Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv„Jedná se o bezpečnou a efektivní vakcínu, která chrání před nemocí covid-19. Vakcína není spojena se zvýšeným rizikem krevních sraženin,“ představila závěr šéfka Evropské lékové agentury (EMA) Emer Cookeová.
Připustila, že spojení nelze zatím zcela vyloučit. Současně se ale neprokázalo ani to, že by vakcína případy krevní sraženiny způsobila. Podle Cookeové je tak třeba soustředit se na sběr dat a prevenci těchto případů. „Tisíce lidí napříč EU umírají na covid-19 každý den, tato hrozba převažuje veškeré možné vedlejší účinky vakcíny,“ dodala.
Také Sabine Straussová, předsedkyně výboru pro hodnocení léčiv EMA, uvedla, že vakcína je bezpečná. Výskyt případů krevních sraženin je podle ní u naočkovaných dokonce nižší než v běžné populaci. „Někdy se krevní sraženiny vytvářely v prvních sedmi dnech po vakcinaci. V několika případech jsme viděli, že se sraženiny objevovaly v mozkových tepnách a žilách. V současné době nemáme dostatek důkazů, abychom konstatovali, jestli jsou tyto stavy spojené s vakcínou,“ uvedla s tím, že její výbor bude situaci dále sledovat. Zdůraznila však, že jde jen o jednotky případů z dvaceti milionů očkovaných lidí v EU a Velké Británii.
Odkupme vakcínu AstraZenecy od zemí, které jí očkovat nechtějí, nabádá Balík |
„Zaznamenali jsme případy, kdy krevní sraženinu způsobila nákaza covidem-19. Takže to by mohlo hrát roli,“ dodala Straussová. Nejčastěji se dle ní krevní sraženina objevuje u mladých žen, zatím z toho však nelze činit žádné závěry.
Přesto je dle ní třeba, aby lidé byli dostatečně informováni. Chce proto přidat do příbalových letáků AstraZenecy popis symptomů krevní sraženiny, aby bylo případně možné včas reagovat. „Protože jde o velmi specifickou situaci, zvažujeme způsoby, jak informovat veřejnost napříč Evropou,“ dodala Straussová. „Kdyby šlo o mě, nechala bych se očkovat hned zítra. Ale chtěla bych vědět, jak poznat, kdybych měla vedlejší příznaky,“ řekla.
Země obnovují očkování
Ke zdravotním komplikacím po očkování britsko-švédskou vakcínou AstraZeneca se Cookeová vyjádřila již v úterý. Uvedla tehdy, že situace není nečekaná a když se naočkují miliony lidí, jsou vedlejší účinky nevyhnutelné. „Chci zdůraznit, že nyní neexistuje žádný důkaz, že vakcína způsobila tyto zdravotní potíže. Klinické testy tyto vedlejší účinky neukázaly. Počet lidí, u kterých se po očkování objevila trombóza, není vyšší než jejich počet v běžné populaci,“ uvedla.
Očkování vakcínou podpořil také šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. „V současnosti převažují přínosy (vakcíny) AstraZeneca nad riziky a její užívání by mělo pokračovat, aby zachraňovala životy,“ řekl.
Středovýchod Evropy je na tom nejhůř, tvrdí WHO. Podpořila AstraZenecu |
„Při vakcinačních kampaních je běžné upozorňovat na možné nežádoucí účinky. To nezbytně neznamená, že tyto události souvisejí s očkováním,“ dodal Kluge s tím, že ani WHO si dosud není žádné takovéto souvislosti vědoma.
První data o problémech vakcíny od firmy AstraZeneca představila EMA minulý týden, kdy na 14 dnů preventivně pozastavilo očkování touto vakcínou Dánsko. Důvodem byly zprávy o výskytu krevních sraženin u několika lidí, kterým byla vakcína podána.
V pondělí ke stejnému kroku přistoupilo Německo, následované Francií, Španělskem nebo Itálií. Dočasně vakcinaci AstraZenecou nebo některými jejími šaržemi pozastavilo například také Rakousko, Bulharsko, Nizozemsko, Lucembursko, Estonsko, Španělsko, Švédsko a další.
Nyní v reakci na prohlášení EMA řada zemí vakcinaci AstraZenecou obnovila. Konkrétně Německo, Itálie, Kypr, Litva a Lotyšsko. Během příštího týdne se látka vrátí také do očkovacího programu v Nizozemsku. A v pondělí s ní začnou opět očkovat i v Portugalsku. Třeba Švédsko však zatím vyčkává, tamní léková agentura má rozhodnout během příštího týdne. A také podle Norska je „předčasné dělat závěry“ a stanovisko tak vydá až koncem března.
Také francouzský prezident Emmanuel Macron dříve vyzval k co nejrychlejšímu obnovení očkování AstraZenecou, pokud jí EMA dá zelenou.
Velká Británie, která vakcínu vyrábí, zdůrazňuje, že stejný počet sraženin se objevil například i po očkování vakcínou Pfizer. Zástupce ministerstva zdravotnictví Jonathan Van-Tam apeloval, že vakcína nemůže zachraňovat životy, když leží v lednici. Dodal také, že „existuje spoustu důkazů, že není spojitost mezi zvýšeným rizikem krevních sraženin a dalších komplikací“ s očkováním AstraZenecou.
Česko dosud podávání vakcíny od firmy AstraZeneca nepřerušilo.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný novinářům v pondělí řekl, že se neprokázala souvislost vakcíny s případy výskytu krevních sraženin. Premiér Andrej Babiš doplnil, že se na záležitost Blatného na radě pro zdravotní rizika ptal. „On odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a ČR bude pokračovat dál v očkování,“ prohlásil.
Pět milionů lidí, 30 případů
Podle Evropské lékové agentury dostalo do 10. března očkování od AstraZeneca pět milionů lidí, vedlejší účinky v podobě krevních sraženin byly nahlášené ve 30 případech.
EMA jednotlivé příklady prozkoumala a zvážila. Věci se bude agentura věnovat i nadále, aby zjistila, co by případně mohlo krevní sraženiny způsobovat a komu případně hrozí riziko.
Agentura doporučila používání vakcíny AstraZeneca koncem ledna po takzvaném průběžném hodnocení. Podobně jako u ostatních schválených očkovacích látek proto musí výrobce průběžně v dalších letech dodávat nová data umožňující podrobnější hodnocení její efektivity.
