Úřad zároveň upozornil na to, že podle dat z počátku června bylo v Česku zaměstnáno zhruba 70 000 uprchlíků z Ukrajiny. Stát tak má v této souvislosti příjmy z daní a sociálního a zdravotního pojištění.
Ministr vnitra Vít Rakušan v pondělí uvedl, že nyní v ČR pracuje už skoro 77 tisíc Ukrajinců. To podle ministra značí to, že Ukrajinci do Česka nepřichází zneužívat sociální systém. Ministerstvo vnitra podle nejnovějších dat eviduje 380 212 víz dočasné ochrany, které Česká republika vydala uprchlíkům z Ukrajiny za zhruba čtyři měsíce trvání ruské invaze.
Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Na cizinecké policii se za čtyři měsíce ukrajinsko-ruského konfliktu podle údajů vnitra přihlásilo 310 976 běženců, v úterý jich bylo 1 703. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina procent.
Počet udělených dočasných ochran a registrací na cizinecké policii v úterý 21. června. https://t.co/eKAh2IopL0
Přesný počet ukrajinských uprchlíků v Česku nelze však určit, někteří z ČR odjíždějí do jiných zemí nebo se vrací domů. Podle odhadu úřadů je v Česku asi 280 000 až 300 000 uprchlíků, převážně žen s dětmi. Nejvíce jich zůstává v Praze.
Hřib se sešel s Fialou kvůli uprchlíkům. Jednání pokročilo, řekl primátor |
Kvůli přeplněnosti metropole a nedostatečným kapacitám vedení město uzavřelo minulý týden Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, které odbavilo od začátku války na Ukrajině téměř 100 000 uprchlíků. Pražský primátor Zdeněk Hřib se poté s premiérem Petrem Fialou domluvili, že vznikne soubor opatření, která budou motivovat uprchlíky k přesunu do méně vytížených obcí.
Pomoc Ukrajincům bude pokračovat i po skončení nouzového stavu
Sněmovna i Senát minulý týden schválily novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle které budou ministerstva a další úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Kraje mají s obcemi dál zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.
Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků. Snazší a rychlejší by mělo být budování dočasných staveb pro ubytování a vzdělávání uprchlíků. Běženci budou také moci žádat po půl roce od udělení dočasné ochrany o dávku v částce životního minima. Půjde o 4 250 korun měsíčně pro dospělé a o 3 050 korun za měsíc pro děti. Normu ještě posoudí prezident.
