„Největší vlna solidarity následovala bezprostředně po invazi, vlastně v prvních několika dnech. Přes miliardu a půl lidé na SOS Ukrajina poslali během února a března,“ uvedl na dotaz šéf mediálního oddělení neziskové organizace Člověk v tísni Tomáš Urban.
Úbytek ochoty pomoci lze ilustrovat na serveru pomahejukrajine.cz, který slouží jako rozcestník pro ty, co pomoc hledají, či pro ty, co pomoc nabízejí. Platformu provozuje Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Zatímco v březnu se zde vyskytlo 4 316 nabídek materiální pomoci, v květnu jich bylo již pouze 102 a v červnu 11. Obdobná je situace u nabídek ubytování: v březnu jich bylo 8 498, v červnu 21.
Nabídky pomoci byly podle koordinátorky webu Lucie Kellnerové zadávány nejvíce v průběhu prvních tří týdnů od spuštění platformy. „Od druhé poloviny března počet zadaných nabídek v oblastech už nikdy nepřesáhl 500 denně a v současnosti, tedy na začátku června, jsou to jednotky denně. Tento trend poklesu je stejný i u ostatních nabídek pomoci,“ sdělila.
Podobná je situace i u dobrovolných pracovníků. „Co se týká dobrovolníků, v Praze tuto agendu řeší Český červený kříž. Podle našich informací čerpají dobrovolníky ze svých řad, noví se také hlásí, ale zájem už poklesl,“ uvedl za pražské Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Platforma pomahejukrajine.cz taktéž eviduje pokles v této kategorii. Zatímco v březnu přišlo 4 215 nových nabídek o dobrovolnickou pomoc, v květnu jich bylo již jen 44.
Učebnice češtiny si budou moci Ukrajinci objednat zdarma na novém portálu |
Podle Miroslavy Jirůtkové z Českého červeného kříže (ČČK) platí obecné pravidlo, že největší finanční dary přichází v prvních dnech a týdnech od mimořádné události a posléze četnost i výše příspěvků klesá. „V případě Ukrajiny jsme zaznamenali skutečnost, že ze začátku poskytovali finanční dary spíše jednotlivci z řad veřejnosti. Po určité době se však situace změnila a finanční dary začaly poskytovat převážně firmy,“ sdělila.
Aktuálně se podle vedoucí programového oddělení Jirůtkové dá říci, že počet dárců postupně klesá, což ale není třeba vnímat jako negativní jev, ale jako naprosto pochopitelný vývoj.
Boj s bezmocí
„Něco obdobného jsme pozorovali za covidu. Při první vlně jsme měli všichni chuť pomáhat, to tedy ale následně razantně vyprchalo. Nejpatrnější je to u krizí, které se táhnou delší časový úsek,“ uvedl psychoterapeut Jan Kulhánek. Spontánní aktivita veřejnosti časem slábne a nahrazuje ji nezájem či negativní emoce.
Nevídaná míra solidarity na začátku ruské invaze byla podle Kulhánka vyvolána sociálními sítěmi, které umocňovali rychlost přísunu informací k lidem a tím pádem i potřebu se altruisticky realizovat a udělat dobrý skutek. „Do jisté míry jde o boj s naší frustrací, vztekem a strachem o náš život a svět. Být aktivní pomáhá vyrovnat se s tím stresem,“ vysvětlil Kulhánek.
14. června 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvČasem ale množství informací podle psychoterapeuta relativizuje černobílé vidění problému. Částečně je tento proces přirozený, zčásti jde prý také o úmyslnou snahu kremelské propagandy. „Skupina lidí, která se stále zvětšuje, prostě s přílivem informací v altruismu poleví a začne se starat o své problémy. Hledá se viník a hlavně se hledá nejrychlejší cesta ven,“ sdělil Kulhánek.
Přehlcenost vede podle psychoterapeuta ke stresu, špatné zprávy vypadají, že nemají konce. „Od odhlédnutí od sebe se člověk vrací k sobě a mění se nálada společnosti. Odborníci v těchto případech doporučují mediální dietu. Místo neustálého nutkavého kontrolování zpráv, které nikam nevede, je lepší sledovat třeba přehled zpravodajství z pečlivě vybraného zdroje v jasně definovaný čas, pokud to má dotyčný zapotřebí,“ doplnil Kulhánek.
Pomoc uprchlíkům? Vláda by měla s dávkami pro Ukrajince brzdit, říká Kuba |
I podle Tomáše Urbana z Člověka v tísni je snaha pomoci reakcí na bezpráví a utrpení a způsobem, jak se nimi vypořádat.
Odlišný názor má Marie Jelínková, expertka na mezinárodní migraci a integraci uprchlíků, která působí na Fakultě sociálních věd UK. Varuje před unáhlenými závěry. „Je třeba rozlišit mezi rychlou pomocí v nouzi a ochotou zapojit se do dlouhodobého závazku. Ačkoli se často jedná o stejné dobrovolníky, zdaleka to není totéž,“ sdělila pro iDNES.cz.
Nasazení pro rychlou pomoc je podle Jelínkové velmi pozitivní reakce. „Na stranu druhou se jedná i o reakci nebýt v nastalé situaci, se kterou nemůžeme nic dělat, pasivní. U části populace se tedy jedná i o obrannou reakci,“ shoduje se s Kulhánkem a dodává, že to vůbec nesnižuje její hodnotu. Počet dobrovolníků podle ní logicky bude ve chvíli, kdy je situace nová a kritická, největší.
„Kritické situace a reakce na ně by neměly trvat víc než 6 týdnů, maximálně pak tři měsíce. Během této doby by potřebná dobrovolná pomoc měla být ve strukturálních věcech nahrazena pomocí systémovou,“ doplnila Jelínková.
Dávky za 3,4 miliardy
Vlajkovou lodí pomoci ukrajinským uprchlíkům je takzvaná humanitární dávka. K jejímu získání je třeba, aby se uprchlík prokázal platným pasem a uděleným vízem či dočasnou ochranou. Ovšem v případě 2. až 6. výplaty pak už dotyčný prohlašuje, že mu jeho celkové příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňují zabezpečit si v daný kalendářní měsíc základní životní potřeby.
„Jinak řečeno, nemá dost peněz na stravu, ošacení, léky a další potřeby,“ uvedla Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR. Podle dat, která úřad poskytl portálu iDNES.cz, se počet žádostí o humanitární dávku v čase příliš nemění. Mezi 25. březnem a 7. dubnem přijal ÚP ČR celkem 154 972 žádostí o tuto dávku, mezi 25. květnem a 7. červnem žádostí bylo 145 260.
Uprchlíky přiláká mix práce a bydlení, radí expert, jak je rozložit po Česku |
Ministerstvo práce a sociálních věcí do současnosti eviduje zhruba 670 tisíc žádostí o humanitární dávku. „Vyplacených či určených k výplatě je zatím přes 647 tisíc žádostí. K dnešnímu dni bylo na humanitární dávky vyplaceno přibližně 3,4 miliard korun,“ uvedl vedoucí oddělení komunikace resortu Jakub Augusta.
Konsorcium organizací pomáhajících uprchlíkům stát kritizuje za neochotu naslouchat jejich know-how a nedostatečnou evidenci. „Jako zástupci organizací přímo pracujících s příchozími Ukrajinci vnímáme ochotu státu i samospráv příchozí podpořit, ale narážíme na chybějící informace o volných kapacitách ubytování, škol i zaměstnání, což znesnadňuje dobrovolnou relokaci našich klientek a klientů do regionů,“ podotýká v tiskové zprávě z 2. června Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro migraci a integraci (SIMI), které je součástí konsorcia.
Obrovská role nevládního sektoru je dle organizací zastoupených v konsorciu neudržitelná. „Stále na mnoha místech tvoříme základní kostru systému za cenu obrovského nasazení a zapojení mnoha dobrovolníků. Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů,“ uvádí v tiskové zprávě národní koordinátorka pomoci uprchlíkům z organizace Charita Česká republika Klára Boumová.
Poptávka Ukrajinců se mění
Kromě nabídky pomoci klesá částečně i poptávka po ní, jde ale jen o některé segmenty. Je to patrné na datech z webu pomahejukrajine.cz, ačkoliv lze vyčíst pouze přesný počet reakcí na veřejné nabídky. V rámci neveřejných nabídek, které musely zprostředkovávat neziskové organizace, nejsou data přesná.
Nabídku materiální pomoci na zmíněné platformě využilo v březnu 6 259 uprchlíků z Ukrajiny, v dubnu pak 3 689 uprchlíků a mezi 1. a 20. květnem již pouze 1 538 lidí. Stejné je to s nabídkou dopravy: v březnu byla využita 517krát, v dubnu 274krát a ve zmíněném období v květnu již jen 93krát.
„Celkově lze konstatovat, že uprchlíci nejvíce využivali a využívají nabídky materiální pomoci,“ uvedla za platformu pomahejukrajine.cz Lucie Kellnerová. „Pokles ve využívání nabídek pomoci nebyl tak strmý jako pokles zadávání nových nabídek,“ doplnila.
Příčiny okomentovala ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová. „V tuto chvíli jsou lidé podpořeni tím, že mají základní hmotné vybavení, tedy možná klesá poptávka po materiální pomoci. To je dáno i tím, že uprchlíků nyní přichází řádově méně,“ sdělila.
„Nicméně stále stejná či lehce navyšující se je poptávka po podpoře. Jde zejména o tlumočení, kurzy českého jazyka či volnočasové aktivity,“ doplnila ředitelka. To lze ilustrovat opět na datech platformy pomahejukrajine.cz. Zatímco v březnu tuto pomoc využilo 385 lidí, v dubnu 505 a v květnu 395.
Pomáhat jel s batůžkem, zůstal tři týdny. Dnes shání tlumočníky z ukrajinštiny |
Podle Krchové může být ale i nasycení poptávky po materiální pomoci jen dočasné, podobné to může být i s ubytováním. „Poptávka po prvoubytování nemusí být nyní vysoká, postupně se ale bude zvyšovat poptávka po druhoubytování, kde mohou uprchlíci zůstat delší dobu a kde mají zajištěny návazné služby,“ doplnila.
„Hledání ubytování je čím dál zoufalejší. Přibývá i dotazů ze stran soukromých ubytovatelů, kteří se snaží najít alternativu pro své nájemníky. Často je jim to velmi líto, ale potřebují odjet na léto na delší dobu, nebo nepočítali, že budou ubytovávat tak dlouho,“ uvedla vedoucí help linky organizace Člověk v tísni Vlastimila Sachrová.
3. června 2022 |
