Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg a předseda zelených Ondřej Liška dobře vědí, že jejich strany se ještě spolu s lidovci utkají o stejný typ voličů, kterým z nejrůznějších důvodů nevyhovují velké strany ODS a ČSSD.

Šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg a předseda zelených Ondřej Liška dobře vědí, že jejich strany se ještě spolu s lidovci utkají o stejný typ voličů, kterým z nejrůznějších důvodů nevyhovují velké strany ODS a ČSSD. | foto: Michal Šula, MF DNES

TOP 09, lidovci a zelení: ti, kdo věří, že je velké strany přiberou do vlády

Tandem Schwarzenberg – Kalousek překresluje mapu české politiky. Jejich straně TOP 09 věří zhruba desetina voličů a má tak našlápnuto být černým koněm voleb. Odchod Kalouska a jeho lidí zamával s lidovci víc, než asi čekali. Přesto stejně jako zelení věří, že se bez nich sestavování příští vlády po volbách neobejde.

Exministrovi financí Miroslavu Kalouskovi se po odchodu od lidovců po eurovolbách povedl dobrý tah. Spojil se s populárním senátorem Karlem Schwarzenbergem. Postavil ho do čela strany, do níž spolu  odešli jeho přívrženci z pravicovějšího křídla KDU-ČSL. – čtěte Schwarzenberg vede TOP 09. Řadu pozic obsadili bývalí lidovci

A vytvořili stranu, která teď dělá starosti hlavně ODS. Podporuje totiž razantní reformy. Je pro zavedení školného na vysokých školách i zvýšení spoluúčasti pacientů u lékaře.

"Míra spoluúčasti je dnes někde kolem osmi procent z celkového objemu peněz pro zdravotnictví. Evropský standard se přitom pohybuje kolem 20 procent," vysvětluje to Kalousek i jeho poradce, slovenský exministr zdravotnictví Rudolf Zajac. – čtěte Zdravotnictví není švédský stůl, musí se připlácet, radí straně TOP 09 exministr

TOP 09 se zavázala, že se chce podílet jen na takové vládě, která se přihlásí k razantnímu a věrohodnému snižování deficitu veřejných rozpočtů. "Umím si představit, že snížíme o jedno procento HDP každý rok zadlužení státu," řekl Schwarzenberg po zvolení do čela strany.

Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek

TOP 09 prosazuje snížení státního příspěvku politickým stranám na polovinu, sama totiž na něj nemá nárok, i když má nyní čtyři poslance a někteří bývalí senátoři za KDU-ČSL pomohli vytvořit klub TOP 09 a Starostové. Finance tak musí získávat od sponzorů.

S tím souvisí i zatím jediná větší aféra, která "topku" potkala. Poslanec Ladislav Šustr rezignoval na konci září na svůj mandát a strana ho stáhla z jihomoravské kandidátky, když se nechal nachytat v testu MF DNES a byl ochoten jednat o milionovém daru pro stranu za to, že pomůže ovlivnit podobu loterijního zákona. - čtěte Poslanec Šustr končí s politikou, selhal v testu "milion za zákon"

Lidovci vsadili na boj proti hazardu

"Buď se staneme silnějšími, těmi kteří budou určovat směr ze současné ekonomické a mravní krize, nebo končíme," řekl Cyril Svoboda na letošním sjezdu KDU-ČSL ve Vsetíně, kde v čele strany vystřídal Jiřího Čunka.

Lidovci jsou strana, která se dá přirovnat k boxerovi, který letos inkasoval dva těžké údery. Už na začátku ledna po sporech uvnitř KDU-ČSL, když nedokázal prosadit odvolání Kalouska z vlády a ztratil tak ve straně většinovou podporu, rezignoval na své křeslo ve vládě Čunek.

Ve straně pak probíhal boj, který vyvrcholil odchodem "kalouskovců" do TOP 09. A lidovecké preference spadly, dnes nepřevyšují 5,7 procenta a KDU-ČSL tak nemůže cítit jistotu, že se po volbách do Sněmovny v květnu dostane znovu do Sněmovny.

Strana, které se rozpadl senátní klub a početně oslabil i poslanecký, hledá témata, jimiž by oslovila veřejnost. A vsadila na boj proti hazardu, zejména proti hracím automatům.

Předseda lidovců Cyril Svoboda

Chce výrazně zvýšit poplatky za povolované hrací automaty, přidat pravomoci obcím, zakázat reklamu na hazard i sázení přes internet. - čtěte více o lidoveckých návrzích ohledně hazardu

V parlamentu strana také bojuje o to, aby se na původní výši vrátila mateřská, kterou snižuje asi o pětinu Janotův úsporný balíček. A zaujmout voliče chce také návrhy, aby byly zakázány anonymní akcie a proti korupci mohl být nasazen agent provokatér.

"Odmítáme se stát béčkovou stranou ODS nebo ČSSD. O budoucích koalicích fakticky rozhodnou voliči," řekl Svoboda po zvolení do čela strany. Lidovci přitom momentálně v parlamentu výrazně častěji hlasují se sociální demokracií než s ODS.

Jiřímu Paroubkovi pomohli předělat rozpočet Fischerovy vlády a je evidentní, že nyní více akcentují sociální aspekty svého programu. Před koncem roku ale Svoboda ubral a nyní slibuje, že s výjimkou vyšší mateřské už nebude jeho strana hlasovat pro návrhy ČSSD, které by dál nabourávaly Janotův úsporný balíček. – čtěte Lidovci brzdí. S výjimkou mateřské nechtějí spolu s ČSSD atakovat vládu

Zelení chtějí od voličů druhou šanci

Po ostrých vnitrostranických sporech a debaklu v eurovolbách se zdálo, že zelení jsou totálně odepsaní a prakticky bez šance, že by se mohli znovu dostat do Sněmovny.

Jenže dnes jim CVVM přisuzuje 4,5 procenta preferencí. Pětiprocentní hranice, jejíž překročení je nutné pro to, aby strana získala poslance, je tak na dohled. Po vyloučení poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové, které pak opozici pomohly shodit bývalou Topolánkovu vládu, to přitom vypadalo tak, že zelení se už dohromady nedají.

Po rezignaci Martina Bursíka se ale novému šéfovi strany Ondřeji Liškovi povedla nečekaná věc. Zelení se přestali alespoň navenek hádat a jejich šance opět vzrostly. Na prosincovém sjezdu byla dokonce rozpuštěna vnitrostranická frakce Demokratická výzva.

Ondřej Liška s Martinem Bursíkem na sjezdu Strany zelených (5. 12. 2009)

Zelení se teď snaží o to, aby jim liberálněji orientovaní voliči z měst dali druhou šanci a dotlačili je do parlamentu spolu s ekologickými aktivisty. "Lidem, kteří chtějí konec korupce, musíme říci, že jejich stranou je Strana zelených," říká Liška. Mezi další priority strany řadí třeba přímou volbu prezidenta či boj o zachování územních limitů těžby uhlí. – čtěte Zelené povede Liška. Láká na boj s korupcí a esa na kandidátkách

Zelení se před volbami pokusí získat na kandidátky silné osobnosti, které se stranou sympatizují, ale nejsou jejími členy. Pokud se do přemlouvání zapojí i bývalý prezident Václav Havel, který zelené opakovaně veřejně podpořil, nemusejí být bez šance.

Kandidaturu ve volbách zvažuje i bývalý předseda Bursík. O tom, na jaké to bude pozici, rozhodne právě i to, zda se zeleným podaří získat pro volby takové persony, jakou je třeba ekonom Jan Švejnar, který se loni s Václavem Klausem utkal o funkci prezidenta. – čtěte Zelení řeší, jak přitáhnout zpět voliče. Zkusí získat posily formátu Švejnara

Zelení tuší, že mají šanci jen v případě, že se voliči odkloní od nové strany TOP 09, v jejímž čele je exministr zahraničí Schwarzenberg, kterého do bývalé vlády přivedl za zelené Bursík. I proto se teď Liška nejsilněji vyhraňuje právě proti TOP 09 a Schwarzenbergovi.

"Jsem hrdý na to, že nejsme součástí kartelu moci a peněz a že zelení neusínají, když přijde řeč na etiku v politice," řekl třeba Liška posměšně na Schwarzenbergovu adresu na nedávném sjezdu zelených v Brně.

Narážel tak jednak na známou senátorovu spavost, ale hlavně na aféru, kvůli níž rezignoval poslanec Šustr, který měl posílit TOP 09. Zelení tehdy v testu MF DNES sponzorský dar výměnou za změnu loterijního zákona ve prospěch hazardu jednoznačně a ihned odmítli.

. Zrušená diskuse

Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní opakovaně porušovali kodex diskutéra a příspěvky už nešlo mazat jednotlivě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video