Na patnáct let staré oficiální prezidentské fotografii pózuje prezident Václav Klaus ve slavnostním fraku, pod jehož sakem prosvítá nápadná červenobílá velkostuha Řádu bílého lva I. třídy.
Levou stranu fraku zdobí řádová hvězda s českým lvem a vedle ní hvězda Řádu TGM s vyobrazeným profilem prvního československého prezidenta.
Ale Klaus o ně přišel, když skončil jeho prezidentský mandát. Přitom jeho předchůdce Václav Havel i nástupce Miloš Zeman nositeli dvou nejvyšších českých vyznamenání jsou.
Teď je chce Zeman Klausovi opět vrátit. I když zatím není jasné, která. Státní vyznamenání mu udělí letos u příležitosti státního svátku 28. října. Bez dalších podrobností to uvedl v neděli rádiu Frekvence 1.
Václav Havel obdržel v roce 2003 doživotně Řád bílého lva a Řád TGM. Předal mu je tehdejší šéf Senátu Petr Pithart. (14. října 2003)
Z titulu funkce
Zeman je nyní nositelem obou těchto nejvyšších českých vyznamenání ze zákona. Prezidentu republiky totiž přísluší řádová insignie I. třídy řádů včetně řádového řetězu. Ty mu po skončení úřadu mohou být usnesením obou komor parlamentu propůjčeny doživotně. To se však v případě Václava Klause nestalo.
Podle poslance Vojtěcha Pikala (Piráti), předsedy podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Sněmovny, je plně v pravomoci prezidenta rozhodnutí, komu řád udělí a komu ne, ale u bývalé hlavy státu by to mělo být jinak.
České řády a medaile
|
„Systémovější by bylo, kdyby mu ho potvrdila Sněmovna. Žádný takový návrh ale nikdy nepřišel,“ říká místopředseda Sněmovny Pikal.
Podobné hlasování se totiž zatím událo jen jednou – v případě Václava Havla na jaře roku 2003. Po odchodu z Hradu se právě rozhodnutím Parlamentu ČR stal doživotním nositelem nejvyšších státních vyznamenání. Schválili speciální zákon, který mu řády přiznává.
Bývalý prezident Václav Klaus se takového ocenění nedočkal. Ve společnosti tehdy panovala velká nespokojenost s amnestií, kterou Klaus před skončením ve funkci vyhlásil. Prominuto bylo více než 111 tisíc trestů.
Kontroverzní krok tehdy provázel jeho odchod a místo zákona o propůjčení řádů se řešil návrh na žalobu na Klause pro velezradu. Podala ji tehdy skupina 28 senátorů. Ústavní soud o žalobě už nerozhodoval, Klausovi mezitím skončil mandát.
V cizině je to stejné
Hrad sice konkrétní jména ani vyznamenání, která jim mají být udělena, nekomentuje, ale ze zvyklostí, které udělování provázejí, se dá očekávat, že Klaus z Hradu neodejde jen s medailí, ale rovnou s některým z řádů.
Navíc v nejvyšší třídě, protože Zeman hned na začátku svého mandátu uvedl, že nebude posuzovat zásluhy oceněných a všem bude dávat vyznamenání v nejvyšší třídě. Tak to učinil třeba před třemi roky v případě kardinála Dominika Duky nebo loni in memoriam u prvorepublikového předsedy vlády Antonína Švehly.
Podobná praxe jako v Česku panuje prakticky ve všech zemích – státní vyznamenání se automaticky propůjčuje hlavě státu, ať už korunované, nebo volené. Ti korunovaní jsou ale nositeli řádů doživotně, prezidenti je po skončení musí vracet.
Českým občanům se státní řády pouze propůjčují, po jejich smrti je rodina musí vrátit Kanceláři prezidenta republiky. Pokud prezident propůjčí řád posmrtně, rodina dostane jen dekret.
Naopak cizincům se řády udělují a do prezidentské kanceláře je po jejich smrti rodina už nevrací.
Prezident Miloš Zeman při předávání státních vyznamenání na Pražském hradě (28. října 2015).
