Ozbrojené konflikty hrozí po celém světě, upozorňují experti

  11:19aktualizováno  11:19
Pokud by si někdo představoval, že nadcházející rok bude z hlediska bezpečnosti klidnější, je na omylu. Vyostřování vztahů, výbuchy násilí i otevřené ozbrojené konflikty hrozí takřka po celém světě, upozorňují experti.

Jihokorejský voják na stráži (26. listopadu 2010) | foto: AP

Afghánistán, Pákistán, Irák, Korejský poloostrov, Írán, Pobřeží Slonoviny, Demokratická republika Kongo, Somálsko, Jemen, Gaza, západní břeh Jordánu nebo Venezuela. To je jen malý výčet míst, kterým by v následujících měsících svět měl věnovat bedlivou pozornost.

Do popředí zájmu se už na konci loňského roku dostal Korejský poloostrov. Napětí mezi komunistickou KLDR a sousední Jižní Koreou vygradovalo, když severokorejské dělostřelectvo nečekaně napadlo ostrov Jonpchjong, který patří Jižní Koreji. Po více jak půlstoletí příměří se obě země opět dostaly na pokraj války.

Plameny na vojenské základně na ostrově Jonpchjong po zásahu severokorejským granátem (23. listopadu 2010)"Je naprosto nepředvídatelné, co severokorejský režim může udělat," konstatoval politolog Petr Suchý.
Severokorejská armáda rozmístila většinu ze svých 13 tisíc dělostřeleckých zbraní s dalekým dostřelem podél demilitarizované zóny rozdělující Korejský poloostrov. Je připravena spustit nečekanou palbu na jihokorejskou metropoli Soul, která leží pouhých 50 kilometrů od hranice.

Na hranicích jsou také nové výkonnější tanky, které severokorejská armáda získala, a v neposlední řadě 200 tisíc příslušníků zvláštních jednotek vycvičených k vraždění a vyvolávání chaosu v Jižní Koreji, konstatuje se v pravidelné jihokorejské bezpečnostní zprávě. Soul v ní označuje KLDR za "nepřítele". Před dvěma lety byla v dokumentu označována pouze za "přímou a vážnou hrozbu".

"Může se stát cokoliv, ale také třeba vůbec nic. Klidně dneska večer může dojít k vojenskému převratu a nikdo se tomu ani nebude příliš divit," řekl expert na vojenství a publicista Lukáš Visingr.

Klíčový rok pro spojence

Klíčovým bude letošní rok pro další vývoj v Afghánistánu. Spojenci NATO mají ve válce proti povstalcům v zemí 150 tisíc vojáků, většinu tvoří americké síly a Washington chce v červenci začít své jednotky pomalu stahovat.

Uplynulý rok tam byl přitom rekordně tragický - umírali zahraniční vojáci, vládní vojáci i civilisté. Jinak soupeřící povstalecké skupiny přitom začaly v zájmu boje proti zahraničním jednotkám spolupracovat a spojovat se. (Krvavá afghánská bilance: jeden mrtvý spojenec za každé dva povstalce)

A jestliže bezpečnostní situace není dobrá v Afghánistánu, pak rozhodně není dobrá ani v sousedním Pákistánu, kde povstalci doplňují síly před dalšími akcemi. Obě země jsou jako spojité nádoby. Z třiceti největších teroristických útoků v uplynulém roce se takřka polovina odehrála právě v Pákistánu.

Neznámí ozbrojenci zapálili na jihu Pákistánu 27 cisteren s palivem pro jednotky v Afghánistánu (1. října 2010)Nejčerstvějším dokladem tamější situace je smrt guvernéra provincie Paňdžáb Salmána Tasíra. Vlivného liberálního politika 4. ledna zavraždil člen jeho vlastní ochranky. Údajně proto, že kritizoval kontroverzní zákon o rouhání. (Bodyguard zastřelil pákistánského politika, který odmítal zákon o rouhání)

Íránské jaderné experimenty

Nervózní by podle expertů měl být svět i ohledně íránského jaderného programu. "Zvláště Evropě by nemělo nic uniknout. Nelze však odhadovat, jakým směrem se bude situace ubírat. Zda se podaří obnovit rozhovory s Teheránem, nebo ne," uvedl politolog Petr Suchý.

Írán sice odmítal a odmítá, že by jeho jaderný program byl určen k výrobě zbraní, Spojené státy a další západní země však režimu v Teheránu ani v nejmenším nevěří. Írán i přes nové sankce OSN neustále vyvíjí nové a výkonnější rakety a snaží se dobývat i vesmír. (Írán opět míří do vesmíru. Nové satelity mohou být hrozbou)

Obavy mají pochopitelně i nejbližší sousedé a nejen Izrael. A proti íránské hrozbě má chránit i nový protiraketový deštník NATO, který má před raketami přikrýt obyvatele všech členských zemí.

Africké a latinskoamerické rozbušky

Vlnu nového násilí lze očekávat na africkém kontinentě. Například nejčerstvější události v Pobřeží Slonoviny ukazují, že k výbuchu a krvavým střetům stačí velmi málo. (Spor dvou prezidentů o zemi krvavých diamantů ohrožuje životy)

Vojáci Pobřeží slonoviny, kteří jsou loajální Laurentu Gbagbovi, stojí před hotelem Golf, odkud úřaduje Alassan Ouattara (3. ledna 2011)Pobřeží slonoviny je už roky de facto rozdělené na převážně křesťanský jih a muslimskými rebely kontrolovaný sever. Od nedávných voleb má také dva prezidenty. Právoplatný je samozřejmě jenom jeden, jenže ten druhý se nehodlá vzdát.

Na pomyslném sudu s dynamitem sedí i některé latinskoamerické země v čele s Venezuelou. "Pokud tam dojde k nějaké hlubší ekonomické krizi, je velmi reálné, že lidé, kteří nyní prezidenta Cháveze oslavují, budou později chtít nemilosrdně jeho hlavu," konstatoval Lukáš Visingr.

USA a Východ v českém hledáčku

Z regionálního hlediska bude podle politologa Břetislava Dančáka důležité sledovat průběh evropského předsednictví Maďarska a poté Polska. A to hlavně v souvislosti s iniciativou, kterou během svého předsednictví nastartovala Česká republika. Jde především o partnerství s východními zeměmi jako Ukrajinou nebo Ázerbájdžánem a také energetickou bezpečnost.

Z českého pohledu bude velmi záležet na vývoji lepšících se americko-ruských vztahů. Tedy zda se podaří ratifikovat v Praze uzavřenou novou smlouvu START o jaderném odzbrojení a jak se Rusko nakonec postaví k budování nové protiraketové obrany, která byla Moskvě donedávna trnem v oku zvláště kvůli umístění amerických antiraket v Polsku a radarové základny na českém území.

V nynějším aliančním projektu se přitom uvažuje i o tom, že by centrum včasného varování před balistickými raketami mohlo stát v Česku. "Uvidíme, jakou dynamiku českým vtahům s USA přinese nově jmenovaný americký velvyslanec," dodal Dančák.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otroku, pošli výplatu. České studentky si našly na internetu novou obživu

ilustrační snímek

Bohatí cizinci začali díky sociálním sítím využívat nečekaných služeb českých vysokoškolaček. Nejde přitom o žádnou...

Kdyby každý plul jako Greta, zničí přírodu víc než letadla, tvrdí mořeplavec

Rudolf Krautschneider

Švédská aktivistka Greta Thunbergová se vydává z Velké Británie do New Yorku na jachtě, aby ostatním demonstrovala...

Do Španělska uprchlíky nepovezeme, vzkázali aktivisté z lodi Open Arms

Loď se 147 africkými migranty čekala v mezinárodních vodách asi 50 kilometrů od...

Humanitární loď Open Arms, která se 107 migranty na palubě kotví přes dva týdny u italského ostrova Lampedusa, odmítla...

Veřejná omluva. Čeští turisté podstoupili na Bali očistnou ceremonii

Český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo zneuctil. Česká...

Obyvatele ostrova Bali pobouřilo video, které dokládá, že český turistický pár při návštěvě chrámu svaté místo...

Sibiř lehá popelem, většinu požárů ani nehasí. Ekologická zkáza je obrovská

Lesní požáry v Krasnojarském kraji na východě Ruska (7. srpna 2019)

Sibiř hoří a ruští hasiči na požáry ani zdaleka nestačí. Z té obrovské masy stačili uhasit jen pouhá dvě procenta a s...

Další z rubriky

Supertajný Lošarik se dočká oprav. Účel ponorky stále provázejí spekulace

Ponorku Lošarik před časem neúmyslně zachytili novináři ruské mutace britského...

Je to víc jak měsíc, co při požáru na palubě ruské supertajné hlubinné ponorky Lošarik vypukl požár, při kterém...

Manévr ruské stíhačky byl nebezpečný, hodnotí NATO incident nad Baltem

Záběr ze záznamu setkání španělského pohotovostního letounu EF-18 (nahoře) a...

Manévr jedné ze dvou ruských stíhaček Su-27, které podle ruské verze v úterý nad Baltem "odehnaly" pohotovostní letoun...

Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti

Letoun Gripen na základně v Čáslavi

V září už potřetí vyšle české letectvo pětici letounů JAS-39 Gripen a sedmdesátičlenný kontingent do Pobaltí. Litva,...

Najdete na iDNES.cz