Už týden trvající vlna masivních protestů v Bělorusku proti výsledkům tamějších prezidentských voleb nabírá na intenzitě. Ve volbách podle oficiálních výsledků obhájil už pošesté svůj mandát stávající prezident Alexander Lukašenko. Podle opozice však bylo hlasování zfalšované.
Lukašenko tvrdí, že protesty proti jeho režimu jsou řízené zvenčí, například z Polska, Nizozemska, Ukrajiny nebo i Česka. A v této souvislosti opakovaně uvedl, že je znepokojen vojenskými cvičeními sil NATO v Litvě a v Polsku a že na něj pohlíží jako na zbrojení.
„Tanky a letadla jsou 15 minut letu od našich hranic,“ citovaly Lukašenka agentury. Naposledy v neděli běloruský prezident prohlásil, že Severoatlantická aliance na „západní hranici Běloruska shromažďuje síly“.
Běloruské ministerstvo obrany také oznámilo, že od pondělí spouští v oblasti Grodne poblíž hranic s Polskem a Litvou rozsáhlé čtyřdenní manévry, do kterých se mají zapojit raketové prapory, dělostřelectvo i protivzdušná obrana.
„Skupiny protiletadlových raketových pluků se přesunuly do určených oblastí a převzaly bojovou povinnost protivzdušné obrany jako součást ochrany státní hranice Běloruské republiky ve vzdušném prostoru,“ uvedlo v oficiální zprávě ministerstvo obrany.
Do cvičení se má zapojit i 103. běloruská výsadková brigáda, která má společně s pohraniční službou posílit určité úseky státní hranice. Součástí manévrů pak mají být ostré tankové střelby.
Severoatlantická aliance jakékoliv spojení se situací v Bělorusku a cvičeními v Pobaltí a v Polsku rezolutně odmítla. „V oblasti nedochází ke koncentraci sil NATO. Nadnárodní přítomnost NATO ve východní části Aliance není hrozbou pro žádnou zemi. Je přísně defenzivní, přiměřená a navržená tak, aby konfliktu zabránila,“ uvedla mluvčí Aliance Oana Lungescu.
Posílenou vojenskou přítomnost v Pobaltí i Polsku spojenci zavedli po ruské anexi Krymu v roce 2014 kvůli obavám některých zemí na takzvaném východním křídle z případných podobných ruských akcí jako na východě Ukrajiny.
Spojenci ale situaci pozorně sledují. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga musí běloruský režim „respektovat základní svobody, včetně svobody slova a práva na pokojný protest“.
Stoltenberg později v pondělí večer uvedl, že , že Aliance zůstává k situaci v Bělorusku ostražitá a je připravena chránit své spojence, aniž by ale představovala hrozbu pro Minsk.
„NATO nepředstavuje hrozbu pro Bělorusko a v regionu neshromažďuje žádnou armádu. Zůstáváme ostražití, přísně defenzivní, a jsme připraveni odradit od jakékoliv agrese vůči spojencům NATO,“ prohlásil.
Hledá záminku, tvrdí Vilnius
Lukašenkova prohlášení o hromadění sil NATO u běloruských hranic považují představitelé okolních zemí spíše za záminku pro „vojenskou pomoc“ Ruska pro nastolení pořádku v zemi, jejíž příslib Lukašenko dostal minulý týden od ruského prezidenta Vladimira Putina.
Putin slíbil Bělorusku vojenskou pomoc, u hranic s Polskem bude cvičení |
„Je to lež. Vypadá to, že se (Lukašenko) zoufale snaží prokázat oprávněnost výzvy k ruské pomoci a zcela zničit nezávislost země,“ uvedl například litevský ministr zahraničí Linus Linkevičius.
Podle litevského ministra obrany Raimundase Karoblise je krize v Bělorusku politická a jakákoli prohlášení běloruských orgánů o zahraničních zásazích nebo hrozbách nejsou ničím jiným než „pokusem najít někoho, koho by mohly obvinit a ospravedlnit své činy“.
Připomněl, že mezinárodní cvičení probíhají na území Litvy už roky. „Letos se také konají v běžném rutinním režimu,“ konstatoval s tím, že jejich účelem je odstrašení a obrana. „Litva nepředstavuje pro Bělorusko žádnou vojenskou hrozbu,“ dodal.
Situaci bedlivě sleduje také Polsko. „Ani Polsko, ani další země západní Evropy se nenechají chytit do intrik, které se Lukašenko pokouší spřádat,“ citovala náměstka polského ministra obrany Wojciecha Skurkiewicze agentura Reuters.
Záběry ukazují ruské konvoje
Naopak na ruských sociálních sítích se začaly v neděli objevovat desítky videí a fotografií malých konvojů nákladních automobilů bez registračních značek mířících k hranici s Běloruskem. Například server Fontanka informoval o takovém přesunu asi 30 vozidel na trase Petrohrad - Pskov s tím, že vozidla neodpovídají běžně používané technice jednotek ruského Západního vojenského okruhu.
Server Meduza zase poukázal s odkazem na záběry čtenářů na pohyb vozidel podél dálnice M1 k Bělorusku a podobné záběry zveřejnil také na Twitteru novinář Vasily Maksimov. Souřadnice u videa ukazují, že jde o křižovatku jižně od Smolenska - asi 80 kilometrů od hranice s Běloruskem.
K situaci v Bělorusku a možnému zásahu Ruska se vyjádřila řada politiků na Západě včetně Česka.
V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Proto se v tom angažuju a proto v tom také V4 s pobaltskými zeměmi musí hrát svoji roli. Víc v hlášení.
„V Bělorusku se nesmí stát to, co u nás v roce 1968. Evropská unie musí být akční. Musí Bělorusy povzbudit, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989,“ prohlásil například premiér Andrej Babiš.
„Vzhledem k tomu, co řeší Lukašenko s Putinem, je třeba dát Kremlu neprodleně najevo, že zasahování do vývoje v Bělorusku bude mít mimořádné důsledky pro samotné Rusko, bezprostředně i dlouhodobě, jako měl rok 1968. Lukašenko již není zvolený prezident!“ uvedl bezpečnostní expert Ivan Gabal.
Slovenská prezidenta Zuzana Čaputová vzkázala, že její úřad je solidární s těmi, kdo pokojně hájí svobodu a požadují svobodné, spravedlivé a demokratické volby v Bělorusku. „Násilí musí být nahrazeno smysluplným dialogem, otevřeností a usmířením,“ dodala.
