Jsme připravení do NATO investovat, říká Lipavský o schůzce ministrů v Praze

Po dlouhých dvaadvaceti letech bude Praha hostit důležité jednání Severoatlantické aliance. Květnové neformální zasedání ministrů zahraničí zemí NATO bude bezesporu největší a také nejvýznamnější alianční akcí v České republice od historického summitu v roce 2002. „Zdůrazní, že se Česko aktivně podílí na vizi bezpečnosti západního světa,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský.

Šéf NATO Jens Stoltenberg a americký ministr zahraničí Antony Blinken během neformálního zasedání šéfů diplomacie Aliance norském Oslo v roce 2023 | foto: NATO Photos

Vrcholný summit NATO v Praze v roce 2002 se zapsal do historie mimo jiné největším rozšířením Aliance a to hned o sedm nových zemí. Na dlouhých dvaadvacet let se pak ovšem klíčová zasedání spojenců české metropoli tak nějak vyhýbala. Až dosud.

Koncem května bude totiž Praha hostit neformální zasedání ministrů zahraničí všech členských zemí NATO. Ačkoliv přesný termín ještě Černínský palác ani bruselská centrála spojenců dosud nezveřejnily, jedno už je jisté.

Do Česka na pár dní přicestují stovky představitelů a diplomatů z členských a partnerských zemí, aby na Pražském hradě diskutovaly o evropské a globální bezpečnostní politice. Mezi hlavní témata jednání bude podle očekávání patřit ruská válka na Ukrajině.

Odhal špiona, teroristu nebo hackera. Tajná služba láká na studentskou stáž

Očekává se tak příjezd amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena, šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbock nebo britského ministra a někdejšího premiéra Davida Camerona.

„Je to právě ministeriáda NATO, která je vedle summitu druhé nejdůležitější bezpečnostně-politické zasedání Aliance mimo Brusel,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Právě on loni v březnu šéfovi NATO Jensi Stoltenbergovi navrhl, aby se Praha znovu „dostala do kalendáře“ významných spojeneckých jednání.

„Konání zdůrazní, že se Česko aktivně podílí na vizi bezpečnosti západního světa, a tedy i naší bezpečnosti. A podtrhne, že jsme jako Česko připraveni do NATO investovat. A to jak politicky, tak finančně, čímž posílíme tak nepostradatelnou vazbu mezi Evropou a USA,“ dodal Lipavský.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >  

Šéfové diplomacie zemí NATO se pravidelně scházejí dvakrát do roka na řádném zasedání v bruselské centrále Aliance, podobně jako ministři obrany. Neformální jednání ministrů zahraničí se doposud uskutečnilo dvakrát, loni v norském Oslo a rok předtím v Berlíně.

Květnové pražské setkání se uskuteční u příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO a 75. výročí založení samotné Aliance. Zároveň ale půjde o poslední a klíčovou schůzku spojenců pro doladění agendy před červencovým summitem NATO ve Washingtonu.

„Bude se jednat o klíčovou schůzku před washingtonským summitem NATO. Je určitě skvělé, že se čelní představitelé členských států po letech opět sejdou v Praze,“ konstatoval poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Podle českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského je ministeriáda NATO těsně před summitem ve Washingtonu dobrou příležitostí ukázat naši zemi jako spolehlivého spojence ve složité době.

Česko bude čtvrtstoletí v NATO, na konferenci přijede Lord Robertson

„Spojenectví přináší mír, stabilitu s prosperitu nejen naší zemi, ale i třiceti dalším spojencům s více než miliardou obyvatel. Jsem přesvědčen ze toto výročí oslavíme i společně se Švédskem,“ dodal Landovský.

České ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že setkání ukáže závazek země k politické soudržnosti a kolektivní obraně NATO, zejména tváří v tvář ruské agresi na Ukrajině. „Rozhodnutí vstoupit do euroatlantických struktur a následné zakotvení České republiky v NATO představuje jeden z historicky nejvýznamnějších kroků v samostatné historii České republiky. Jeho význam je dnes skutečně doceněn,“ podotkl Černínský palác.

Jednání v Praze budou provázet přísná bezpečnostní opatření a náklady na akci by se podle některých zdrojů měly pohybovat v řádech desítek milionů korun.