Lidé režimu nevěřili, že jsou v ulicích protistátní živly, říká historik

  13:00
Na demonstrace Palachova týdne je třeba se dívat v kontextu událostí konce komunismu. „Tenkrát nikdo nemohl vědět, kdy přijde,“ říká historik Pavel Mücke. Největší protesty proti režimu za dvacet let ochromily třetí lednový týden v roce 1989 pražské Václavské náměstí a režim je tvrdě potlačil.
Fotogalerie3

Historik Pavel Mücke (10. ledna 2019) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Proč komunistický režim v prosinci opoziční demonstrace povolil a v lednu zakázal? 
Prosincové události byly lakmusovým papírkem komunistických elit v čele s náměstkem federálního ministra vnitra a šéfem StB generálem Alojzem Lorencem, který inicioval nápad jednou demonstraci povolit a uvidíme, co se stane. Pak se ukázalo, že tohle nebude cesta, protože všechna veřejná vystoupení, která se odehrávají v centru Prahy, jsou pro režim kontraproduktivní. Scházejí se na nich novináři, vidí je turisté, jsou tam zástupci ambasád.

Proto přišla změna?
Následovalo rozhodnutí, že demonstrace povolovány nebudou a že se to bude řešit represí, zákazy, zavíráním organizátorů. Ale síla symboliky dvaceti let od upálení studenta Jana Palacha byla tak silná, že se lidé z disentu, ale hlavně mladší příslušníci řady nezávislých sdružení, jako byly České děti či Nezávislé mírové sdružení, nedali zastrašit a novou energií tak doplnili a obohatili dosavadní aktivity například chartistů.

Chartisté nebyli pro demonstrace?
Pro ně bylo využívání demonstrací ve veřejném prostoru relativně novým prostředkem, se kterým začali díky částečnému uvolnění tlaku režimu pracovat až v roce 1987. A pak v tom i díky osmičkovým výročím pokračovali.

Jak se tehdy lidé na demonstrace svolávali? Nebyly sociální sítě a telefon neměl každý.
Kdo měl telefon, byl ceněný jako svolavatel, ale z pohledu bezpečnosti zase představoval vítaný cíl. Šlo o jinou dobu, co se týká komunikace, tiskly se letáky, psaly se nápisy, informace se předávaly ústně a koneckonců jedno z hesel Palachova týdne bylo „Zítra zase tady“. Proti tomu neexistuje represivní informační obrana.

Pavel Mücke

Historik Pavel Mücke (40) je zástupcem ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Zaměřuje se na novodobé a soudobé dějiny, dějiny a pamět, orální historii. V roce 2017 se habilitoval na FSV UK – obor Moderní dějiny. Je autorem či spoluautorem řady publikací a odborných článků.

Historik Pavel Mücke (10. ledna 2019)

Kolik lidí na ně tehdy chodilo?
V tom se liší údaje organizátorů, nezávislých pozorovatelů a policejních složek. Začíná to v roce 1987 na tisíci, dvou tisících lidech, v lednu 1989 jich už mohlo být pět, možná i deset tisíc. Vzhledem k místu, kde se demonstrace konaly, je těžké rozlišit účastníky a kolemjdoucí. Na Václavském náměstí v té době vrcholil běžný provoz, lidi chodili z práce, za kulturou, na nákupy, pohybovali se zde turisté. Přesně se to asi nepodaří nikdy spočítat. Ale jádro demonstrantů mělo určitě tři až pět tisíc lidí.

Kdo byli organizátoři protestů?
Demonstrace byly do značné míry spontánní. Režim však za podněcovatele označil a posléze i odsoudil za Chartu 77 Václava Havla, Danu a Davida Němcovy či Sašu Vondru, za Nezávislé mírové sdružení třeba Janu Petrovou Marcovou, dále Otu Veverku či Stanislava Pence z Mírového klubu Johna Lennona či Petra Placáka z Českých dětí. Pak jsou zde mnozí „obyčejní“ lidé, zejména mladších ročníků, včetně řady postav budoucího listopadového studentského hnutí, kteří poprvé přicházejí na demonstraci pokojně uctít památku Jana Palacha a kteří třeba poprvé doslova „dostanou pendrekem“.

Měli organizátoři piety za Palacha nějaký plán?
Organizátoři plánovali, že se pietně položí květiny k pomníku svatého Václava. Měla to být malá akce, na kterou v průběhu týdne navazovaly další – pieta na pražských Olšanech a ve Všetatech, Palachově faktickém rodišti.

To se úplně nepovedlo.
Řada lidí včetně Václava Havla na nedělní demonstraci vzpomínala jako na původně „legrační přetlačovačku“ mezi policisty, kteří obstoupili pomník, a lidmi z disentu, kteří tam chtěli položit květiny. A do toho přicházeli lidé, co šli zrovna okolo. Najednou vznikla zničehonic demonstrace.

Proč byly zásahy proti protestujícím tak brutální?
Mělo to lidi zastrašit, aby se odtrhli od jádra organizátorů, ale pak se ukázalo, že je to kontraproduktivní. Následující týdny a měsíce ukázaly, že právě ti, kteří v této době dostali poprvé obuškem či byli spláchnuti vodním dělem, pak bez skrupulí přišli na další demonstrace. Získali demonstrantskou zkušenost a často na to i po letech vzpomínají jako na důležitý životní okamžik.

Pevnost Václavák. Palachův týden před 30 lety odstartoval cestu ke svobodě

Jak to vnímala společnost, ti lidé, co chodili kolem?
Reakce svědků zásahu nebyly moc pozitivní vůči režimu, byla to od něj velká chyba, že do toho zatáhl spoustu lidí, kteří by se vůči němu nevymezovali. Policisté často zasáhli i proti náhodným kolemjdoucím.

Co na to média?
Oficiální československá média jednoznačně informovala, že jsou to „protistátní živly“ a že se od nich mají pracující držet stranou. A varovala před účastí na jakýchkoliv demonstracích.

Fungovala tahle propaganda?
Řekl bych, že stále méně. Dovolím si rodinnou vzpomínku, mého otce jako dálkového studenta Vysoké školy ekonomické tehdy na studijním varovali, aby se vyhnul Václavskému náměstí, že se tam prý něco děje. On do té doby netušil, že se demonstruje, a pak se vyrazil podívat. Většinou se akce odehrávaly v Praze, spousta lidí z regionů, pokud neposlouchali zahraniční rozhlas nebo neměli jiné zdroje, tak netušila, co se v Praze děje, a to se začalo právě díky Palachovu týdnu měnit.

Přístup režimu k demonstrantům se během týdne měnil, proč?
Byly tam rozdíly, jeden den, ve čtvrtek 18. ledna, se to obešlo bez policejního zásahu, naopak v závěru týdne se násilí zase vrátilo. Režim měnil taktiku.

Demonstrovalo se jen v Praze?
Organizátoři počítali s výpravou do Všetat a pietní akcí na tamním hřbitově, kde je Palach pohřben. Po zásahu StB tam řada lidí ani nedojela, byla odchycena doma, po cestě, na nádraží. Mimo Prahu se represivním složkám dařilo pacifikovat protest snáz než v Praze.

Mělo to ohlas i v zahraničí?
Západní zahraničí ho odsoudilo, informovala o tom média, vedení KSČ a našeho státu to diskreditovalo.

Jak na protesty reagoval režim?
Byla přijata mimořádná opatření, Federální shromáždění zpřísnilo tresty za účast na demonstracích. Účastníkům hrozily velké pokuty nebo vězení v řádu několika měsíců.

Kolik procesů proběhlo?
Nejznámější jsou procesy s Václavem Havlem, Janou Petrovou či Otou Veverkou. Petrová byla odsouzena na devět měsíců nepodmíněně, Veverka dokonce na dvanáct, Havel byl nakonec odsouzen na osm měsíců. Lidé z okruhu „iniciátorů“ demonstrací dostali několikaměsíční tresty, další tresty čekaly na řadové demonstranty, kteří dostali podmínky. Celkem bylo při Palachově týdnu „zkontrolováno“ přes 1 400 lidí a zhruba tři sta jich bylo zadrženo a někteří z nich byli odsouzeni. Další tresty čekaly na lidi v zaměstnání či na studenty vysokých škol, které si volali na děkanát a vyhodili je. Byla jich pestrá škála.

Co bylo dál?
Začaly týdny sebereflexe, jak u režimu, tak u opozice. Režim zpřísnil tresty, vyhodnocoval zásah. Zjistilo se, že zásah v centru města je komplikovaný a pak byla snaha vytlačit akce z centra a třeba je i povolit někde na okraji.

Fotit události v roce 1989 mělo příchuť zakázaného ovoce, říká fotograf

A opozice?
Od té doby se iniciativám dostalo nových impulzů, byly aktivnější, vznikla řada zahraničních i domácích petic, třeba za propuštění odsouzených, přidávali se lidé, od kterých se to nečekalo – z kultury, novináři. Rozjíždí se spirála akcí, které jsou vůči režimu troufalejší. A i uvnitř režimu se rozjíždí osobní politické iniciativy lidí typu premiéra Ladislava Adamce, generála Lorence, mocného člena aparátu ÚV KSČ Rudolfa Hegenbarta či tajemníka Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána, kteří rozehrávají svou autonomní politickou linku, protože vidí, že takhle to dál nepůjde a že je potřeba reagovat – buď z pohledu konzervativců vše „utnout“, nebo naopak z pohledu perestrojkových progresivistů režim zliberalizovat.

Změnilo to i komunisty, řadové členy strany?
Na střední a nižší úrovni se začalo diskutovat o tom, co vedení chce. Podle vzpomínek funkcionářů bylo vedení bezradné a komunisté nevěděli, co se děje, co mají od svých lidí chtít. Strana jako celek postupně trochu rezignuje na aktivní politiku a už se to naštěstí nikdy nedostalo třeba do mezí čínského scénáře represí. Tedy potlačit protesty třeba armádou.

Politickým tlakům by teď jako ředitel ČT nejlépe odolal Dvořák, míní analytička

Nejčtenější

Chlípní rudoarmějci na lovu. Slavný fotograf nafotil tutlanou sexualitu v SSSR

Jen rok po Stalinově smrti dorazil do Sovětského svazu Henri Cartier-Bresson. Slavný francouzský fotograf ukázal říši komunismu jako nikdo předtím: za pompézními pomníky a legendami o budování...

Poslala manželce zprávu, že jsme milenci. Sekal jsem ji do hlavy, vypověděl primář

Šokující detaily mimořádně brutální vraždy dnes zaznívají u Krajského soudu v Plzni, kde stanul bývalý primář Domažlické nemocnice Vojtěch Č. Čtyřicetiletý muž čelí obžalobě z vraždy kolegyně a...

Advokát Prouza spáchal sebevraždu. Nechal po sobě dopis na rozloučenou

V sobotu spáchal sebevraždu renomovaný padesátiletý advokát a bývalý českobudějovický soudce Daniel Prouza. Redakci iDNES.cz to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje. Podle nich se zastřelil v autě...

V Indii se zřítil letoun s 242 lidmi mířící do Británie, dopadl na lékařskou ubytovnu

Letadlo společnosti Air India s 242 lidmi na palubě mířící do Británie se krátce po startu zřítilo do obydlené čtvrti za letištěm v západoindickém městě Ahmadábád. Záchranáři již na místě neštěstí...

Rudé prádlo a finta se třpytkami. Strip klub v Charkově nabízí show i útěchu

Když si dvacetiletá Lisa na svou směnu ve striptýzovém klubu v ukrajinském Charkově obouvá boty na podpatcích, tak ví, že bude nejen tančit, ale také utěšovat traumatizované vojáky. Od ruské invaze...

Stanjura musí přijít, vynutili si poslanci přítomnost ministra financí

Přímý přenos

Miliarda přijatá v bitcoinech od muže zapleteného do obchodu s drogami zaměstnává druhý den poslance. Za sraba označila ministra financí Zbyňka Stanjuru šéfka poslanců ANO Alena Schillerová při...

18. června 2025  11:40,  aktualizováno  17:14

Rodiče v Kyjevě se celý den modlili, ať syna vytáhnou z trosek živého. Marně

Jednou z obětí ruského vzdušného útoku na Kyjev v noci na úterý je jednatřicetiletý Dmytro Isajenko, jenž studoval na Fakultě tělesné výchovy, sportu a zdraví na pedagogické univerzitě Mychajla...

18. června 2025  17:09

Zuby mi udělal super, říká pacientka falešného dentisty. Víc lituje, že hledá nového

Překvapivě žádné stížnosti nesměřovali pacienti k nelegální zubní ordinaci v Havlíčkově Brodě, kterou nedávno odhalila policie. Tři členové jedné rodiny ji provozovali doma ve svém rodinném domku...

18. června 2025  17:08

Íránu se daří pronikat přes izraelský obranný štít, znepokojuje to i USA

Premium

Ačkoliv izraelská obrana stále dokáže zachytit většinu íránských balistických raket, Teheránu se daří izraelským štítem v nevídané míře proniknout. Proslavená Železná kopule podle odborníků...

18. června 2025

Stížností dětí k ochránci práv přibývá, brzy najdou zastání u vlastního ombudsmana

Od července začne fungovat institut dětského ombudsmana. Doposud ale není zvolen, proto se jeho práce dočasně zhostí zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm. Kdo následně místo obsadí...

18. června 2025  16:59

Akademický senát pražské teologické fakulty schválil návrh na odvolání děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (AS KTF UK) schválil návrh na odvolání děkana Jaroslava Brože. Pro hlasovalo osm senátorů, tři byli proti, jeden se zdržel. Brož se ze...

18. června 2025  16:19,  aktualizováno  16:53

Tramvaják, který vyhodil Ukrajince, jde k soudu. Hrozí mu podmínka a převýchova

Soudní dohru bude mít incident v pražské tramvaji z konce letošního února. Tehdy řidič soupravy hrubě vykázal starší dvojici s malým dítětem původem z Ukrajiny z vozu. Na videu, které kolovalo po...

18. června 2025  16:52

Česká filharmonie míří „pod širák“. Sezonu uzavře na Hradčanském náměstí

Jako každý rok i letos odehraje Česká filharmonie poslední koncert sezony pod širým nebem. Tradiční open-air koncert se opět uskuteční na Hradčanském náměstí před vchodem do Pražského hradu.

18. června 2025  16:32

Řidič pod vlivem vjel do protisměru, při čelním střetu se zranilo i dítě

Vážná nehoda se stala v úterý odpoledne na Šumpersku, kde se na silnici I/11 poblíž obce Písařov čelně srazila dvě osobní auta. Střet si vyžádal čtyři zraněné, ve vozech byly i dvě děti.

18. června 2025  9:18,  aktualizováno  16:31

Až třináct let pro členy drogového gangu. Vedla ho žena, razii vyzradil kriminalista

Kilogramy drog za desítky milionů korun podle obžaloby vyrobila a rozprodala zejména na Plzeňsku parta třinácti mužů a žen. Před dvěma roky je policisté Národní protidrogové centrály pozatýkali při...

18. června 2025  16:25

D.A.S. právní ochrana, pobočka ERGO Versicherung Aktiengesellschaft pro ČR
MANAŽER OBCHODNÍ SKUPINY / OBCHODNÍ ZÁSTUPCE - celá ČR

D.A.S. právní ochrana, pobočka ERGO Versicherung Aktiengesellschaft pro ČR
Praha, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Kraj Vysočina, Zlínský kraj

ČT jede setrvačností, má nezdravý systém, řekla Šmuclerová. Radní budou brzy volit

Sledujeme online

Radní ve středu volí nového generálního ředitele České televize. Nástupce Jana Součka vybírají z pětice finalistů, která před týdnem postoupila z prvního kola. Kandidáti nejprve představují své...

18. června 2025,  aktualizováno  16:11

Afghánec pomáhal Američanům, teď mu hrozí deportace z USA a vydání Tálibánu

Americké imigrační úřady zadržely Afghánce, který pomáhal americkým vojákům ve své vlasti. Není jasné, na základě čeho tak učinily. Muž se obává, že pokud jej USA deportují zpátky do Afghánistánu,...

18. června 2025  16:03
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.