„Otevření expozice v Palachově rodném domě je naplánováno na 21. srpna,“ uvedla mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová. Národní muzeum je správcem památníku.
Památník měl být hotový už dříve. Stát dům vykoupil v roce 2015, následovalo vyhlášení architektonické soutěže, zpracování projektu a vypsání tendru. Do něj se ale opakovaně nehlásily firmy, což zdrželo zahájení prací (viz Palachův dům má protínat černá hrana zla, památník má ale zpoždění).
„V srpnu 2018 zahájil dodavatel stavební činnost. Jako na každé stavbě probíhají bourací práce, nyní se pracuje na hrubé stavbě, kterou dokončíme na přelomu jara a léta,“ uvedla Kvapilová. Poté bude následovat úprava povrchů, dokončení interiérů a instalace expozice.
Součástí památníku bude expozice, která představí autentické předměty připomínající Jana Palacha. Jeho osobnost a čin budou zakotveny v dobových souvislostech přelomu let 1968 a 1969 zdůrazněných i audiovizuálními materiály.
Student Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti tomu, jak rychle lidé rezignovali na jakýkoli odpor proti okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V Praze nyní Palachův čin připomíná pamětní deska v dlažbě Václavského náměstí, další je na zdi filozofické fakulty na Palachově náměstí a také hrob na Olšanech.
Letošní připomínkové akce v Praze začnou ve výroční den Palachova burcujícího činu. Na nádvoří Univerzity Karlovy bude 16. ledna odhalena pamětní dlaždice v místech, kde stála rakev s ostatky Palacha v den jeho pohřbu.
Pietní program k uctění Palachovy památky pořádá také Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Součástí programu je pietní akt u pamětní desky na budově FF UK, následován panelovou diskusí.
Na pietní akci naváže vernisáž venkovní výstavy Jan Palach 69, která v horní části Václavského náměstí potrvá až do 30. ledna. Akce bude doplněna mimo jiné o příspěvky pamětníků, umělců, osobností kulturního, společenského a politického života. Poslední událostí připomínkového dne bude hudebně liturgický pořad Ticho za Jana Palacha pod vedením Bohdana Mikoláška.
Za účasti zahraničních odborníků a zástupců slovenského Ústavu paměti národa se bude 17. ledna konat mezinárodní konference Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku. Konference se bude zabývat zejména historickým a morálním dopadem činu sebeobětování jednotlivých „živých pochodní“ nejen na občany svých zemí, ale v širších souvislostech ve spojení s činem Jana Palacha.
11. září 2018 |
