Původně měla být částka uvolněná ministerstvem financí o jednu miliardu nižší. Podle Fischera se ale našly dodatečné úspory a zdroje, které ji umožnily navýšit, aniž by se to promítlo do schodku státního rozpočtu. Ten má být příští rok 112 miliard korun (více čtěte zde).
"Miliardu vytvoříme z rozdílu mezi příjmy a výdaji ministerstva zahraničních věcí, tedy z předpokládaného navýšení inkasa z víz o sto milionů. Můžeme také o deset procent stáhnout u všech kapitol výdaje na energie s ohledem na snížení cen elektřiny," uvedl Fischer. Všechna ministerstva přijdou také o část peněz na služby například externích právníků. "Ze služeb jsme odebrali celkem 770 milionů," informoval Fischer.
Ministerstvo zdravotnictví původně žádalo přidání o 7,2 miliardy korun ročně (více čtěte zde).
Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka platba za státního pojištěnce bude navýšena od roku 2014. Rusnok také uvedl, že vláda bude nadále jednat o mimořádné finanční pomoci pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Kolik peněz by mohla dostat, ale Fischer ani Rusnok zatím nevědí. VZP by ráda získala od státu bezúročnou půjčku ve výši 2,6 miliardy korun.
K navýšení platby za státního pojištěnce, tedy napříkald studenty, seniory, nezaměstnané či rodiče nejmenších dětí, vláda využije takzvané zákonné opatření. To znamená, že o kroku bude hlasovat Senát a pokud jej schválí, začne co nejdříve platit.
Ministr zdravotnictví Martin Holcát přitom vládě předložil také variantu, aby se vše řešilo běžným legislativním procesem - tedy čteními ve Sněmovně po mimořádných volbách.
"Kolem zákonného opatření jsou diskuse o tom, zda takto přijatou věc není možné v budoucnu zpochybnit jako nezákonnou," řekl iDNES.cz Holcát s tím, že riziko zákonného opatření spočívá v tom, že vláda tuto formu zatím nikdy nevyužila.
"Rozhodli jsme se pro zákonné opatření, aby navýšení plateb s ohledem na mimořádné volby nezůstalo ve vzduchu," odůvodnil rychlý, byť rizikovější krok Rusnok.
Systém veřejného zdravotního pojištění letos vykáže schodek zhruba osm miliard korun. Peníze v něm chyběly i loni a předloni.
"Pokud by žádné z navrhovaných opatření neprošlo, nedá se vyloučit, že některé nemocnice zkolabují. Je také reálné omezování péče, zvláště u elektivních (výběrových, neakutních) výkonů a objednacích dob," poznamenal v úterý ministr zdravotnictví.
