Podíl kouření na roční úmrtnosti činí v Česku asi sedmnáct procent. Projevuje se to přitom celou řadou nemocí. „Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než devadesát procent těchto onemocnění,“ popsal odborník na závislosti Ladislav Csémy z NÚDZ.
Žvýkací tabák jako trend mezi dětmi. Může přitom vést k rakovině |
To, jak moc se v Česku v důsledcích kouření umírá, se ale liší i podle místa, kde daný člověk žije, nebo třeba pohlaví.
„Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr,“ uvedl Ladislav Kážmér, jeden z autorů studie.
Méně se v důsledku kouření umírá směrem na jihovýchod republiky nebo ve velkých městech. Výjimku představuje Ostrava. „V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím,“ doplnil Kážmér.
Předčasná úmrtí v důsledku kouření mezi muži
Chudší člověk? Riziko úmrtí je vyšší
Důvodem je především výskyt sociálně patologických jevů v těchto lokalitách. Jednoduše - méně vzdělaní a chudší lidé kouří víc. „Výzkumy ukazují, že osoby s vyšším vzděláním si častěji uvědomují zdravotní rizika spojená s kouřením cigaret a také častěji upřednostňují méně rizikové formy tabákových a nikotinových produktů, například elektronické cigarety a zahřívané tabákové výrobky,“ uvedla Pavla Chomynová, vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.
Ženy versus mužiTo, jak moc Češi předčasně umírají na následky kouření, se liší i podle pohlaví. Obecně se riziko více týká mužů, a to přibližně dvojnásobně. Výjimkou je ale třeba Praha - v hlavním městě je u žen výrazně vyšší úmrtnost. „Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen,“ vysvětlil Kážmér. |
Nejvyšší míra kouření pak je v komunitách a regionech s nepříznivou socioekonomickou situací, vysokou mírou nezaměstnanosti a v sociálně vyloučených lokalitách.
„Výzkumy ukazují, že v nich kouří až sedmdesát procent populace,“ doplnila Chomynová. Kromě dospělých se to přitom týká i dětí z těchto rodin.
Podobné studie jsou v anglosaském světě běžné. V Česku ale podle Csémyho dosud takové regionální rozdělení neexistovalo.
Nyní je tak možné jej využít třeba k tomu, jak zacílit prevenci. „Politika ochrany obyvatelstva před škodlivými účinky tabákového kouře je buď zaměřena celoplošně, například ve smyslu regulačních zákonů či cenové politiky tabákových výrobků, nebo ponechána na individuální motivaci a přístupech jednotlivce ke svému vlastnímu zdraví, tedy individuální programy odvykání kouření,“ vysvětlil Kážmér. A právě to je špatně. Prevence by se měla zaměřit i regionálně.
22. listopadu 2017 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvS tím souhlasí i Chomynová. „Preventivní programy se mohou zaměřovat na zvyšování zdravotní gramotnosti u socioekonomicky znevýhodněných skupin populace, dostupná by měla být také nabídka služeb odvykání kouření a podporovány výrobky s vědecky ověřenou nižší rizikovostí,“ uvedla.
Předčasná úmrtí v důsledku kouření mezi ženami
Vliv měl covid, projevit se může i zdražování
Počet kuřáků v Česku pozvolna klesá. Kouří asi třetina dospělých lidí, denně asi sedmnáct až třiadvacet procent, tedy asi dva miliony lidí. Zatímco mezi staršími zůstává podíl zhruba stejný, klesá u dětí i dospělých do čtyřiadvaceti let věku. Naopak přibývá těch, co kouří e-cigarety.
Vliv na to ale měl covid. „Data ze studie, která sledovala dopady epidemie covid-19, ukázala, že v populaci došlo ke snížení intenzity užívání i mezi denními kuřáky,“ uvedla Chomynová. Důvodem je uzavření restaurací a barů, ale také zprávy, podle kterých kuřáci čelí vyššímu riziku vážného průběhu koronavirové infekce.
Další pokles by podle některých mohl přijít kvůli zdražování. Lidé si jednoduše nebudou moct kouření dovolit. To ale odborníci odmítají. „Závislí kuřáci si cigarety opatří vždy. I za cenu, že se musí omezit v jídle, vzdělání nebo jiných důležitých aktivitách. Vidíme to dobře na psychiatricky nemocných, kde je vysoké procento kuřáků. Třetina jejich čistého příjmu padne na cigarety,“ popsala Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vysoká cena ale může být dobrou prevencí, část mladých lidí kvůli ní kouřit nikdy nezačne.
31. května 2022 |
