Podpora kvůli vysokým cenám energií se dosud měla týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, zemědělství, rybářství či lesnictví. „Rozšířili jsme program na všechny sektory hospodářství. Bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo,“ oznámil ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Vláda také jednala o prodloužení až do konce roku 2023.
U energeticky náročných firem podle dosavadních informací bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Na program bylo připraveno 30 miliard korun.
„Mimořádné zisky budou hradit mimořádné náklady,“ dodal ministr financí Zbyněk Stanjura. Vláda se totiž také shodla, že chce zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvanou windfall tax, pro jednodušší legislativní prosazení spojit s daňovým balíčkem, který už je ve Sněmovně. Podle ministra financí se vláda kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje uplatnit ji už od letoška.
Gigafactory má přinést desítky miliard
Vláda zároveň podpořila záměr vybudovat na záložním armádním letišti Líně u Plzně továrnu na baterie do elektroautomobilů. Vedení koncernu Volkswagen, který Česko zvažuje jako jednu ze tří lokalit pro tuto takzvanou gigafactory, bude o rozhodnutí informovat premiér Petr Fiala.
Podle předběžných informací má stát do případného vzniku průmyslové zóny investovat 9 miliard korun. „Gigafactory zajistí významný přínos pro rozpočty. Stát, kraje a obce by na daních a dalších odvodech měly získat přibližně 70 miliard korun. Po započtení multiplikačních efektů by související ekosystém mohl přinést 285 miliard navíc,“ řekl k propočtům Síkela.
Přesun windfall tax na rok 2022 Stanjura popřel, rozhodne se ve Sněmovně |
Podle předsedy představenstva Škody Auto Klause Zellmera by rozhodnutí o umístění gigafactory mohlo padnout do konce roku. Kromě lokality u Plzně jsou podle něj ve hře ještě místa v Polsku a Maďarsku.
Armáda by měla za vzdání se areálu dostat náhradní lokalitu. „Naším úkolem nyní je najít adekvátní náhradní prostory a infrastrukturu,“ uvedl Stanjura. Ministryně obrany Jana Černochová také na vládě navrhla, aby se Ukrajině darovala nepotřebná vojenská technika za 22 milionů. O jakou techniku se jedná, z bezpečnostních důvodů nespecifikovala.
Ke stavebnímu zákonu se vláda ještě vrátí
Vláda ve středu naopak nedokončila projednávání věcné novely stavebního zákona a vrátí se k ní na svém zasedání v příštím týdnu.
Předloha ministerstva pro místní rozvoj v novele především ruší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízené soustavy a zachovává část stavebních úřadů v obcích. Kabinet podle výsledků zasedání přerušil i související novelu o jednotném enviromentálním stanovisku.
Koalice získala čas na úpravu stavebního zákona. Zabráníme chaosu, říká Bartoš |
Klíčová je podle ministra dopravy Martina Kupky část novely pojednávající o digitalizaci stavebního řízení, která má umožnit co nejrychlejší procesy. „To vedlo k tomu, že jsme se rozhodli to finální rozhodnutí odložit na příští týden,“ dodal.
Stavební řízení má podle ministerstva díky novele zrychlit. Zástupci Asociace developerů, České komory architektů, Svazu podnikatelů ve stavebnictví, Hospodářské komory a městských samospráv však před dnešním zasedáním vyzývali vládu, aby novelu neprojednávala a vrátila ji resortu pro místní rozvoj k přepracování. Uvádějí, že je nekvalitní a přinese zpomalení staveb.
