Manažer baseballového klubu Draci Brno Arnošt Nesňal užíval řadu let žvýkací tabák. „V baseballu v Americe to je taková kulturní záležitost. S kamarádem sedíte na střídačce, požvykujete, odplivnete si. Někoho to trochu uvolní,“ popsal. Ke sportu to podle něj patřilo. A protože žvýkalo i jeho okolí, přišlo mu to normální.
Časem si uvědomil, že mu to nedělá dobře po zdravotní stránce. A hlavně si začal všímat mladých hráčů, kteří právě proto, že to v dané komunitě bylo normální, začínali žvýkat také. Nyní již abstinuje a v obdobném kroku podporuje i ostatní.
Děti kupují cigarety na internetu. Kontrola nefunguje, zjistila inspekce |
„V klubu se to snažíme už několik let hodně limitovat. Máme vůči tabáku nulovou toleranci, u mládeže už u nás tento fenomén víceméně neexistuje. A ani u hráčů starších osmnácti let na výjimky nikdo nežvýká,“ říká.
Trend mezi mládeží
Obecně jde ale mezi mládeží a dospívajícími o čím dál větší trend. A to navzdory tomu, že legálně se může prodávat jen starším osmnácti let. Podle Adama Kulhánka, vedoucího Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Kliniky adiktologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, užívá žvýkací tabák asi 2,5 procenta dospělých. Mezi dětmi ve věku od třinácti do patnácti let je podíl dvojnásobný - bezdýmý tabák jich užívá kolem pěti procent.
Máte zkušenost se žvýkacím tabákem?
„V současné době se stává velkou módou mezi mladistvými a dětmi, stejně jako fenomén nikotinových sáčků,“ souhlasí Lenka Štěpánková z Centra pro závislé na tabáku Všeobecné fakultní nemocnice. Právě nový „elegantnější“ způsob nikotinových sáčků k nárůstu popularity také přispívá. Švédská forma známá jako snus se umisťuje pod horní ret a nevede tolik k plivání.
Že se s fenoménem setkávají, potvrzují i některé školy. Samotné žvýkání tabáku sice nezachytí, všímají si ale vyžvýkané hmoty, kterou poté žáci vyplivnou v samotné škole nebo v jejím okolí. „Někteří z nich vyžvýkají ten polštářek a poté jej ‚vystřelí‘ do stropu. Tam to zůstane a uklizečky si stěžují, že to musí sundávat,“ popsal František Mihulka ze Sdružení učňovských zařízení ČR. Jde podle něj o menšinu učňů, pro školu je ale těžké zjistit, o koho konkrétně jde. Celou věc přitom označil za nový fenomén, který se začal objevovat především v posledních dvou letech.
Švýcaři podpořili zákaz tabákové reklamy. Ochránit má hlavně mladistvé |
Nejvíce je však fenomén spojený s týmovými sporty, jako je zmíněný baseball, ale také florbal, házená či hokej. „Pro dospívající sportovce bývá jeho užívání statusovým symbolem a často napodobují svoje starší spoluhráče nebo své vzory mezi dospělými hráči v klubu. Potenciální rizika žvýkacího tabáku si neuvědomují,“ popsal Filip Hudeček, lékař z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny a předseda Lékařské komise České baseballové asociace.
Závislost či rakovina
Těch je přitom celá řada. „Podceňována je zejména závislost na nikotinu, která se v případě dospívajících rozvíjí významně rychleji než u dospělých,“ popsal Hudeček. Právě nikotinu navíc různé typy bezdýmého tabáku obsahují více než běžné cigarety. A vzniká na něj tolerance - je nutné zvyšovat dávky.
Žvýkací tabák a sportŽvýkací tabák je spojený především s baseballem, a to už od jeho počátku. Hráči jej používali mimo jiné proto, aby si zvlhčili ústní dutinu na prašných hřištích a nadbytečné sliny používali ke změkčení tehdejších rukavic. V té době se nic nevědělo o karcinogenním efektu tabáku v ústní dutině. To se změnilo již na počátku dvacátého století. Přesto jde stále o viditelnou součást sportu. Na rakovinu hltanu či jinou rakovinu v prostředí úst zemřela celá řada známých hráčů minulého století. |
„Je dokonce návykovější než kokain a téměř tak jako heroin. Pokud se uživatel bezdýmého tabáku rozhodne skončit s konzumací, může být vystaven podobným abstinenčním příznakům jako odvykající kuřáci, například nervozita či zvyšování chuti k jídlu,“ dodal lékař.
Tabák je přitom v kontaktu se sliznicí velmi dlouho, takže třicet minut odpovídá vykouření tří cigaret.
Odvykání je tedy vhodné vést v určitých fázích, zahrnující přípravu a stanovení cílů odvykání, zjišťování návyků spojených s užíváním tabákového výrobku a následně samotné odvykání. „Závislost na žvýkacím tabáku se dá léčit stejnými metodami jako závislost na tabáku při kouření cigaret. Jedná se o kombinaci psychoterapie plus farmakoterapie ke snížení abstinenčních příznaků u uživatelů, u kterých se již rozvinula fyzická závislost na nikotinu,“ uvedla Štěpánková.
Pro plíce, srdce a cévy je žvýkací tabák méně škodlivý. Lokálně ale narušuje sliznici ústní dutiny a zažívacího ústrojí včetně sliznice žaludku, protože ho uživatelé při žvýkání polykají. „Užívání bezdýmého tabáku může vypadat jako ‚zdravější‘ varianta konzumace nikotinu, avšak není tomu tak. Žvýkání je škodlivější než kouření. Přímý kontakt tabáku s ústní dutinou je velmi rizikový. Vede k poškození sliznice, dásní, zubů, jazyka a mandlí. Toxické sliny poškozují i hltan, jícen a slinivku,“ vyjmenoval Hudeček.
