Autor průzkumu Jiří Černý ale upozorňuje, že odhad mandátů je rovněž zatížen určitou výběrovou chybou, která může pro kteroukoli z uvedených stran představovat odchylku dvou křesel.
„Není možné na základě této prognózy dostatečně spolehlivě určit, zda by většinu ve sněmovně měla případná pravostředová koalice ODS a KDU-ČSL nebo potenciální levicová koalice KSČM s ČSSD,“ vysvětlil.
Vývoj volební prognózy podle něho ukazuje, že pozice ODS se proti roku 2002 významně posílila, ale zatím není plně stabilizovaná. Strana v květnu zaznamenala obdobnou ztrátu voličské přízně, jako po jmenování vlády Stanislava Grosse. Ztrátu ale dohnala po vyhraných krajských a senátních volbách.
„Naproti tomu podpora ČSSD je ve srovnání s rokem 2002 nyní zhruba poloviční,“ poznamenal Černý.
Doplnil, že ačkoli aféra kolem Grossova bytu předpokládaný volební výsledek ČSSD ovlivnila v počátcích jen zanedbatelně, následná vleklá vládní krize se na pozici strany podepsala už výrazně. Po Grossově odstoupení se pak pokles voličské přízně zastavil.
Podle nejnovějšího průzkumu by KSČM volilo přes 25 procent dotázaných. „Komunisté by tak za současné situace suverénně skončili jako druhá nejsilnější parlamentní frakce,“ upřesnil autor průzkumu.
Z dlouhodobého hlediska je podle něho možné pozorovat i mírné posílení pozic KDU-ČSL, jejíž předpokládaný volební výsledek již půl roku neklesl pod deset procent. Spory ve vládní koalici pozici této strany nakonec neoslabily.
Výzkum rovněž ukázal, že v květnu by se voleb do Sněmovny zúčastnila polovina oprávněných voličů. „Což je z dlouhodobého hlediska mírně podprůměrná hodnota. Pokud by se tato předpověď vyplnila, potvrdila by se dlouhodobě klesající úroveň volební účasti,“ podotkl Černý.
