„Planá diskuse, jestli prezident něco spáchal, nebo nespáchal, už nikam nevede,“ řekl Láska.
„My máme za to, že prezident svými činy hrubě ústavu porušuje. Proto jsme se rozhodli, že připravíme text žaloby, ve kterém bychom jednak precizně popsali všechny skutky, o kterých se domníváme, že jimi ústava porušena byla, a dále bychom se dopustili právní argumentace, kterou budeme chtít doložit, že skutky prezidenta ústavu porušují,“ prohlásil senátor.
Text ústavní žaloby chce nejmenší senátní klub připravit ve dvou krocích. Prvním bude faktické popsání skutků, které jsou v rozporu s ústavou, a ten podle Lásky senátoři představí do dvou týdnů. „Potom se pustíme do právní argumentace, která bude poměrně náročná. Na to jsme si vyčlenili čas čtyř týdnů,“ uvedl senátor.
Zdůraznil, že nepůjde o žalobu pro „velezradu“, ale pro hrubé porušení Ústavy České republiky.
Je to jen pokus o zviditelnění, reagoval mluvčí Hradu
Chystanému pokusu o odvolání prezidenta Zemana se na Twitteru vysmál hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Další nenávistný pokus o zviditelnění se v médiích. O nic jiného nejde,“ napsal. A o chvíli později ještě dodal: „Není žádným překvapením, že nenávistí rozdělují společnost hlavně ti, kteří se zaklínají “liberální demokracií”. Připomínají svými praktikami ty, kteří v minulosti vzývali “lidovou demokracii”.“
Reakce ostatních senátorů byly od souhlasných s ústavní žalobou až po odmítavé.„My ten krok Václava Lásky vítáme, budeme ho podporovat a budeme se mu snažit pomoci,“ reagoval pro iDNES.cz předseda senátního klubu KDU-ČSL Petr Šilar.
„Dohodli jsme se, že chceme znát stanovisko právníků a ústavních znalců, jestli by ústavní žaloba k něčemu vedla. Je to věc, kterou nesmíme nechat vyvanout,“ řekl předseda senátorského klubu STAN Petr Holeček.
„Pokud jde o žalobu na prezidenta, je evergreenem Senátu. Ústavní právníci nikdy neshledali, že by došlo k podstatnému narušení demokratického řádu,“ řekl senátor za ODS Jiří Oberfalzer. „Vidím v tom spíše výraz občanského nesouhlasu. Nevidím faktickou šanci, že by taková žaloba mohla být vznesena a že by mohla uspět,“ tvrdí občanský demokrat. „Nás nikdo neoslovil,“ uvedla šéfka senátního klubu ANO Zdeňka Hamousová. „Počkám si, co pan senátor Láska předloží,“ reagoval šéf senátního klubu ČSSD Petr Vícha.
O ovliňování soudců z Hradu jako první napsal týdeník Respekt, který popsal, že kancléř Vratislav Mynář opakovaně kontaktoval soudce. Zeman poté uvedl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření. „Doporučení není ovlivnění, doporučení je vyjádření názoru,“ tvrdil Zeman.
Popřel, že bývalému šéfovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi nabízel místo v čele Ústavního soudu, když rozhodne, jak si hlava státu přeje ve sporu o nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory.
Složitý proces možného sesazení hlavy státu
Zahájit impeachment hlavy státu není jednoduché. K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.
Ve Sněmovně přitom za Zemanem stojí Andrej Babiš a jeho ANO, sociální demokracie, komunisté i SPD Tomia Okamury.
Šéf KSČM Vojtěch Filip se také prezidenta Zemana hned zastal. „Je smutné, že senátoři Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21, nedělají, jak se zdá, nic jiného, než bojují s panem prezidentem. Otázkou je, zda právě toto od nich jejich voliči očekávají a zda touto svojí činností prospívají občanům a naší zemi v zahraničí,“ napsal Filip na Twitteru.
Co říká Ústava k možnosti sesadit prezidentaČlánek 65 (1) Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. (2) Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku; velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. (3) K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců; nevysloví-li Poslanecká sněmovna souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán. |
17. ledna 2019 |