K přijetí žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Z ankety redakce iDNES.cz vyplývá, že v současné době by ústavní žalobu na prezidenta podpořilo 21 senátorů. Kromě šestice senátorů z klubu Senátor 21 by tak ústavní žalobu podpořilo dalších 15 členů horní komory.
Většina z nich jsou politici bez stranické příslušnosti. Mezi příznivci žaloby se ovšem najdou také politici z ČSSD či KDU-ČSL. Zatím jako jediný senátní klub by pro podání žaloby hlasoval senátní klub Senátor 21. Právě tato skupina šesti senátorů stojí za vznikem návrhu ústavní žaloby.
„Hlasoval bych pro podání žaloby. Po roce 89' jsem se domníval, že Česká republika už bude mít jen prezidenty, na jejichž práci budu moci být hrdý. Zjišťuji však, že kromě prvního z nich, Václava Havla, jsem se hluboce mýlil,“ uvedl člen klubu Ladislav Kos.
Zastánci žaloby ve svých argumentech uvádí, že je to povinnost Senátu. Část členů horní komory tvrdí, že je v tomto ohledu potřeba upozornit na chování prezidenta republiky. A to i přesto, že by žaloba nemusela mít šanci na úspěch.
„Návrh žaloby jsem si přečetl a podpořím ho, i když je zřejmé, že se vzhledem ke složení poslanecké sněmovny nedostane k projednání Ústavním soudem. Je to důležité pro obě strany sporu, vnímání spravedlnosti v naší zemi, a s ohledem na budoucnost pro jasnější vymezení pravomocí prezidentů po Zemanovi,“ uvedl Marek Hilšer, bývalý kandidát na prezidenta.
ANO řekne ne
Proti žalobě se ovšem postaví celý senátní klub ANO. „Na jednání Senátního klubu Hnutí ANO se všichni přítomní senátoři jednoznačně shodli, že návrh ústavní žaloby nepodpoří,“ uvedl Jaroslav Větrovský. Klub má celkem sedm členů, na otázky redakce neodpověděli dva z nich.
Celkem 12 senátorů se ve své odpovědi zdrželo. Chtějí si počkat na debatu v Senátu a na to, co z ní vyplyne. Někteří se stále ještě seznamují s padesátistránkovým dokumentem s návrhem žaloby a svůj názor oznámí až poté. Část z nich také čeká na stanoviska právníků a ústavních znalců. Jedná se zejména o senátory z klubu Starostů. Ten je právě nejpočetnější frakcí v současném složení Senátu. Má celkem 19 členů.
„Je zřejmé, že jednání prezidenta není zcela standardní a je zapotřebí na něj adekvátně reagovat. Rozhodnu se tedy až na základě proběhlé debaty a finálního znění,“ uvedl senátor Herbert Pavera.
Již teď mají ovšem jasno senátoři Michael Canov a Zdeněk Hraba. Ti žalobu na prezidenta podpořit nechtějí. Naopak devět senátorů z klubu se vyjádřilo pro podporu ústavní žaloby.
Senátorům z klubu Senátor 21 by se tak muselo podařit přesvědčit zbývajících osm členů ze Starostů. Tím by ústavní žaloba získala v Senátu podporu 29 členů.
Jasné ne zaznělo i od dalších senátorů. Žalobu podpořit nechtějí, a to i přesto, že chování prezidenta Miloše Zemana neschvalují. „S výkonech funkce prezidenta republiky Milošem Zemanem a s jeho využíváním všech skulin daných Ústavou ČR dlouhodobě nesouhlasím. Domnívám se však, že za současného složení Poslanecké sněmovny žaloba nemůže projít. Obávám se navíc, že celou tuto iniciativu nakonec Miloš Zeman využije k mobilizaci svých příznivců a ve svůj prospěch. Že se na ni vlastně těší. K návrhu žaloby se nepřipojím,“ odůvodnil svůj postoj senátor Lumír Aschenbrenner.
Období názor zastává i senátorka Jitka Seitlová. Podle ní je podání ústavní žaloby kontraproduktivní s ohledem na současné složení Poslanecké sněmovny.
Podle některých navíc vymezené body chování Miloše Zemana nejsou hrubým porušením Ústavy. Jiní naopak respektují výsledky voleb či samotný prezidentský mandát.
„K žalobě se nepřipojím ačkoliv mě pan prezident v některých momentech rozčiluje. Připisuji to ale jeho senilitě, věku a dětinskosti. Funkce prezidenta republiky je pro mě přece jen takového významu, že mi není shůry dáno, abych jejího voleného představitele jakkoliv dehonestoval nebo napadal,“ uvedl Michal Kortyš ze senátního klubu ODS.
Na otázky iDNES.cz o ústavní žalobě neodpovědělo 30 senátorů. Bez odpovědi zůstali zejména senátoři z klubu ODS a ČSSD. Ti, kteří z klubu odpověděli, by žalobu na prezidenta nepodpořili.
Ústavní žaloba na prezidenta
Návrh na ústavní žalobu obsahuje sedm činů, které jsou podle autorům hrubým porušením ústavy. Poslední bod následně popisuje dalších 18 dílčích skutků.
V žalobě je mimo jiné zmíněné jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v červnu 2013, odmítnutí jmenovat Miroslava Pocheho ministrem zahraničí v loňském roce, či zásahy do justice. Návrh žaloby také připomíná Zemanovo prohlášení o výrobě novičoku v České republice či snahu ovlivnit proces vydání údajného hackera Jevgenije Nikulina do Ruska.
Pokud se s žalobou horní komora ztotožní, pro její podání bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců. S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček již dříve přirovnal žalobu k propagandistickým materiálům, které po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 šířili okupanti.
Pokud se s žalobou horní komora ztotožní, pro její podání bude třeba souhlasu ústavní většiny nejméně 120 poslanců. S ohledem na současné složení dolní komory není příliš pravděpodobné, že by žaloba doputovala až k Ústavnímu soudu. Ve Sněmovně má na rozdíl od Senátu většinu vládní ANO a ČSSD s podporou KSČM.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček již dříve přirovnal žalobu k propagandistickým materiálům, které po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 šířili okupanti.
Co říká Ústava k možnosti sesadit prezidentaČlánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. |