Vrozená vada u jednoho z dvojčat způsobila, že dítěti se přestalo vyvíjet srdce a hlava, nemělo proto šanci přežít. Naopak ohrožovalo život svého sourozence, jenž stejnou vadou netrpí.
"Poškozený plod neměl zajištěnu funkci oběhu a v děloze byl schopen žít jen díky tomu, že dostával krev od zdravého dítěte. Zátěž pro zdravé dítě ale přitom byla tak veliká, že kdybychom nic neudělali, tak by oba plody odumřely," popsal Ladislav Krofta, zástupce ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě, který při zákroku vedl tým lékařů a zdravotníků.
Popsaná vada, kterou odhalili lékaři z Nemocnice na Bulovce ultrazvukem, se odborně nazývá syndrom TRAP. Vzniká v souvislosti se vznikem jednovaječných dvojčat. Její příčinou je to, že se nerovnoměrně rozdělí společný embryonální základ. Syndrom se ovšem vyskytuje velmi zřídka. Jeden případ nemoci připadá na 35 tisíc živě narozených dětí. Pokud jej lékaři odhalí, nezbývá jim než jedno z dvojčat ještě v děloze matky usmrtit.
Kvůli krátkému pupečníku poškozeného dítěte se lékaři rozhodli jeho zdravotní stav řešit zcela unikátní metodou. Podle ředitele Ústavu pro péči o matku a dítě Jaroslava Feyereisla u nás dosud nebyla použita.
Zákrok spočíval v tom, že do dělohy budoucí matky lékaři zavedli speciálně konstruovanou jehlu. Z ní se při operaci vysunula síť elektrod. Ty se následně ohřály na vysokou teplotu a v bezprostředním okolí zničily tkáň. "Zákrok byl pro druhý plod bezpečný," ujistil Krofta.
Unikátní metoda se nazývá radiofrekvenční ablace a používá se k léčbě rakoviny jater nebo ledvin. Nyní ji lékaři využili k tomu, aby uzavřeli cévní řečiště a tedy i krevní cirkulaci poškozeného plodu. V jiných případech, kdy lékaři potřebují provést zákrok v děloze, používají uzavření pupečníku nikoliv ablací, ale operačním nástrojem.
Operaci lékaři provedli v celkové narkóze pacientky. Trvala hodinu a půl a po celou dobu ji lékaři sledovali prostřednictvím ultrazvuku, kde přesně viděli, jakými tkáněmi energie prochází. Kromě odborníků z Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí se na ní podílel také Josef Hořejš, primář Kliniky radiodiagnostiky a nukleární medicíny 1. LF UK a VFN Praha.
Podle Krofty má nyní pacientka i její dítě velkou šanci na porod a zotavení se bez komplikací. Lékaři je ale budou i nadále sledovat, protože rekonvalescenci komplikují rizika potratu, předčasného porodu či odumření druhého plodu.
To, že se zákrok v pražském podolském ústavu podařil, lékaři připisují jednak předchozím zkušenostem se zavádění nástrojů do dělohy těhotných, ale také spolupráci s radiology. Celý postup také konzultovali u kolegů v zahraničí.
