České obranné výdaje loni činily 1,34 procenta hrubého domácího produktu (HDP), vyplývá z nedávno zveřejněné výroční zprávy generálního tajemníka NATO za rok 2022. Jde zatím o předpoklad, Aliance údaje zpřesňuje většinou až v polovině roku.
Všech třicet členských zemí se zavázalo, že budou do roku 2024 dávat na obranu dvě procenta HDP. Slib v současnosti plní jen sedmička členských zemí na čele s Řeckem, Spojenými státy, Litvou a Polskem. Dvouprocentní hranice dosahuje také Británie, Estonsko a Lotyšsko. Velmi blízko splnění závazku jsou pak Chorvatsko a Francie.
Česká republika si i přes prokazatelně rostoucí rozpočet na obranu v meziročním srovnání pohoršila o jedno místo a patří jí šestá příčka od konce. Horší z třicítky spojenců jsou už jen Kanada, Slovinsko, Belgie, Španělsko a Lucembursko a pochopitelně Island, který armádu v pravém slova smyslu nemá a v aliančních přehledech se proto neobjevuje.
Česko si paradoxně pohoršilo, ačkoliv na obranu dává rok od roku prokazatelně více peněz. Zatímco loni byl rozpočet obrany přes 89 miliard korun, letos už má resort hospodařit se sumou takřka 112 miliard, čímž by se Česko mělo dostat do skupiny spojenců dávající na obranu přes 1,5 procenta HDP. Tedy na úroveň Norska, Německa ale také například Albánie.
Výdaje na obranu členských zemí NATO vyjádřené procentem HDP. Údaje pro rok 2022 jsou zatím předpokladem.
Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga obranné výdaje spojenců sice rostou osm let v řadě a od ruské anexe Krymu v roce 2014 evropští členové a Kanada investovali do obrany navíc 350 miliard dolarů, ale nestačí to.
„Jdeme správným směrem, ale nepohybujeme se tak rychle, jak to vyžaduje nebezpečný svět, ve kterém žijeme,“ prohlásil s tím, že vzhledem k ruské válce na Ukrajině je zcela zřejmé, že spojenci musí v tempu přidat.
Stoltenberg proto podle svých slov očekává, že už na červencovém summitu NATO ve Vilniusu se spojenci dohodnou na novém ambicióznějším závazku o investicích do obrany, který stanoví 2 procenta HDP za nutné minimum.
Polsko dál masivně přezbrojuje. Pořizuje "jezevce“ a násobí výdaje na obranu |
A do Litvy by chtěli čeští představitelé odjíždět s jednou veledůležitou novinkou. V samostatné české historii dosud nevídaným a možná přelomovým novým zákonem o financování obrany, který bude ukládat vládám, aby na obranu vydávaly vždy minimálně 2 procenta HDP a kterým se bude už počátkem dubna zabývat ve druhém čtení poslanecká sněmovna, jak vyplývá z navrženého programu jednání. Mimochodem naposledy ČR této hranice dosáhla v roce 2005.
S novým zákonem by tak ČR mohla splnit svůj závazek už příští rok, tedy o rok dříve, než původně Praha spojencům avizovala.
„Za českou vládu jsem zmínil, že již v příštím roce dosáhneme nebo máme cíl dosáhnout výdajů dvou procent HDP na obranu. V tomto kontextu jsem zmínil i připravované strategické dokumenty Česka, jejichž klíčovým sdělením bude mimo jiné potřeba všestranně investovat do vlastní i sdílené bezpečnosti a obrany,“ potvrdil šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) po pondělní schůzce se Stoltenbergem. A česká vláda je podle jeho slov otevřena i úvahám ohledně dalšího navýšení obranného rozpočtu.
Součástí NATO jsme už 24 let. Dnes už snad nikdo nepochybuje, jak zásadní roli v naší bezpečnosti hraje. Ale s tím se pojí i zodpovědnost. Dostojíme závazku vydávat na obranu 2% HDP již v roce 2024. #WeAreNATO https://t.co/EmM2i00FCj
Zákon má zajistit stabilní financování a rozsáhlou modernizaci armády. Zaváže i budoucí vlády, aby na obraně země nešetřily a při přípravě rozpočtu počítaly s předepsanou minimální výší výdajů, jinak by postupovaly nezákonně.
Česko se v tomto ohledu mezi spojenci stává teprve třetí zemí, která takový mechanismus bude využívat. Podobný zákon mají už v Polsku a Lotyšsku.
V praxi má nová legislativa, pokud ji parlament schválí, fungovat tak, že vláda bude muset každý rok v návrhu rozpočtu na obranu vyčlenit částku odpovídající minimálně dvěma procentům HDP, podobně jako je tomu u jiných povinných výdajů.
Takto navržený rozpočet předloží sněmovně, přičemž poslanci se budou muset při projednávání rozpočtu také řídit příslušným zákonem a výdaje na obranu zachovat minimálně ve výši dvou procent HDP.
Česko splácí dluh na svou obranu. Silný signál i zodpovědnost, varují experti |
Například letošní obranný rozpočet počítá s částkou přes 111,8 miliard korun. Už příští rok by to mělo být díky novému zákonu podle odhadů minimálně o 21 miliard více. Resort obrany má díky tomu získat každoročně podstatnou sumu na strategické projekty, kterou bude moci jednodušeji využívat a nevyčerpané zdroje pak převádět na jiné projekty do dalších let.
A cíl je jasný. Rychle modernizovat dlouho zanedbávané české ozbrojené síly a po mnoha letech také splnit slib, který Česko stejně jako ostatní spojenci v NATO dalo. Navíc s ruskou válkou v Evropě.
Proč 2 procenta HDP?V rámci NATO jde o číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země. Jen pro představu, v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 % HDP. Hranice se v průběhu let stala jakýmsi symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Minimálně pětina obranného rozpočtu pak podle aliančních kritérií má směřovat do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale donedávna přes 70 % svého obranného rozpočtu vydávalo na výplaty, penze a další personální náklady. Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2004, respektive 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.  Přehled českých výdajů na obranu od roku 1993 - v miliardách korun a procentním poměru k HDP. |
