„Přítomnost německých lékařů považujeme s kolegy za přínosnou. Vzhledem k epidemiologické situaci jsme měli ojedinělou možnost osobních kontaktů a konzultací se zahraničními partnery nad konkrétními případy z praxe,“ uvedl Tomáš Tyll, přednosta kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny.
Pacienty s covidem mohou do Německa převážet létající sanitky, tvrdí velvyslanec |
Dva němečtí armádní specialisté působili v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích od 9. listopadu. Většinou působili na klinice infekčních nemocí a na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny.
„Od vojenských lékařů z německého Bundeswehru jsme mohli čerpat zkušenosti s léčbou covid-19 nemocných, které získali zejména v jarní vlně koronavirové epidemie. Ta zasáhla Německo významně více než Českou republiku,“ konstatoval přednosta kliniky infekčních nemocí Michal Holub.
Jak dodal, konkrétně němečtí kolegové pomáhali s některými novinkami v oblasti ventilační péče s využitím oxygenátorů, které nemocnice nově dostala.
Jde o přístroje zlepšující zásobení organismu kyslíkem. Počítá se s nimi pro pacienty, kteří jsou covidem těžce zasaženi a nemohou dýchat bez pomoci. Zatím byli odkázáni především na plicní ventilátory. Jejich dlouhodobé nasazení ale může plíce nemocného zásadně poškodit a oxygenátory jsou v tomto ohledu daleko šetrnější.
Německé lékaře zajímala plazma od vyléčených
Německé lékaře naopak zaujal program výroby rekonvalescentní plazmy od pacientů, kteří onemocnění covid-19 prodělali, a jejich krevní plazma může pomoci při léčbě dalších nakažených.
„Česká republika byla druhou vlnou epidemie vážně zasažena. V rámci partnerství mezi našimi zeměmi jsme byli vysláni, abychom svým dílem přispěli k zvládání epidemie v Česku,“ uvedl Niko Neumann, internista vojenské nemocnice v Berlíně.
Osobně desetidenní misi vnímá jako možnost poznat se s českými kolegy a vzájemně se obohatit o zkušenosti získané v péči o nemocné s covidem.
„Vážíme si pohostinnosti, které se nám dostalo od našich českých přátel - zejména za těchto obtížných okolností,“ dodal Markus Schüttler, anesteziolog z vojenské nemocnice v Hamburku.
V pátek před návratem domů jim za pomoc poděkoval náměstek ministra obrany Jan Havránek a předal jim plakety ministra obrany. „Spolková republika Německo nám v krizi nabídla pomoc jako jedna z prvních a jsem přesvědčen, že desetidenní spolupráce byla přínosná pro obě strany,“ prohlásil ministr obrany Lubomír Metnar.
Mandát pro pobyt vojenských lékařů a zdravotníků ze států NATO a EU schválili poslanci a senátoři v říjnu 2020. Zahraniční vojáci mohou v České republice působit nejdéle 90 dnů, beze zbraní a vždy ve spolupráci s českým zdravotním personálem.
Kromě německých lékařů působí v Česku také skupiny britských a amerických vojenských zdravotníků.
