Co je vaším úkolem, když dorazíte na místo, kde někdo potřebuje vaši pomoc?
Úkolem hasičského psychologa je na výzvu velitele zásahu zajišťovat na místě události psychosociální pomoc. U menších událostí se zpravidla jedná o přímé poskytování pomoci rozhovorem se zasaženými osobami, u událostí většího rozsahu psycholog spíše koordinuje psychosociální pomoc dalších interventů.
Jak náročné takovéto situace jsou?
Jistě náročné pro všechny zúčastněné osoby, včetně pomáhajících. Specifická náročnost u poskytování psychosociální pomoci je mimo jiné v tom, že si pomáhající vytváří se zasaženou osobou vztah, seznamuje se s jejím životním příběhem, aktuálním prožíváním, bezmocí. Pokud pracuje empaticky, je samozřejmé, že se ho takové věci dotýkají emocionálně.
 |
Zvláštní pozornost vyžadují lidé vykazující znaky psychické dysfunkce
Co je v takové chvíli pro zasažené nejdůležitější?
Nepodléhat nekontrolovaně bezmoci, beznaději a apatii. Pokud pomáhající dokáže citlivě projevit zasažené osobě zájem a účast, zpravidla tím u ní podpoří i zdravé mechanizmy aktivního vyrovnávání se s nastalou situací. Často si myslíme, že nejlépe dokáže takovou formu pomoci nabídnout a poskytnout pouze odborník na duševní zdraví, tedy psycholog, nebo psychiatr, ale opak je pravdou, dobře a vlastně zcela přirozeně v tomto funguje zájem ze strany osob blízkých, sousedů. Každý, kdo se na to cítí, může být v danou chvíli nápomocný.
Maláčová u zkázy a Jurečka v traktoru. Kdy sebeprezentace bolí a kdy sluší |
Ke kterým lidem míříte jako první? Jak poznáte, kdo vaši první pomoc potřebuje?
Většina lidí na místě události je ve stresu, ale nadále funguje, lidé se zapojují do řešení situace, pomáhají svým blízkým, spolupracují, reagují na výzvy záchranářů. Vlastní prožívání dokážou dočasně potlačit a pomoc druhých potřebují – pokud vůbec – až později.
Zvláštní pozornost vyžadují především lidé, kteří vykazují znaky psychické dysfunkce, jsou buď neregulovaně hyperaktivní, což často narušuje i průběh zásahu, nebo naopak zůstávají „zamrznutí“ v pasivní stresové reakci a ztrácejí orientaci, v jaké situaci se vlastně nacházejí. A dále samozřejmě specificky zranitelné skupiny osob, jako jsou senioři nebo děti.
Co je v takové situaci, která se stala na jihu Moravy nejdůležitější? Co jsou první kroky?
Z hlediska psychosociální pomoci je na prvním místě především kvalitní monitoring situace, při kterém se zjišťuje množství zasažených osob, míra jejich zátěže a jejich specifické potřeby. U událostí podobného rozsahu je pak naprosto nezbytná kvalitní koordinace veškeré pomoci a také systém péče o pomáhající, tj. například jejich pravidelné pracovní setkávání, střídání, možnost konzultace s koordinátorem.
Interventi se zaměřují na okamžitou pomoc
Pamatujete si, že byste někdy dělal interventa při nějaké přírodní katastrofě?
Největší zkušenost v této oblasti jsem získal jako koordinátor psychosociální pomoci sektoru Raspenava při bleskových povodních na Liberecku v roce 2010.
Jak se takový zásah a pomoc liší, například od zásahu při dopravní nehodě?
U dopravní nehody zpravidla převažuje první psychologická pomoc před nutností koordinace. Při událostech většího rozsahu vše probíhá v širším kontextu, psycholog se dostává do kontaktu se zástupci zasažených obcí, s lidmi ze sousedství, na místo jsou povoláváni další interventi z řad hasičů, policie nebo zdravotnické záchranné služby a osvědčená spolupráce probíhá také s nestátními neziskovými organizacemi.
Do jaké doby na místě zasahujete?
Psychologové a interventi složek integrovaného záchranného systému se zaměřují především na okamžitou krátkodobou, případně střednědobou pomoc v řádu hodin, dní a výjimečně i týdnů. Dlouhodobou pomoc mohou v případě potřeby zajišťovat neziskové organizace.
