Výzkumníci vycházejí ze studie HBSC, v jejímž rámci oslovili přes 35 tisíc dětí z asi 130 škol, a z pohybové analýzy, v jejímž rámci sledovali 700 dětí a dospívajících nepřetržitě po dobu sedmi dní pomocí přístrojového měření.
Zjistili tak, že nedostatečně spí alespoň čtyřicet procent dětí mezi jedenácti a patnácti lety věku. Jedenáctiletí spí přes týden v průměru osm hodin a 46 minut, podle doporučení amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí by přitom měli spát devět až dvanáct hodin.
Lidé, kteří spí víc než devět hodin, si zkracují život, říká profesor Šonka |
S věkem pak klesá čas strávený spánkem, ale také optimální doba spánku. Třináctiletí spí přes týden v průměru osm hodin a sedm minut a patnáctiletí jen sedm hodin a 38 minut denně. Optimální by přitom bylo osm až deset hodin.
Nedostatek spánku má přitom celou řadu negativních účinků. „Vědět, že mladí lidé spí málo, je důležité, ale samo o sobě to nestačí. Ve výzkumu se zaměřujeme také na kontext. Zajímá nás, jakou vazbu má spánkový dluh na další aspekty životního stylu dětí,“ říká Michal Kalman, vedoucí výzkumného týmu studie HBSC. Nedostatečný spánek se podle něj projevuje celou řadou věcí: od psychického stavu dětí přes horší stravovací návyky a celkově nižší pocit spokojenosti.
„Zjednodušeně platí, že ti, kteří spí dostatečně, riskují mnohem méně, že budou čelit nadváze nebo obezitě,“ dodává Aleš Gába, vedoucí výzkumného projektu 24hodinové analýzy pohybového chování. Rovněž poukazuje na další důležitý vliv, kterým je čas strávený před obrazovkou.
Sledování filmů a videí, hraní her nebo čas strávený na sociálních sítích mají tendenci ukrajovat ze spánku. Právě z toho důvodu patří vysoký screen time ruku v ruce s nedostatečným spánkem k zásadním „obezitotvorným“ faktorům.
Pomoci by mohl pozdější začátek školy
Ještě důležitější je ale podle výzkumníků fakt, že děti trpí takzvaným sociálním jet lagem. Jde o situaci, kdy v průběhu týdne spí méně kvůli školním a jiným povinnostem a nedostatku času. To si pak vynahrazují o víkendu. Dochází tak k nesouladu mezi přirozeným časem probuzení a vstávání podle budíku.
Podle odborníků z UPOL trápí tento fenomén asi 45 procent deváťáků, v celkové populací dětí od jedenácti do patnácti let pak jde o více než třetinu všech školáků, častěji dívek. O víkendu proto spí v průměru o dvě hodiny déle než ve všední dny. A to má za následek zvýšenou únavu v průběhu týdne.
Psychiatrička: U dětí se depresivní porucha projevuje i bolestmi břicha či hlavy |
K jeho zmírnění by podle odborníků mohlo pomoci, kdyby škola začínala o něco později. „V některých zahraničních zemích začíná škola v 8:30 nebo v devět hodin. Když jsme dělali dodatečné analýzy, zkoušeli jsme nasimulovat situaci, kdy by škola začínala o půl hodiny později. Najednou bychom se dostali na osmdesát procent dětí, které by splnily spánková doporučení,“ popisuje Kalman.
Dodává však, že to by platilo pouze za předpokladu, že by děti o půl hodinu neposunuly také čas, kdy chodí spát. „České děti v porovnání se zahraničím vstávají výrazně dříve, o dvacet až pětadvacet minut. Bylo by vhodnější, kdyby měly třeba kratší cestu do školy,“ doplňuje Kalman.
Jeho slova ostatně podporují i data získaná během loňského jara, kdy se děti učily z domova. Odborníci tehdy udělali menší doplňující výzkum. „Děti na loňském jaře plnily spánková doporučení o dvacet procent více, takže jde o jeden z pozitivních dopadů lockdownu,“ řekl Kalman.
Pomůže omezení modrého světla
Výzkumníci chtějí na základě analýzy šířit osvětu mezi rodiči i školami. K lepšímu spánku dětí mohou podle nich přispět třeba tím, že nastaví pravidelný režim spánku nebo že omezí hodinu před ulehnutím přístup k moderním technologiím, které vyzařují modré světlo. Kromě toho má pozitivní dopad pravidelné sportování či eliminace rušivého hluku a světla.
Studie HBSC probíhá současně v celé řadě evropských států každé čtyři roky, a to už od roku 1994. Kromě spánku zkoumá i třeba váhu či rizikové chování, ať už v kontextu návykových látek či moderních technologií.
„Z ostatních částí studie víme, že české děti jsou velmi fyzicky aktivní, méně trpí obezitou než vrstevníci v jiných zemích. V evropském kontextu se daří českým dětem velmi dobře,“ shrnul ředitel české pobočky Světové zdravotnické organizace Srdan Matić.
