Opoziční poslance Jurečka naštval. Poukazovali na to, že návrh, který by znamenal další finanční zátěž, neprojednal ani sociální výbor Sněmovny. „Nebylo to fér,“ řekla šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Rozumí ale tomu, proč Jurečka s návrhem přišel a prohlásila, že pro něj zvedne ruku.
Jurečka se opozičním poslancům omlouval, že návrh předložil jako poslanecký pozměňovací návrh, který přilepil k jinému vládního návrhu, podle něhož budou muset úřady i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování ukrajinských uprchlíků. „Chceme, aby byl zachován tento princip i po ukončení nouzového stavu,“ řekl ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.
„Do konce roku by to stálo 2,8 miliardy korun,“ řekl Jurečka s tím, že počet uprchlíků, kteří dostávají humanitární dávku, se snižuje. „Máme nyní 73 tisíc lidí, kteří pracují,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí. A ten, kdo pracuje a má tedy příjem, nemá na humanitární dávku nárok.
Budou moci být i oddělené třídy pro uprchlíky
Zrychleně ve stavu legislativní nouze poslanci schválili také návrh, podle kterého ve školách budou moci vzniknout oddělené třídy pro uprchlíky, ač ministerstvo školství preferuje, aby existovaly třídy, ve kterých budou společně čeští a ukrajinští žáci. „Ministerstvo školství vycházelo z principu maximální možné integrace ukrajinských žáků do českých tříd,“ řekl ministr školství Petr Gazdík.
„Máme v naší zemi 125 tisíc ukrajinských dětí, které budou muset být integrovány do mateřských i základních škol,“ řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Upozornil, že část z uprchlíků se bude chtít na Ukrajinu vrátit a mělo by jim být umožněno také distanční vzdělávání. Takové dítě, které by se na dálku online učilo na ukrajinské škole, by jen jednou za půl roku přineslo ukázat své hodnocení v ukrajinské škole. Gazdík ale tuto možnost odmítl a poslanci pak Vondrákův návrh nepodpořili.
Zrychlení výstavby dočasných budov
Třetí přijatý návrh se týká zrychlení výstavby dočasných budov pro ubytování a vzdělávání běženců. „Zákon zrychlí povolování takzvaných nezbytných staveb, což jsou primárně stavby pro bydlení, ubytování, vzdělání, zdravotnictví a sociální služby, které jsou potřebné ke zmírnění následků přílivu lidí z Ukrajiny. Jeho přijetí bylo nezbytné, protože se ukázalo, že zejména kapacita vzdělávacích zařízení bude na podzim nedostatečná. Zároveň je to další možnost pro obce, jak v tuto chvíli řešit problémy s ubytováním a v delším časovém horizontu také obohatit svůj bytový fond,“ uvedl Bartoš.
Zákon také umožní prostřednictvím výjimek z územního plánu realizovat nezbytné stavby i na plochách, kde by to nebylo za normálních okolností možné, o výjimce rozhoduje rada obce nebo zastupitelstvo obce. Stanoví mírnější technické požadavky na nezbytné stavby – například požadavky na parkovací stání, a to tak, aby byla zajištěna dostatečná bezpečnost a zdraví a život osob a zvířat a ochrana životního prostředí.