Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Dobré ráno, děti. Vítám vás u nás v České republice. Přeji vám, ať se vám daří, ať vás škola baví a budu se těšit na vaše první české vysvědčení.“ To slyšeli v pondělí ráno žáci čtvrté třídy, kteří do ČR uprchli z Ukrajiny, od ministra školství Petr Gazdíka. V češtině a poté i v ukrajinštině od překladatelky.
Na pražském 1. Slovanském gymnáziu totiž v pondělí otevřela jedna z prvních jednotřídek určených pro tyto děti. Další dvě otevřely v Brně. Docházet do ní bude dvacet čtvrťáků. Kromě toho se na gymnáziu otevřely i další třídy všech možných věkových kategorií, celkem se tak škola ujala asi stovky dětí.
„Záměrem je poskytnout výuku v mateřském jazyce, která bude odpovídat vzdělávacímu systému Ukrajiny. Tedy předměty, na které jsou děti zvyklé,“ popsala ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
Přechod na výuku bude ale jen postupný. V první řadě je cílem, aby si děti opět navykly na jasný harmonogram, zvykly na Českou republiku a přišly na jiné myšlenky.
„Budou chodit na návštěvy galerií, muzeí, ale i věnovat se sportovním aktivitám. A postupně se bude maximálně přidávat i vzdělávací proces. Pedagogové, výchovní poradci, psychologové budou dělat vše pro to, aby se děti zorientovaly v českém prostředí, aby poznaly Prahu,“ dodala.
Omalovánky i otázky na válku
Děti na začátek svého vzdělávání v Česku dostaly od školy omalovánky či sladkosti. Ve třídě byl před zahájením výuky klid, děti si jen potichu kreslily. Poté, co je pozdravil ministr Gazdík, emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který na projektu spolu s nadačním fondem Děti Ukrajiny spolupracuje, a ředitelka školy, se ale osmělily.
Na dobrovolnici z nadačního fondu, která pomáhala děti zabavit, mířila řada dotazů. Třeba jaká země má vlajku s červenou tečkou uprostřed nebo i ty těžší. „Proč Rusové napadli Ukrajinu?“ zeptalo se jedno z dětí.
Zmatek, zima, děti s plyšáky v náručí. Reportáž z polsko-ukrajinských hranic |
Na 1. Slovanském gymnáziu ale všech pět tříd nezůstane. Docházet do něj budou jen během prvního týdne, poté by se čtyři třídy měly přesunout do jiných pražských škol. Ty mají především zajistit prostory, s výukou mají pomoci učitelky, které nyní do Česka také uprchly. Hlásit se mohou přes webové stránky DětiUkrajiny.cz. Podle posledních informací se jich našlo už více než čtyřicet.
„Je to deset dní od začátku konfliktu. A já jsem hrozně rád, že už po deseti dnech první ukrajinské děti dosedly do ukrajinské třídy,“ řekl novinářům ministr Gazdík. Ve čtvrtek a v pátek podle svých slov apeloval na Brusel, aby urychleně spustil programy na integraci ukrajinských dětí do škol a prezentoval kroky České republiky. „Byli jsme dáváni za vzor,“ dodal.
Doplnil, že kromě těchto „ukrajinských jednotřídek“ přichází v pondělí do českých škol po celé republice další stovky dětí. Ty se ale integrují do běžných tříd. „To je situace, se kterou se české školy budou muset vyrovnat, protože to je podmínka k tomu, aby rodiče mohli dostat práci. Bez toho to nepůjde. V současné době si myslím, že je možné integrovat až 100 tisíc ukrajinských dětí,“ doplnil Gazdík.
Podle ukrajinských učebnic
„Budeme komunikovat s krajskými úřady v celé České republice. Předpokládáme také psychologickou pomoc dětem ve školách. Projekt se bude rozvíjet a bude reflektovat i počet dětí, které k nám přijedou. V plánu je také svoz dětí v regionech, například v menších městech,“ řekl již dříve Zima.
Kromě toho se počítá i se zapojením dobrovolníků například z řad studentů pedagogických fakult. Vzdělávání by navíc mělo probíhat podle ukrajinských osnov.
„Osobně chci i pravidelně jezdit na Ukrajinu a jednat se školami, abychom pokračovali v osnovách tak, aby děti - až válka jednou skončí - mohly ve své rodné zemi plynule navázat,“ řekla Veronika Pavlova z nadačního fondu Děti Ukrajiny.
Program se týká žáků základních škol. Středoškoláci by se měli zapojit do běžných tříd. Ve středu přinese Gazdík na vládu návrh zákona, který by jim například umožnil hlásit se na střední školy i uprostřed roku.
