Pevnost Václavák. Palachův týden před 30 lety odstartoval cestu ke svobodě

  0:01aktualizováno  0:01
Vodní děla, obušky, slzný plyn a psi přivítali na Václavském náměstí v Praze všechny, kteří chtěli před třiceti lety položit květiny a připomenout si tak oběť studenta Jana Palacha. Komunistický režim se už s předstihem rozhodl, že tvrdě potlačí všechny snahy připomenout dvacáté výročí jeho upálení.

Česko ovládla záhy po Palachově činu dusná, těžká atmosféra. "Vládl zde takový pietní klid, všichni byli zaražení a zděšení," líčí Václav Kilian. | foto: Václav Kilian

Prosinec 1988 naplnil Československo očekáváním, že se blíží změna. Komunistický režim povolil setkání lidí z opozice s francouzským prezidentem Mitterrandem i první demonstraci na pražském Žižkově. 

„Žijeme v dramatické době plné protikladů. Na jedné straně moc stupňuje represe, na druhé straně se společnost začíná zbavovat břemene strachu a stále více lidí se nebojí projevit svoje mínění,“ řekl před koncem roku na první povolené demonstraci Václav Havel. Jeho slova se v polovině ledna 1989 měla potvrdit.

Fotogalerie

Československo se chystalo na největší protest od roku 1969, pro který se později vžilo označení Palachův týden. Na neděli 15. ledna od 14 hodin naplánovalo pět opozičních iniciativ na Václavském náměstí pietní vzpomínku na studenta Jana Palacha.

Režim však byl připraven. Federální ministr vnitra František Kincl vyhlásil historicky nejvyšší, 4. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření k udržení klidu a pořádku v Praze a Středočeském kraji na dobu od 13. do 25. ledna. V pohotovosti v Praze bylo 3,5 tisíce příslušníků SNB a lidových milicí.

Na dva týdny zřídil operační štáby, nařídil sledování a šikanování vytipovaných osob a zorganizoval preventivní opatření vůči skupinám „závadové mládeže“. Pořádková služba byla posílena o 1 300 příslušníků lidových milicí, do akce byly povolány stovky policistů a další stovky byly v pohotovosti. 

Režim povolal 3 500 policistů a milicionářů

Policejní manévry tisíců policistů a milicionářů už s předstihem změnily Václavské náměstí na nedobytnou pevnost obehnanou kovovými zábranami a přísně střeženou policií s obrněnými transportéry. To všechno kvůli jedinému pietnímu shromáždění, které režim s předstihem zakázal.

I přes úřední zákaz se však na Václavském náměstí sešlo několik tisíc lidí. O tom, že se akce připravuje, se většina z nich dozvěděla z letáčků, které byly po Praze rozšiřovány, visely na vysokoškolských kolejích a den před plánovanou akcí dokonce na rockovém koncertě věnovaném zemětřesením postižené Arménii. Zároveň o chystaném shromáždění informovalo vysílání zahraničního rozhlasu. 

Přetahovaná s policií

V neděli 15. ledna ve 14 hodin měly být na Václavském náměstí položeny květiny a Vlasta Chramostová měla pronést zamyšlení nad smyslem oběti Jana Palacha.  „Měla to být malá akce, na kterou navazovaly další – pieta na Olšanských hřbitovech a ve Všetatech, v Palachově rodišti,“ popisuje historik Pavel Mücke z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Podle něj mnoho lidí, a to včetně Václava Havla, na nedělní demonstraci vzpomínalo jako na „legrační přetlačovanou“ mezi policisty, kteří obstoupili pomník, a civilisty, kteří tam chtěli položit květiny. „Do toho přicházeli lidé, kteří šli z práce. A najednou vznikla z ničeho nic demonstrace,“ popisuje Mücke.

První demonstrace byla tvrdě rozehnána, ale lidé se zde sešli opět další den, a to po celý týden. Postupně se protestů, přes jejich brutální potlačování, účastnily až desetitisíce lidí. 

Palachův týden - neuvěřitelná policejní brutalita, vzpomínal Ruml

Živelné protirežimní shromáždění ale ozbrojené složky v okolních ulicích potlačily. 117 lidí bylo zatčeno a oficiální československá média zahájila soustavnou dezinformační kampaň – jednoznačně informovala, že jsou to ti „zaprodanci a samozvanci“ a že se od nich mají pracující držet stranou. A varovala před účastí na jakýchkoliv dalších demonstracích.

To v dalších dnech paradoxně přilákalo na Václavské náměstí další masy lidí, zejména mladých, kteří zatím neměli s demonstracemi žádné zkušenosti. A režim se je rozhodl odradit brutalitou, jednou provždy je zastrašit. Tak jako jejich rodiče před dvaceti lety.

„Následující týdny ale ukázaly, že ti lidé, kteří dostali poprvé obuškem nebo byli spláchnuti vodním dělem právě v téhle době, tak pak bez skrupulí přišli na další demonstrace,“ vysvětluje historik. Mnozí přitom patřili ke studentům, kteří za pár měsíců odstartovali sametovou revoluci.

Zítra zase tady

Režim proti demonstrantům vystřídal během týdne různé metody. Ve středu 18. ledna se obešla demonstrace bez policejního zásahu. Následující den byl zákrok naopak obzvlášť násilný. Nicméně většinou se komunisté uchylovali k brutalitě. Využívali policejní psy, pendreky, slzný plyn, obrněné transportéry vybavené vodními děly.

Naplňuje mě to hrdostí, říká žena, kterou v roce 1968 vyfotil Jan Palach

Demonstrace provázelo i masivní zatýkání. Příslušníci SNB zatkli hned v pondělí hlavní organizátory akce. Mezi nimi třeba Václava Havla, Danu Němcovou, Stanislava Pence, Janu Petrovou, Petra Placáka nebo Alexandra Vondru.

A například ve čtvrtek 19. ledna bylo 280 účastníků protestů předvedeno k výslechu, 23 z nich bylo obviněno pro trestné činy, 80 stíháno pro přečin. Přesto se živelné demonstrace na Václavském náměstí a v přilehlých ulicích – kam protestující zpravidla policie vytlačila – konaly až do pátku. A ukázaly, že komunistický režim není neporazitelný. Což se potvrdilo již toho roku na podzim, kdy se definitivně zhroutil.

Tresty pro organizátory násilí

Palachův týden měl dohru po sametové revoluci. Odsouzen byl pražský tajemník KSČ Miroslav Štěpán, který nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Trest dostal i ministr vnitra Kincl. Na podzim 1993 byl odsouzen za nezákonnou perzekuci představitelů opozice na tři roky do vězení.

Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Soud definitivně osvobodil policistu, který autem zastavil motorkáře

Policista Šimon Vaic je viněn z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti kvůli...

Policista Šimon Vaic, který čelil obžalobě kvůli tomu, že zahradil ujíždějícímu motorkáři cestu autem v roce 2017,...

Soukup chce dobýt Evropský parlament. Z TV Barrandov zmizí jeho pořady

Jaromír Soukup na snímku z března 2016

Jaromír Soukup učinil zásadní životní rozhodnutí, píše TV Barrandov na svém twitterovém účtu. Podle Info.cz Soukup...

Policie dopadla údajné vrahy čerpadlářky v Nelahozevsi

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Policie zadržela dva podezřelé z vraždy čerpadlářky z Nelahozevsi. Informaci iDNES.cz potvrdil policejní mluvčí Zdeněk...

Útočník na pódiu pobodal starostu Gdaňsku, ten na následky zranění zemřel

Starosta Gdaňsku Pawel Adamowicz při vystoupení na charitativní akci (13. ledna...

Na starostu polského Gdaňsku zaútočil během nedělního večera muž s nožem. Stalo se tak při charitativní akci, kdy...

Tátové od rodin i gauneři. Podezřelí z vraždy pumpařky byli „známé firmy“

Dům ve Vojkovicích na Mělnicku, kde policisté zadrželi podezřelého z vraždy...

Oba měli rodinu, jeden z nich by se brzy měl stát otcem. Oba jsou z Mělnicka, kde byli známí kvůli své kriminální...

Další z rubriky

Tvrdší tresty pro řidiče. Nový bodový systém přináší velké změny

Ilustrační snímek

Kdo na silnici nemyslí, zaplatí na pokutách zase o něco více. Ministr dopravy Dan Ťok připravil revoluční změnu...

Zbití číšníka bylo podle policie pokusem o vraždu. Pachatelům hrozí 18 let

Číšník Miroslav, kterého skupina Nizozemců napadla v centru Prahy, poprvé...

Pražští policisté v minulých dnech navrhli obžalovat z pokusu o vraždu dvojici Nizozemců, kteří loni v dubnu v centru...

Před dvaceti lety zemřel Jaroslav Foglar, jeho byt dnes slouží spisovatelům

Jaroslav Foglar

Nenápadná deska na zdi ještě nenápadnějšího žižkovského činžáku v Křišťanově ulici v Praze 3 připomíná, že tu prožil...

Najdete na iDNES.cz