"Pokud nedojde k žádnému zásahu zvenčí, v současné době očekáváme hospodářský výsledek minus 2,4 miliardy," řekl iDNES.cz Kabátek.
VZP ročně hospodaří se 150 miliardami korun a jejími klienty je 60 procent národa. Její základní fond, ze kterého se hradí zdravotní péče, loni skončil ve víc než čtyřmiliardovém propadu. V roce 2011 činil schodek 3,8 miliardy.
Podle Kabátka by pojišťovna skončila letos hůř, pokud by nehledala úspory v nákladech. "Dokázali jsme ušetřit v provoze, na lécích a zdravotnických zařízeních letos více než jednu miliardu korun," tvrdí její ředitel.
Důsledkem minusového hospodaření je například to, že VZP se zpožďuje v platbách zdravotnickým zařízením. "Na konci každého měsíce končíme s nulou, ale musím konstatovat, že postupně se nesplacené závazky objevují. V srpnu činily v průměru jednu miliardu korun. Zpoždění bylo v řádech dnů," potvrdil Kabátek.
Právě kvůli tomu, aby nedocházelo k narůstání lhůt a procenta závazků po splatnosti, se vláda ve středu rozhodla zvýšit platbu za státního pojištěnce a tedy i příjem do systému veřejného zdravotního pojištění. Stát tam přidá pět miliard korun, ale až v příštím roce (více o rozhodnutí vlády čtěte zde).
Politici VZP potopili plány
Současný ředitel VZP do funkce nastoupil loni v listopadu. Za cíl si vytkl zlepšit smluvní politiku a mít vyrovnané hospodaření. Jenže pojišťovna má i po tomto slibu finanční potíže a ve čtvrtek požádala ministerstvo zdravotnictví o bezúročnou půjčku od státu ve výši 2,6 miliardy korun (více čtěte zde).
Podle pojišťovny totiž existují plány na další úspory, politici je však nedokázali uvést v život tím, že by je přenesli do zákonů, vyhlášek a vládních nařízeních. "Jistě za to může současná politická situace, nicméně je potřeba, aby tady zaznělo, že nám chybí realizace kroků zvenčí," tvrdí Kabátek.
Podle něj důležitější než půjčka pojišťovně je přiblížení úhrad všech pojišťoven. VZP totiž nyní platí za péči v přepočtu na jednoho pacienta či úkon víc než oborové zdravotní pojišťovny. Jenže tvrdí, že to nemůže sama od sebe napravit. "Sblížit sazby na reálnou úroveň je možné udělat okamžitým rozhodnutím," podotýká Kabátek.
Pojišťovna je nespokojená například s tím, že v zákoně zatím není ukotven princip takzvaných pozitivních listů nebo pay backu (zpětně proplacené slevy pojišťovně od výrobce či distributora). Obě záležitosti by podle pojišťovny pomohly ušetřit. Jenže ze strany lékárníků a lékařů zaznívá kritika, že pojišťovna chce neprůhledným způsobem obcházet cenovou politiku (o kritice čtěte více zde).
Bez konkrétního posunu zůstal požadavek, aby stát odkoupil část nedobytných pohledávek. "Jednalo by se o 3,5 miliardy z 38 miliard, což je částka všech pohledávek po splatnosti," vysvětlil za VZP Kabátek. "Velmi bych stál o to, abychom se o tom mohli ještě bavit, ale to záleží na ministerstvu zdravotnictví a financí," podotkl ředitel VZP.
Ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát už dříve iDNES.cz řekl, že má na stole vyčíslení odkupu pohledávek od všech zdravotních pojišťoven ve výši pěti miliard korun.
