"My pomůžeme s bydlením, takže dostanou nájemní byt 3+1 místo současného 1+1," říká místostarostka Milovic Marcela Říhová.
Kiňová má štěstí, že bydlí právě zde. V obci totiž už žije několik dvojčat, trojčat, a dokonce i jedna z pouhých jedenadvaceti českých čtyřčat. "Díky tomu máme nastavenou finanční pomoc - rodiny mohou jednou za čtvrt roku žádat o tisícikorunový příspěvek na plenky na každé své dítě," vysvětluje Říhová.
Největší úlevou však bude pomoc dvou chův, které rodině na tři roky zaplatí obec. Na jednu chůvu má ze zákona nárok každá rodina, která vychovává troj- a vícerčata do čtyř let věku. Druhou Alexandře Kiňové poskytne obec.
Nastávající matka je nyní hospitalizována v pražské podolské porodnici, tedy Ústavu pro péči o matku a dítě. Čeká na císařský řez. Právě touto cestou jejích pět dětí přijde na svět.
"Myslím na to, aby byly hlavně zdravé a co všechno bude třeba nakoupit do začátku," popisuje žena, která už má doma pětiletého syna. To, že k němu nepřibude jeden, ale hned pět sourozenců, ani ve snu nečekala. Když se zprávu dozvěděla, plakala. A ani teď, těsně před porodem si moc neumí představit, jak to všechno zvládne. "Zatím si to moc neumím představit, jak to doma bude," uvedla.
Porodníci takovou mámu léta neviděli
Unikátní je celá situace v tom, že rodiče děti počali přirozenou cestou. Nešlo o umělé oplodnění. "Je to extrémně raritní vzácnost. Za třicet let mé odborné kariéry si na nic takového nepamatuju," řekl iDNES.cz ředitel porodnice Jaroslav Feyereisl.
Vícerčata v ČeskuDvojčat se za rok narodí 2500. Jejich počet vzrůstá díky umělému oplodnění, kdy se přenáší do těla ženy dvě embrya. Porody trojčat kolísají od 5 do 35 za rok. Čtyřčata jsou raritou, celkem jich u nás žije jen 21. Nejvíce porodů čtyřčat bylo v roce 1974, kdy se narodilo čtvero čtyřčat. Paterčata se narodí vůbec poprvé. Vícerčata se rodí, když se vajíčko začne krátce po oplodnění v děloze dělit tak, že místo jednoho dítěte jich vznikne víc (pak mají shodné geny), nebo když více spermií oplodní více vajíček najednou. |
Paterčata v těle matky vznikají buď z několika vajíček, nebo dělením jednoho oplozeného vajíčka. "Vzniklo pět oplozených embryí, kterým se podařilo v děloze nidovat (uhnízdit) a zahájit nitroděložní vývoj," popsal ředitel.
Protože však tělo ženy není kvůli minimální pravděpodobnosti na takovou zátěž stavěné, bude budoucí maminka rodit plánovaně. A ne v devátém měsíci těhotenství, ale na prahu osmého měsíce. "To je ten velký problém, že tělo nedokáže děti udržet, proto se budou rodit předčasně," dodal Feyereisl s tím, že pokud by předčasný porod proběhl bez odborné pomoci, děti by neměly příliš velkou naději na přežití. V opačném případě si trvalé následky do života nemusí nést vůbec.
"Rizika vrozených vad jsou vyšší jen u dětí z vícečetných těhotenství, která vznikla asistovanou reprodukcí, což není tento případ," řekl MF DNES primář neonatologického oddělení Zbyněk Straňák.
Porod hned pěti nedonošených dětí vyžaduje pečlivou přípravu. "Je to vždycky otázka personální a taky logistická. Každé dítě totiž samozřejmě potřebuje mít svou sestru a svého vlastního lékaře, takže u porodu bude celkem pět lékařů a pět sester, plus další personál, který bude pomáhat s transportem dětí na neonatologii," popsal Straňák s tím, že porodnice si kvůli mimořádné události zapůjčila raději jedno speciální resuscitační lehátko. Ačkoliv by porod bylo možné provést i bez něj.
Po porodu děti zůstanou nějaký čas v inkubátoru a budou dýchat s pomocí přístrojů. Jak dlouho, to podle lékaře záleží na tom, jakou váhu budou mít v době příchodu na svět. "Zatím prospívají dobře, ale dopředu se délka pobytu odhadnout nedá," doplnil Straňák.
Lékaři z Podolí Alexandru Kiňovou sledují už delší dobu. "Prakticky od doby, kdy bylo jasné, že jde o vícečetné těhotenství. Až později jsme upřesnili, že jde o pět dětí," doplnil Feyereisl. Kolik z nich budou holky a kolik kluci, to zatím lékaři nechtějí předjímat. A Alexandra Kiňová to ví jen letmo. Ne všechny děti totiž byly na ultrazvuku vidět.
