Olena Ustenko.
Olena: Z tiskařky datovou analytičkou
Olena Ustenko žila se svou rodinou v Kyjevě naprosto obyčejným, pokojným a klidným životem. Pracovala jako bankéřka, její manžel jako datový analytik, jejich dvě děti chodily do školy, učily se a hrály si s kamarády. Válka na Ukrajině jim ale jejich dosavadní realitu, stejně jako statisícům dalších, obrátila vzhůru nohama.
„Pro útěk jsme se rozhodli hned po propuknutí války, ale netušili jsme kam jít. Bylo jasné, že nemůžeme zůstat v Kyjevě. A také bylo jasné, že jakmile jednou odejdeme, už se pravděpodobně nebudeme moct vrátit,“ vypráví Olena.
„Kyjev je naším domovem, ale je to také naše hlavní město. Bude pod palbou do té doby, dokud válka neskončí.“
Olena viděla jako jedinou možnost najít pro sebe a svou rodinu nové místo k životu. S dětmi, sestrou a synovcem do Česka utekla v březnu loňského roku. Její manžel musel v hrůzách války zůstat. Za celý rok pobytu v emigraci se s ním viděla jen jednou.
Deník Ukrajinky: Vyjeli jsme do Beskyd, Nazar tam poprvé stál na lyžích |
„Na začátku jsme si všichni prošli peklem. V Česku nám pomohli, obstarali nám ubytovnu, ošatili nás, dali nám najíst... ale v prvních týdnech jsem jinak byla na všechno sama. Neuměla jsem jazyk, dětem se stýskalo po domově, neměli jsme zázemí. O všechno jsme přišli,“ povídá. „Postupem času se mi podařilo sehnat nám vlastní byt a dokonce přihlásit děti do školy. Ale co jsem měla dělat sama se sebou?“
Olena si našla práci v tiskárně - spolu se sestrou se u pásu střídaly po dvanáctihodinových směnách tak, aby vždycky jedna z nich mohla hlídat děti. Zároveň si ve volných chvílích přivydělávala výpomocí v americké firmě, pro kterou pracovala už na Ukrajině. Ale mzda byla malá a náklady na žití rostly.
Máte za sousedy válečné uprchlíky z Ukrajiny?
Tou dobou však narazila na inzerát na Digitální akademii. S přihláškou neváhala ani minutu - o práci v oblasti IT totiž vždycky snila. „Vstupní pohovor byl náročný. I přesto, že jsem se česky učila, se mi nedařilo se správně vyjádřit,“ říká. I tak ale u pohovoru uspěla. Přijali ji.
„Studium v cizím jazyce rozhodně nebylo žádné peříčko,“ vypráví. „Ale všichni mi vždycky moc rádi pomohli - lektoři, ostatní studenti... Navíc jsem díky akademii našla nové přátele a zlepšila jsem si češtinu,“ pochvaluje si.
Život jde konečně lepším směrem
Po dokončení školy si Olena začala hledat novou práci, prošla pár pracovních pohovorů, ale nikde neměla štěstí. Nakonec ji přijali na pozici datové analytičky ve velkoobchodu s potravinami. Pracuje tu od letošního února. „Jsem moc vděčná za příležitost, kterou jsem tady v Česku dostala. Chtěla bych tu už zůstat. Dokážu si představit tady žít,“ rozjímá Olena.
