"Americká armáda bude pokračovat v plánování široké škály vojenských možností pro případ, že by prezident rozhodl o použití síly, aby se Íránu zabránilo získat jaderné zbraně," uvedl šéf sboru náčelníků amerických ozbrojených sil Mike Mullen.
V americké vojenské strategii pro letošní rok označuje Írán a jeho snahy o získání jaderných zbraní za nejvýznamnější bezpečnostní hrozbu pro celý region. Spojené státy proto na situaci kolem Teheránu soustředí daleko větší pozornost.
Írán opět míří do vesmíruNové satelity mohou být hrozbou, varují experti |
Podle Mullena by sice byl "preventivní útok na íránská jaderná zařízení špatnou variantou" a měl by vážné negativní následky, americké ozbrojené síly nicméně jsou na tuto variantu už připraveny.
Írán stále odmítá, že by jeho jaderný program byl určen k výrobě zbraní. Spojené státy a další západní země však režimu v Teheránu ani v nejmenším nevěří. Írán i přes nové sankce OSN neustále vyvíjí nové a výkonnější raketové nosiče a dál pracuje na obohacování uranu.
Teherán počátkem roku pozval některé zahraniční diplomaty, aby si prohlédli íránské jaderné reaktory Natanz a Arák. Pozvánku dostali mimo jiné delegáti z Ruska, Číny a EU. Mezi pozvanými ale nejsou země, které se k íránskému jadernému programu staví nejkritičtěji, hlavně USA. (Teherán pozval zahraniční diplomaty na exkurzi k jaderným reaktorům)
Klíčový rok v Afghánistánu
Mezi naprosté priority Pentagonu patří podle dokumentu mise v Afghánistánu, kde ještě letos bude působit zhruba 100 tisíc amerických vojáků. V druhé polovině roku by se měli američtí vojáci začít pomalu stahovat.
"Prudký nárůst amerických sil pomohl zastavit Taliban na některých místech," uvedl Mullen s tím, že zásadní pro další vývoj v oblasti bude budování strategického partnerství se sousedním Pákistánem, kde Taliban a povstalci dalších skupin hledají bezpečné úkryty a čerpají nové síly pro další útoky proti spojeneckým a vládním jednotkám.
Klíčovou úlohu pro stabilitu celé širší oblasti bude podle USA stále více hrát Indie, která nedávno znovu navázala rozhovory na ministerské úrovni právě s "nepřátelským" Pákistánem.
Definitivní odchod z Iráku
Mullen připomněl, že po dlouhých letech letos definitivně skončí americká vojenská mise v Iráku. Zhruba 50 tisíc amerických vojáků, kteří v zemi dohlížejí na výcvik iráckých bezpečnostních sil, se má vrátit domů do konce roku. S blížícím se stažením sil se stane klíčovým pilířem partnerství s iráckou stranou budovaný Úřad pro bezpečnostní spolupráci, dodal Mullen.
I přes předpokládané stahování části sil z Afghánistánu a Iráku zůstane podle něj nasazení amerických vojáků velmi vysoké, zejména pro speciální jednotky a námořní pěchotu. Některé jednotky tak letos mine zavedený cyklus, kdy po roce bojového nasazení následují obvykle dva roky klidu a přípravy na domovských základnách.
Kvůli vytíženosti v Afghánistánu pak podle Mullena musejí hrát důležitější roli na jiných místech světa námořní a letecké síly. To se týká i napětí na Korejském poloostrově. "Budeme pozorně sledovat nejistotu vyplývající z politického nástupnictví v Severní Koreji a udržovat stabilní odstrašující sílu proti (severokorejským) provokacím," uvedl Mullen. Přímo v Jižní Koreji je v současnosti rozmístěno na 28 tisíc amerických vojáků.
