
KVÍZ: Znáte hlášky z vánočních pohádek a filmů? |
21. prosince 2018 |
