Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„My tak trochu zapomínáme na to, že tady je i rodina skutečná, která prožívá těžké chvíle,“ připomněl v úvodu Rozstřelu bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt. Upozornil, že řadu lidí práce Karla Gotta provázela po celý život, a tak mají pocit, že ho „znají“.
„Buďme jako občané a stát kolem, poskytněme podporu, ale nedělejme to násilně,“ doplnil Forejt.
Premiér Babiš hned po zpěvákově smrti oznámil, že Česká republika přichystá Gottovi státní pohřeb, byl to právě Forejt, kdo upozornil na nepřesnost tohoto termínu.
„Můžu jen odhadovat, ale myslím, že pan premiér chtěl pro Karla Gotta uspořádat důstojný, velký pohřeb a použil v té souvislosti termín státní pohřeb, ten má však jasná pravidla, definici,“ řekl Forejt
Jedním z nejviditelnějších prvků, který připomíná, že rozloučení s Karlem Gottem probíhá se státními poctami, jsou muži v uniformách, kteří stojí čestnou stráž u rakve.
„Jsou to vojáci z povolání, jejich výcvik je zaměřen na to, aby mohli zajistit důstojný průběh takového aktu,“ popsal Forejt.
Někdejší hradní protokolář následně doplnil, že vojáci jsou neustále v kontaktu se svými kolegy, kteří na první pohled nejsou vidět. Jednotka je v případě potřeby připravena nahradit unaveného kolegu.
V terminologii panují nejasnosti
„Státní pocty musí nabídnout stát,“ popsal Forejt. Nad průběhem pohřbu má ale nakonec hlavní slovo nejbližší rodina, v tomto případě Ivana Gottová. Rodina určuje, které pocty při rozloučení považuje za žádoucí a které ne.
„Neexistuje žádná legislativní úprava, která by přesně definovala co je státní pohřeb a co pohřeb se státními poctami,“ vysvětlil dále Forejt nejasnosti, které kolem přípravy rozloučení s Gottem ze začátku panovaly.
Tento typ obřadu totiž zatím nemá česká veřejnost zažitý. Když zemřel bývalý prezident Václav Havel, státní pocty tehdy podle Forejta sestavovali nejvyšší ústavní činitelé.
Debata o legislativním zakotvení přesného scénáře státních pohřbů by podle něj mohla být velmi citlivá a Forejt by podpořil spíše její tichou formu. Protokolář doplnil, že v minulosti byl každý státní pohřeb, určený zejména prezidentům, vždy výrazně jiný.
„Státní pohřeb je velká logistická operace, kdy nesmíte zapomenout na emoce,“ vysvětlil Forejt. Správně odhadnout míru poct není jednoduché a kromě tradice je průběh závislý také na tom, jak k pohřbům přistupuje společnost.
Velké pohřby vymizely
Forejt dále popsal, že zatímco u prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše byly součástí rozloučení také dlouhé smuteční průvody přes celé město. Při pohřbu Václava Havla byl průvod výrazně kratší. Podle Forejta ale nešlo v Havlově případě o projev menší úcty. Smuteční průvody jednoduše postupně vymizely celkově z naší tradice, a lidé už na ně podle Forejta nejsou zvyklí.
„Ve státním smutku musí být krátká pasáž, kdy by měl život ve státě ustrnout,“ popsal Forejt. Typické jsou třeba minuty ticha. Obecně by mělo být cílem státního smutku vytvořit důstojnou atmosféru pro ty lidi, kteří chtějí truchlit. Jasná pravidla, jak držet státní smutek, nejsou, vždy jde spíše o doporučení.
„Nemusíme plakat, ale měli bychom se zastavit a osobnost reflektovat,“ uzavřel Forejt.
Jindřich Forejt na Pražském hradě působil od roku 2002. Od roku 2004 působil ve funkci ředitele protokolu prezidenta republiky.
V době, kdy byl prezidentem Václav Klaus, mimo jiné organizoval státní pohřeb Václava Havla v prosinci 2011. Jako protokolář pokračoval i po vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě.
Ve funkci skončil na konci roku 2016 na vlastní žádost.
