Předseda správní rady VZP, největší zdravotní pojišťovny v zemi, Tom Philipp uvedl, že pojišťovna nyní eviduje 350 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, kterým poskytuje pojištění. Z toho je 215 tisíc uprchlíků v rozmezí 18-65 let, na které nová povinnost spadá. „Pravděpodobně zde nejsou všichni, někteří se již vrátili,“ uvedl předseda. Dětí a seniorů se změna netýká, i nadále pokračují v dosavadním režimu.
Do 8 dnů od uplynutí 150 dnů musí uprchlík aktivně splnit oznamovací povinnost vůči pojišťovně, tedy nahlásit, jak bude nadále postupovat. Zda má zaměstnání, zda bude nadále pokračovat jako OSVČ, případně přihlásit se na Úřadu práce ČR.
Pokud na oznamovací povinnost nedojde, z uprchlíka se stává osoba bez zdanitelných příjmů a musí platit 2187 korun měsíčně, obdobně jako Češi ve stejné situaci. Pokud by nedošlo k placení, začne vznikat dluh, který může skončit až exekucí. Pojišťovny se vždy snaží nejprve kontaktovat dlužníky, například pomocí SMS.
Náměstek ředitele VZP pro služby klientům Ivan Duškov uvedl, že uprchlíci, kteří přišli například až v dubnu, mají logicky více času, aby oznamovací povinnost splnili. Pro každého uprchlíka platí 150 dnů inviduálně od chvíle, kdy do České republiky dorazily, respektive od chvíle, kdy se registrovali v KACPU.
Od 21. července VZP spustí k oznamovací povinnosti online formuláře. Vyplnění má být dle představitelů pojišťovny rychlé a intuitivní, uprchlíci by se měli vyhnout frontám. Podle Ivana Duškova by množství osob, kterých se povinnost týká, mohlo v prvních dnech znamenat komplikace pro provoz poboček VZP, kdyby se nejednalo o digitální řešení.
Webová stránka pomocukrajine.vzp.cz, kterou pojišťovna provozuje v ukrajinském jazyce, již dnes nabízí informace o podmínkách, které bude nutné splnit pro získání nároku na státní pojištění. Podle předsedy Philippa budou i ostatní pojišťovny postupovat obdobně. Na tiskové konferenci zaznělo, že cílem je srovnat podmínky pro ukrajinské uprchlíky s těmi, které platí pro české občany.
Podle dřívějších vyjádření vládních představitelů je zkrácení doby snahou o motivaci uprchlíků, aby se rychleji zapojili na trhu práce. Podle informací resortu vnitra z druhé poloviny měsíce června si našlo práci již téměř 77 tisíc uprchlíků z celkového počtu zhruba 300 tisíc příchozích Ukrajinců.
Z průzkumu, který si udělalo ministerstvo práce a sociálních věcí mezi 50 000 uprchlíky (psali jsme ZDE), vyplývá, že dokonce tři čtvrtiny (77 %) uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do České republiky kvůli válce ve své zemi, už mají práci. Podle dat však osmdesát procent ze zaměstnaných pracuje v nízkokvalifikovaných profesích.
VZP ve své databázi eviduje 43 tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří již našli uplatnění na trhu práce. Pojištění tedy za ně odvádí buď zaměstnavatel, či si ho hradí sami v rámci OSVČ.
Ke zdravotnímu pojištění u VZP se zatím registrovalo zhruba 153 tisíc uprchlíků |
Možným problémem v rámci pojištění je, že mnoho Ukrajinců je zaměstnáno na dohodu o provedení práce do 10 000 korun, takže za ně zaměstnavatel pojištění neplatí a budou si jej muset hradit sami. Přitom dle citovaného průzkumu má dostatečnou sumu peněz k vyžití jen zhruba 10 procent příchozích. Naopak tři čtvrtiny Ukrajinců jsou na tom finančně velmi špatně, až kriticky.
Otázkou jsou také nároky na výši platby za státní pojištěnce. Podle odhadu ředitele VZP Zdeňka Kabátka z první poloviny měsíce března se náklady spojené s příchozími uprchlíky budou pohybovat okolo 1,5 miliardy korun za rok na 100 tisíc registrovaných uprchlíků. „VZP je připravená v rámci svých rezerv krýt veškeré náklady spojené s péči o ukrajinské uprchlíky,“ deklaroval tehdy ředitel.
Předseda správní rady VZP Philipp uvedl, že o změnách v nákladech bude informovat média po proběhnutí další správní rady. Za velké požehnání předseda označil vznikající dohodu mezi resortem financí a zdravotnictví ohledně pravidelné roční valorizace plateb za státního pojištěnce. „Přestane existovat nejistota ohledně toho, kolik peněz bude v rozpočtu na daný rok,“ uvedl.
Příští rok by dle návrhu dosáhla platba za státní pojištěnce částky 1 878 korun na osobu měsíčně, což je o 111 korun více než letos. V roce 2024 by pak platba dle aktuální makroekonomické predikce mohla růst na 1 959 korun a v roce 2025 na bezmála dva tisíce. V celkovém objemu by platby příští rok činily 139,7 miliardy korun, což je o 10,6 miliardy korun více než letos.
