Radar bude svůj signál vysílat zhruba na jihovýchod v rozptylu asi 12,5 stupně. Sama anténa se nehýbe, jen se k malým anténkám, které jsou upevněny v její čtvercové desce o rozměrech deset krát deset metrů, přivádí vysílaný signál s různým časovým zpožděním. Tím se dosahuje rozmítání svazku do stran.
Zařízení bude mít výkon asi 170 kilowattů, což je blízké výkonu vysílanému z televizních věží ve větších městech. Šířka svazku vln bude ještě ve vzdálenosti deseti kilometrů několik set metrů. Paprsek bude mířit nejméně dva stupně nahoru.
"Kdyby si kdokoliv stoupl na kterýkoliv kopec v okolí a byl tam jakkoliv dlouhou dobu, nepřekročí jeho expozice zdaleka žádnou hygienickou normu, českou a evropskou v to počítaje," říká k tomu fyzik Luděk Pekárek z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření, jeden z autorů studie.
Slunce a mikrovlnka
Pro srovnání: v letních měsících dopadá na metr čtvereční zemského povrchu ve střední Evropě zhruba 700 wattů tepelného slunečního záření. S tím se lidské tělo samozřejmě musí vyrovnat.
Česká norma pro zaměstnance dovoluje pro mikrovlnné záření 50 wattů na metr čtvereční a pro ostatní lidi nejvýše 10 wattů, tedy 70krát méně než Slunce.
Podle slibu americké strany radar v Brdech naši normu nepřekročí. Čeští hygienici to budou moci zkontrolovat. Radar vysílá na vlnové délce 3 centimetry. Vlny této délky už nepronikají pod povrch těla (maximálně několik milimetrů), ale způsobují ohřev.
Například mikrovlnná trouba pracuje s vlnami o délce cca 12 centimetrů, proto její záření dokáže prostoupit do hloubky a tam ohřívat.
S vlnami o něco delšími pracuje mobilní telefon. Ty se liší podle typu, buď je to 35 centimetrů, nebo 17,5 centimetrů.
Rádiové vysílání potom využívá ještě delší vlny, které pronikají látkami (tedy i naším tělem). Na druhou stranu vlny o vlnové délce menší než 1 milimetr vytvářejí infračervené světlo (to vnímáme jako teplo), případně ty ještě kratší jsou viditelné jako světlo.
Pekárek tvrdí, že není třeba se bát ani vedlejšího záření: při radarovém paprsku vznikají tzv. parazitní laloky, tj. část energie se nepodaří umístit do hlavního paprsku, takže se rozptyluje všemi směry. Tyto parazitní laloky jsou však desettisíckrát slabší než hlavní paprsek.
Odpůrci radaru většinou namítají, že za určitých podmínek může dojít k nepředvídatelným odrazům radarového paprsku. Například od letadla, které by vybočilo z letové zóny.
Paprsek by se mohl odklonit třeba i na zem a tam by pak náhodou mohl někoho zasáhnout. To by pak neslo i jistá zdravotní rizika. Podle odborného armádního měsíčníku ATM je to sice nepříliš pravděpodobné, vyloučit tuto možnost by však bylo nezodpovědné.
Jen teoretické riziko
Podobně i jeden z největších odpůrců výstavby radaru, starosta brdské obce Trokavec Jan Neoral, upozorňuje, že v případě poruchy radaru, by mohl paprsek sklouznout dolů k zemi a za jistých podmínek se dotknout vrcholků některých kopců. Kdyby se tam zrovna nacházeli turisté nebo houbaři, mohli by být paprskem zasaženi.
Co se týče škodlivosti radaru, odpůrci i přívrženci se shodují, že je téměř nemožné, aby zařízení někoho vážně poškodilo.
V tomto případě nejde tedy ani tak o otázku odbornou jako o politickou. A politici budou muset rozhodnout, zda radar na Brdech bude, či nikoliv.
Nedůvěra k novotám
Problém je, že každý rád věří tomu, čemu věřit chce. To znamená, že pokud si lidé nepřejí radar, budou věřit v jeho škodlivost bez ohledu na mínění odborníků i na předložené důkazy.
Dokonce natolik, že jim hrozí psychosomatické poruchy a skutečně se jim kvůli radaru může citelně zhoršit zdravotní stav: bolesti hlavy, zvýšený tlak, nespavost a tak dále, až po často velice závažné stavy tělesné. Dokazují to příběhy z minulosti. Léky nepomáhají, toto onemocnění se doporučuje léčit psychoterapií nebo pomocí kněze.
O tom, že lidé mají k neznámým technologiím nedůvěru, hovoří i zpráva ze Španělska. Minulý víkend tam v malé andaluské obci zamítli v referendu mobilní telefony. O jediný hlas zde vyhráli ti, kdo se obávali, že vysílání z antény postavené poblíž místní taverny by mohlo stálým hostům poškodit zdraví.
