„O předsednictvo bude velká rvačka,“ předpověděl Babiš. Na post prvního místopředsedy je oficiálně navrženo pět lidí. Největší šance má šéf poslanců ANO a Babišův dlouholetý spolupracovník v Agrofertu Jaroslav Faltýnek. Posbíral celkem osm nominací.
Zájem kandidovat proti němu projevily čtyři ženy. Celkem 13 uchazečů je o další maximálně čtyři křesla místopředsedů a 18 nominací daly kraje na další místa v předsednictvu.
Kandidáti do vedení ANO
|
Kromě méně známých lidí jsou mezi zájemci o pozice ve vedení hnutí, které má nyní oficiálně okolo dvou a půl tisíce členů, i další dva ministři - obrany Martin Stropnický a životního prostředí Richard Brabec.
Členové vlády musí ale brát zároveň v potaz, že chyby Babiš nepromíjí a neváhá udělat změnu, když má pochybnosti. Za rok a jeden měsíc existence vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL jen Babišovo hnutí měnilo své ministry.
Odchod ministryně spravedlnosti Heleny Válkové, jejíž demisi přijal prezident Miloš Zeman v minulých dnech, zdůvodnil Babiš, že ministerstvo potřebuje větší „tah na branku“. Pokusí se o to náměstek Válkové Robert Pelikán.
Stropnický vycouval z kandidatury na post prvního místopředsedy a utká se jen o post jednoho z místopředsedů či alespoň o místo v předsednictvu. Má ale jen dvě nominace, a to z Královéhradeckého a Karlovarského kraje, stejně jako ministr Brabec, šéfka pražského hnutí ANO a dlouholetá Babišova spolupracovnice Radmila Kleslová i poslanci Jan Volný a Radka Maxová. Dalších osm lidí nasbíralo po jedné nominaci.
Babiš se přitom nechal slyšet, že třeba Stropnický je pro ANO „zásadní tvář“, ale že od krajských organizací hnutí slyší, že nechtějí moc kumulovat funkce ministrů s funkcemi v ANO. Každý z krajů by také měl rád svého zástupce ve vedení hnutí, protože předsednictvo je orgán, který rozhoduje a kde se třeba hlasuje o tom, kdo se stane ministrem. Volebního sněmu ANO se zúčastní 189 delegátů, pozvání přijalo 120 hostů, včetně diplomatů z 15 zemí.
ANO ve vládě: Ne vyšším daním, chybou bylo zrušení poplatků
Hnutí ANO dostalo ve volbách na podzim 2013 necelých 19 procent hlasů, což mu vyneslo šest křesel ve vládě. Loni také vyhrálo volby do Evropského parlamentu a prosadilo se v komunálních volbách ve velkých městech. Teď má Babišovo hnutí cíl uspět i ve volbách krajských, které jsou příští rok a v dalších parlamentních přeskočit i dosud nejsilnější ČSSD.
Sněm ANO také naznačí, jak se budou Babiš a další pětice ministrů za jeho hnutí chovat ve vládě a zda se ANO nepokusí více vymezit proti ČSSD. Mimo jiné proto, aby oslovilo i dosavadní voliče ODS a TOP 09, pravicových stran, které už v posledních volbách do Sněmovny oslabily.
Babiš má cíl sestavit pro příští rok výrazně ambicioznější rozpočet než letošní, který byl schválen se schodkem 100 miliard korun. Proto za jednu z priorit považuje boj proti daňovým únikům, proti podvodům s DPH, a přijetí zákona o elektronické evidenci tržeb. Pokud se výběr daní nepodaří zlepšit, bude Babiš v koalici pod tlakem ČSSD, aby ANO akceptovalo zavedení sektorové daně, tedy vyššího zdanění firem z některých odvětví. V koaliční smlouvě je to zmíněno zatím jen jako možnost.
„Velký problém jsou zrušené poplatky u lékařů. Lidi si na ně zvykli, tolik jim nevadily, ale teď kvůli jejich zrušení máme díru v rozpočtu. Byl to populistický krok,“ přiznal Babiš v rozhovoru pro MF DNES, jaké chyby se hnutí ANO ve vládě dopustilo. Podle poslance Ivana Pilného je tento názor v poslaneckém klubu ANO naprosto dominantní. „Návrat poplatků znamená politicky problém, protože to vyžaduje určitou odvahu. Volby jsou ještě daleko, i ty krajské, tak možná se k tomu najde odvaha,“ řekl iDNES.cz Pilný.
Pokud by ČSSD trvala na zvyšování daní, musela by si ale podle Babiše hledat nového koaličního partnera. Prezident Zeman už dal najevo, že kdyby z jakýchkoli důvodů padla vláda Bohuslava Sobotka, mohl by Babiš z postu ministra financí i povýšit. „Kdyby mi pan Babiš řekl, že má parlamentní většinu, tak bych byl povinen ho jmenovat ministerským předsedou,“ řekl nedávno v rozhovoru pro MF DNES Zeman. (více zde)
