Úvahy Šlechtové se ubírají přesně tím směrem, jak je naznačeno v úvodu. „Máme průzkumy, že děti nevědí, jak se chovat, kdyby se něco stalo, dejme tomu, kdyby do školy přišel střelec. Nevědí, jestli zalézt pod stůl, nebo utíkat,“ říká ministryně.
Nápad je myšlen zcela vážně a dostal se i do programového prohlášení vlády. Doslova se tam píše: „Do základních a středních škol zavedeme přípravu prvků branné dovednosti.“
Tentokrát by šlo o plnohodnotný předmět, jako je zeměpis nebo přírodopis. Co by se tedy dítě ideálně v novém předmětu mělo dozvědět? Základy zdravovědy, základní fakta o armádě, a jak doslova říká Šlechtová, „co to znamená být Čech“.
Oponenti nejčastěji namítají, že děti už mají látky naloženo dost a další „výchovu“ už není v rozvrhu kam zařadit. Ministryně by ráda nový předmět zavedla ještě v tomto volebním období.
Ministryně obrany Karla Šlechtová
Zároveň zdůraznila, že nový předmět nebude mít nic společného s předlistopadovou výchovou zasaženou komunistickou ideologií, kdy děti pobíhaly v pláštěnkách imaginárním „zamořeným územím“. Šlechtová připomněla, že tohle sama ještě zažila.
Do konce roku chce ministryně obrany předložit vládě novou „koncepci přípravy občanů k obraně státu“, která bude novému předmětu předcházet. Vlastenectví nechápe ministerstvo obrany úplně nacionalisticky, ale jako soubor povinností a práv, které člověk ve vztahu ke státu má. Ať už jde o brannou povinnost, nebo o to, že člověk má právo, aby ho stát ochránil.
Školy: Jedna výchova stačí
Učitelé dnes vysvětlují dětem obsah branné výchovy v jiných předmětech. Nejčastěji na to přijde řeč v občanské nauce, ale třeba i na školním výletě. Ředitelé škol to proto vesměs považují za dostačující.
„Dokud nám to někdo vyloženě nenařídí, tak brannou výchovu jako předmět zařazovat nebudeme,“ reagoval třeba ředitel pražského Gymnázia Jana Palacha Michal Musil. „V září společně jezdíme na týden na Šumavu, výjezdu se účastní asi devadesát procent studentů. Právě tam se například chceme více věnovat tématu záchrany života,“ doplnil ředitel Musil.
Šlechtová určitě záměr neprosadí bez souhlasu a spolupráce ministra školství Roberta Plagy. Jeho tiskový odbor za ministra úřednicky odpověděl, že „může probíhat diskuse o další dílčí úpravě rámcového vzdělávacího plánu v požadované oblasti“.
Rámcový vzdělávací program už od roku 2013 školám ukládá, aby „obranu státu“ do výuky nějak zakomponovaly, ale nikde není psáno, že to má být samostatný předmět.
Prozatím branná výchova probíhá dost často na té úrovni, že ředitel pozve na přednášku vojáky z nejbližší posádky. Ministerstvo školství také vydalo metodickou příručku pro učitele a lektoři ministerstva obrany už teď školí na seminářích pedagogy.
Děti mají moc jiných hodin
Hnutí ANO by se při zavádění nového předmětu mohlo opřít o občanské demokraty. Zavedení „branné výchovy“ podporuje předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová z této strany.
„Obnovení nějaké formy přípravy na krizové situace bylo i v programu ODS. Jde o to, aby žáci rozeznávali varovné signály, znali základy topografie a zdravovědy. Považuji za chybu, že jsme to z výuky vypustili,“ míní Černochová.
Předseda školského výboru Sněmovny Václav Klaus mladší, rovněž z ODS, se k nápadu Šlechtové staví rezervovaněji, nicméně ani on ho úplně nezavrhuje.
„Já si myslím, že hodin ve školách je strašně moc. Když se budeme bavit o tom, že se omezí nějaké zbytkové hodiny, které tam přišly v posledních letech, tak se můžeme o něčem bavit. Ale ne za cenu, že tam přibudou další dvě hodiny, a ty školy už to nemají jak nafouknout,“ uvedl v pondělí Klaus.
Z oslovených učitelů a ředitelů škol byl nejvstřícnější asi ředitel základní školy v Londýnské ulici v Praze Martin Ševčík. „Dovedu si to představit, i když ne optikou toho, co jsem v rámci branné výchovy zažil já. Bylo by dobré učit děti, jak se chovat za mimořádných situací a podobně, ale mělo by to být koncepční řešení,“ říká Ševčík.
I on však upozorňuje na stejný problém jako Klaus. Děti mají příliš mnoho různých předmětů a hodin a není možné jen tak přidat další. „Musíme si také říct, co z obsahu vzdělávání vyndáme,“ připomíná Ševčík.
Ve sněmovním výboru pro obranu mimochodem zasedá za Piráty František Kopřiva – jeden z nejmladších poslanců, který maturoval v roce 2015. Takže má ze školy coby student čerstvé zkušenosti.
„My jako Piráti nejsme pro zavedení branné výchovy zvlášť. Na druhou stranu, když jsem chodil na gymnázium, chodili k nám sice zdravotníci na přednášky a byli jsme i v nemocnici, ale určitě by bylo na místě nějaké zintenzivnění a zpravidelnění téhle výuky,“ myslí si Kopřiva.
Měla by se do škol v modifikované verzi vrátit „branná výchova“?
 |
