V jakém ročníku Miss ČR jste byla?
Vítězkou jsem nebyla, byla jsem toho ročníku čtvrtá a bylo to v roce 2005.
Ale spousta lidí si vás přesto pamatuje, jako kdybyste tou vítězkou byla. Proč si myslíte, že to je? Díky čemu jste se uchytila?
To bylo těmi krátkými vlasy a vůbec vizáží, protože, jako upřímně, nejsem vyloženě missí typ.
Co vám dnes chybí z té doby, kdy jste v Miss působila?
Já na to vzpomínám hrozně hezky, protože jsem byla mladá. Nebo takhle. Úplně mladá jsem nebyla, protože to bylo v mých 24 letech, což byla úplně ta nejvyšší věková hranice, kdy jsem se mohla přihlásit. Proto jsem to i udělala, protože jsem si říkala, že třeba bych toho jednou litovala, že jsem to nezkusila. Byla to pro mě jedna velká přehlídka a vlastně po skončení soutěže, i když jsem byla čtvrtá, jsem měla spoustu pracovních nabídek. Ten rok, který následoval do zvolení nových holek a Taťány Kuchařové v 2006, jsem se v podstatě nezastavila.
Finalistky Miss ČR 2005 Tereza Kučerová, Daniela Frantzová a Agáta Hanychová (21. března 2005)
Do jakých profesí vás to následně zaválo?
No, do profesí... Já jsem v průběhu mých předváděcích let, což bylo někdy od mých třinácti, vlastně už byla zkušená modelka. Když jsem dokončila školu, tak jsem pořád pracovala, takže i za doby Miss jsem pořád byla v práci, seděla jsem v kanceláři, datlovala do počítače. To mě drží doteď. Takže normálně pracuju a vždycky jsem pracovala. Do toho jsem si dělala přehlídky pro svoji zábavu a potěšení.
Váš osobní život účinkování v Miss převrátilo vzhůru nohama? Co byly plusy, co byly minusy?
Nepřevrátilo. Jak jsem říkala, navázala jsem na tu svoji kariéru, ale musím říct, že jsem si tím splnila svůj sen. V těch letech jsem si odpředváděla, co jsem mohla. Potom jsem si říkala, že je důležité si uvědomit, kdy je čas odejít. A zvolila jsem asi úplně ten nejvhodnější čas, v tom nejlepším a tím jsem se rozloučila. Pak jsem se začala věnovat rodině a teď jsem máma na plný úvazek, i když už mám děti velké. Ale vzpomínám na to hezky. Bylo to prostě období, které začalo a skončilo.
Lucie Králová Šlégrová, Agáta Hanychová a Daniela Frantzová (Praha, 10. dubna 2024)
Je důležité sklenici vidět poloplnou a ne poloprázdnou. Předáváte toto i dětem, aby byly spontánní a nebály se v životě vstoupit do řek, které neznají?
Ano, částečně. (smích) Já jsem vychovaná k určité opatrnosti a takové slušnosti, za což hrozně děkuju rodičům. Takže jestli to vidí, určitě budou rádi, že se tím řídím. Ale oni to vědí, protože mě znají a vědí, jak se to se mnou táhne celou tu dobu. A děti? Mám dvě holky. Ale jsou sporťáci. Ta mladší, které bude letos jedenáct let, víc k tomu tíhne. Pokud by chtěla, tak samozřejmě ji podpořím. Ale nevidím to úplně do módní sféry, ale spíš do hudební. Krásně zpívá a tančí. Takže doufám, že se jednou podaří její sen zpívat a hrát v muzikálu.
Vykrádaly vám dcery šatník? Protože teď se ta móda dvacet let zpátky zase vrací.
Jak jsem říkala, dcery jsou sporťáci a u nás vedou mikiny a tepláky. K Vánocům a k narozeninám kupujeme kopačky, protože hrajou softbal. Takže u nás šaty a nějaká velká móda nehrajou roli. Ale co je teď, nemusí být potom. Starší dceři bude čtrnáct a myslím, že velmi brzy spolu začneme nakupovat a vrhne se do šatů, do péče o sebe a tak dále. Jsou krásné, takže věřím tomu, že budou tíhnout určitě k tomu, aby se o sebe hezky staraly, protože já je k tomu samozřejmě i vedu.
