Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Kobercové bombardování nebo chemické či biologické útoky by mohly být použity k potlačení ukrajinského odporu ve velkých okupovaných městech, jako je Cherson – zvláště pokud hrozící ukrajinská protiofenzíva tamní ruské jednotky vytlačí,“ varovala skupina uznávaných expertů Francis Shin, Damir Marusic a Tyson Wetzel z prestižního amerického Scowcroftova centra.
A i když jde podle nich o nejzazší možnost, reálné nebezpečí použití ruských taktických jaderných zbraní k prolomení houževnatých a bojem zocelených ukrajinských linií na Donbasu existuje.
Přímým podnětem k eskalaci ze strany Moskvy přitom mohou být nové dodávky vysoce přesných a sofistikovaných západních zbraní pro ukrajinské obránce. Například masivnější nasazení raketometů HIMARS, jejichž úspěšné zapojení už Kyjev potvrdil, by podle expertů mohlo Moskvu přimět k zesílení agrese.
„Invaze Kremlu se možná zpomalila na opotřebovací válku proti ukrajinské armádě, ale stále má k dispozici dostatek nástrojů k eskalaci války,“ konstatovali analytici.
Západ se proto podle nich musí připravit na intenzivnější válku mezi Ukrajinou a Ruskem a vyloučen není ani konflikt – především hybridního charakteru – mezi Ruskem a Západem.
Experti pro sestavili seznam doporučených reakcí podle závažnosti možných scénářů podle příček na pomyslném „žebříku eskalace“, jak by měl Západ reagovat, jak přitom dále pomáhat Ukrajině a jak Rusko odstrašit od dalších nebezpečných kroků.
Scénář 1 Přibližně stejné násilí
Pokud bude Rusko pokračovat ve svých nevybíravých útocích na civilní infrastrukturu a populační centra ve větším měřítku, měl by Západ zvážit opatření, aby na jedné straně posílil bojovou sílu Ukrajiny, ale na druhé straně netlačil Moskvu k další eskalaci, která by mohla vést k válce mezi USA (NATO) a Ruskem.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPrvní možností je podle expertů formálně potvrdit další pomoc Ukrajině prostřednictvím otevřené půjčky a pronájmu zbraní – takzvaný „Lend-Lease“, který před časem pro Ukrajinu schválily Spojené státy.
Státy NATO a Evropské unie by měly následovat příklad USA po vzoru zákona o půjčce a pronájmu na obranu demokracie z roku 2022 a Kyjevu poskytnout prakticky „otevřený účet“. „Takový program by mohl být příležitostí pro státy bývalého východního bloku a Finsko, které mají vojenské vybavení kompatibilní se specifikacemi z dob Varšavské smlouvy, poslat své staré přebytky na Ukrajinu a nahradit je moderní vojenskou technikou,“ navrhli analytici.
Kyjevu by se otevřela cesta k velkému množství útočných zbraní včetně bojových letounů, bezpilotních strojů, obrněnců a salvových raketometů či dalekonosného dělostřelectva.
Dalším krokem by pak podle expertů měla být radikální otevřenost vůči ruským i běloruským disidentům a vojákům podobně, jako během studené války Západ uplatňoval politiku radikální otevřenosti vůči lidem, kteří chtěli uprchnout ze Sovětského svazu nebo bývalého východního bloku.
Ruská invazní vojska přišla za sto dnů války o zbraně za nejméně 200 miliard |
Británie a Evropská unie by měly přehodnotit zrušení svých zákazů cestování sankcionovaným Rusům a Bělorusům, kteří by mohli chtít „zběhnout“. Západ by měl rovněž podpořit ukrajinské snahy přijmout přeběhlé ruské vojáky, kteří se obávají návratu do Ruska. A také zvážit rozšíření své otevřenosti vůči těmto přeběhlíkům v případě, že Ukrajina vyčerpá kapacitu je přijmout.
Třetím krokem je pak podle expertů utěsnění mezer v mezinárodních sankcích vůči Rusku, včetně například totálního embarga na dovoz ruské ropy.
Scénář 2 Zesílení ruské ekonomické odvety
Moskva v reakci na nápor západních sankcí podniká odvetná opatření především vůči evropským zemím, kterým omezuje, nebo zcela zastavuje dodávky ropy a plynu a vypovídá dohody s jednotlivci a subjekty označenými Kremlem za nepřátele Ruska.
Experti proto navrhují, aby Západ přijal několik opatření primárně ekonomické povahy, která by omezila účast Ruska v globálním finančním systému ještě nad rámec dosud přijatých kroků.
Prvním krokem má být odstřižení dalších ruských a běloruských bank od mezinárodní platebního systému SWIFT. Dosud bylo odstaveno deset ruských a čtyři běloruské banky, které prakticky nemohou získat cizí měnu ani převádět aktiva do zahraničí.
Spojené státy a Evropská komise by měly spolupracovat na identifikaci dalších ruských finančních institucí a maximálně zúžit mezery, kterými Moskva může získat finance na svou válečnou kampaň.
Dalším krokem pak má být zavedení „havarijní dekarbonizace“. Úplné a okamžité odpojení od ruských dodávek uhlí, plynu a ropy by mělo vážný dopad na ekonomiku EU.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvExperti proto radí, aby americký prezident Joe Biden na základě zákona o obranné výrobě vydal příkaz k rozvoji „zelené průmyslové politiky“ USA, na jehož základě by Spojené státy vyrobily a vyvezly obrovské množství tepelných čerpadel, solárních panelů a dalších udržitelných energetických technologií do Evropy a to za podmínek podobných programu Lend-Lease z dob druhé světové války.
Dalším krokem by pak mohlo být vytvoření společného evropského dluhu, který by usnadnil významné navýšení vojenských výdajů členských zemí NATO a masovou výrobu pro havarijní dekarbonizaci Evropy.
Státy, které nejsou na potenciální frontové linii s Ruskem a také nejsou tak závislé na ruských dodávkách, by solidárně pomohly zajistit, že nejvyšší náklady nebudou spočívat na zemích nejvíce ohrožených agresivní ruskou politikou.
Scénář 3 Masivní ruský kyberútok
Uváznutí v rozsáhlém konfliktu a stále citelnější dopady sankcí by podle expertů mohly dovést Rusko k podniknutí masivního kybernetického útoku podobnému tomu, který provedlo proti Estonsku v roce 2007. Jen v mnohem větším měřítku. Cílil by pravděpodobně na kritickou infrastrukturu Západu.
Prvním krokem v reakci Západu by mělo být zmrazení nebo umazání ukrajinského dluhu. Rusko by podle analytiků mohlo zahájit kybernetický útok jako první stupeň eskalace proti NATO, a proto by pro Alianci bylo obzvláště důležité zefektivnit vojenskou pomoc Ukrajině takovým způsobem, aby Kyjev dál mohl v maximální možné míře na sebe vázat konvenční ruské vojenské síly i pozornost ruského velení a tím omezovat ofenzivní schopnosti Ruska v kybernetické doméně.
Toho lze podle analytiků dosáhnout částečně právě zmrazením nebo umazáním ukrajinského dluhu tak, aby se Kyjev nemusel nyní zatěžovat s jeho splácením, ale soustředit se na obranu, udržování válečného hospodářství a vyzbrojování. Kyjev zatím oficiálně o takové opatření nežádal.
Dalším krokem by mělo být vyloučení Ruska z mezinárodní Finanční akční skupiny (FATF - Financial Action Task Force). Jde o organizaci, která stanovuje mezinárodní standardy proti praní špinavých peněz a jiné finanční kriminalitě včetně financování terorismu.
Návrat studené války? NATO přepíná do módu možné konfrontace s Ruskem |
Rusko má sice kvůli invazi zákaz vykonávat v organizaci jakékoliv vedoucí i poradní role, ale stále zůstává členem. Jeho vyloučení a umístění na „černou listinu“ by ztížilo možné finanční zotavení, i kdyby byla většina sankcí proti němu zrušena, protože globální soukromý sektor by obecně váhal obchodovat se zemí na „černé listině“.
Vybudujte globální „protiinvazní koalici“, radí pak jako třetí krok analytici. Ruská kybernetická kampaň proti Západu by podle nich pravděpodobně vyvolala obavy po celém světě. Zejména u států, které se obávají podobných útoků z Číny a Severní Koreje.
Západní spojenci by proto měli úzce spolupracovat s klíčovými partnery, jako je Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan a Singapur – a zvážit oslovení méně rozvinutých států v Africe a Jižní Americe. Intenzivní výměna informací o ochraně kritické infrastruktury, identifikace potenciálních kybernetických hrozeb, společný rozvoj kybernetické obrany a odstrašení by vytvořil základ protiinvazní koalice.
Čtvrtým krokem by měla být samotná protiakce v kyberprostoru. Pokud Rusko zaútočí v kyberprostoru na USA nebo některého z evropských spojenců, musí být Washington připraven na protiúder v závislosti na rozsahu a účinku ruského kybernetického útoku.
„Mezi cíle by mohly patřit ruské vojenské sítě a systémy, propletenec poradců prezidenta Vladimira Putina a vlivní ruští oligarchové se záměrem deaktivovat politické a kybernetické struktury, které nařídily a provedly kampaň kybernetické války,“ shodli se experti.
Posledním krokem by pak měla být odplata na „horizontální úrovni“. Tím je míněno, že by Západ mohl potlačit vliv Moskvy v jiných oblastech. Západní partneři by například v rámci rozšíření sankčních opatření mohli uzavřít své přístavy všem ruským lodím. Další možností horizontální reakce by mohl být společný postup například proti kremelským žoldákům takzvané Wagnerovy skupiny v Sýrii, Africe a kdekoli jinde, kde operují.
Scénář 4 Ukrajina na bojišti prohrává
Následující kroky by měly být zváženy, pokud se Rusku podaří úspěšně přeskupit své síly a provést novou velkou ofenzívu, která by vedla k rozbití ukrajinské obrany na Donbase nebo na jižní Ukrajině, či současně.
Opatření jsou podle expertů navržena tak, aby pomohla mírnit následky humanitární katastrofy a zároveň zvýšila tlak na ruské síly.
Prvním krokem by mohlo být využití zabavených ruských aktiv. Majetek zabavený ruským oligarchům, ale i zmrazená aktiva ruských bank by mohla být použita k financování humanitární pomoci uprchlíkům a vnitřně vysídleným obyvatelům Ukrajiny.
Dalším krokem by mělo být zavedení ozbrojených námořních konvojů s ukrajinským obilím. Inspirací může být operace „Earnest Will“, kterou americké námořnictvo provedlo na sklonku 80. let 20. století v Perském zálivu. Plavidla USA a NATO by doprovázela obchodní lodě z ukrajinských přístavů.
Třetím krokem by mělo být vyhlášení vojenské nárazníkové zóny, pokud by ukrajinská armáda neudržela obranné linie a hrozil by rychlý postup ruských jednotek na Kyjev a další velká města. Zóna o šířce zhruba 30 kilometrů by vedla podél hranice s Polskem. Šlo by o formální oficiální vyhlášení, protože by zóna fakticky odrážela reálnou situaci v oblasti, kterou už nyní pokrývají protivzdušné a protidělostřelecké systémy NATO.
Účelem by bylo odradit Rusko od dalších agresivních akcí s možností vyhlásit chráněné zóny hlouběji na ukrajinském území. Síly NATO by nárazníkovou zónu bránily před ruskými vzdušnými a raketovými útoky. Aliance by zasahovala proti jakémukoliv letounu nebo raketě ohrožující zónu.
Jako čtvrtý krok navrhují experti vytvoření chráněné humanitární zóny, pokud by Rusko zintenzivnilo bombardování. Zóna humanitární ochrany by podle expertů měla pokrývat tři nejzápadnější ukrajinské regiony – Volyň, Lvov a Zakarpatí. NATO a EU by tam pak zřídily tábory humanitární pomoci a zajistily by humanitární letecké transporty do Lvova a na další okolní letiště pro přepravu prchajících obyvatel. Ochranu zóny by zajišťovaly letouny a systémy protivzdušné obrany NATO. Spojenci by nepodnikali vojenské akce mimo zónu.
Ukrajina může vyhrát, pokud Západ nepodlehne strachu, předpokládají experti |
Dalším krokem by bylo zahájení humanitárních leteckých transferů ukrajinských uprchlíků z humanitární zóny, jakmile NATO zajistí vzdušný prostor.
Jako poslední krok v tomto scénáři experti navrhují provedení omezené vojenské operace. Spojené státy a spojenci, kteří by se chtěli připojit, provedou omezenou akci, aby se zabránilo zničení ukrajinské armády. Kromě zvyšování průběžného sdílení zpravodajských informací z bojiště s ukrajinskými silami by USA rovněž posílily ukrajinské jednotky nasazením bezpilotních vzdušných prostředků a řízených střel proti kriticky důležitým ruským cílům na ukrajinském území.
Scénář 5 Použití zbraní hromadného ničení
Pokud Rusko na Ukrajině použije biologické, chemické nebo jaderné zbraně, je podle expertů nutné zvážit obtížná a potenciálně nevratná rozhodnutí, která by si vyžádala vážné oběti ze strany západní veřejnosti.
„Zvýší také napětí s Ruskem na novou úroveň a znemožní normalizaci, jakmile přímé boje skončí,“ tvrdí analytici.
První krokem by v takovém případě mělo být zřízení a především prosazení bezletové zóny na Donbase. Spojenci z NATO by v oblasti ničili všechny ruské protivzdušné systémy, letouny, vrtulníky a bezpilotní stroje.
Druhým krokem by pak byla „trestná“ vojenská operace spojenců k obnovení kontaktní linie před ruskou invazí 24. února. Spojené státy a zúčastněné členské státy NATO by měly provést omezenou leteckou, raketovou a námořní operaci, aby posílily ukrajinské síly při vytlačování ruských sil z území okupovaného od zahájení ruské invaze.
Spojenecké síly by zničily ruské vzdušné síly a jednotky protivzdušné obrany, aby zajistily vzdušnou převahu. Následné vzdušné a raketové údery by přispěly k rozhodující porážce ruských pozemních sil, uzlů velení a řízení, logistiky a zásobovacích tras i ruských námořních sil, které blokují ukrajinské přístavy.
Rozsah operace by mohl být rozšířen tak, aby zajistil vytlačení ruských sil z celého ukrajinského území včetně Krymu a separatisty ovládaných území Doněcké a Luhanské oblasti.
