K tomu, aby Sobotka, jenž zatím stojí za ministrem vnitra Chovancem, ustál případný pokus o vyslovení nedůvěry, musí mít tedy na své straně alespoň sto hlasů v dolní komoře parlamentu. ČSSD jich má ve Sněmovně 50, lidovci 14.
Pomoc Sobotkovi ale může poskytnout TOP 09. To je dáno i tím, že v českém parlamentu není politika, který vystupuje ostřeji proti Andreji Babišovi, než lídr TOP 09 Miroslav Kalousek. A ten už se také za policejního prezidenta Tomáše Tuhého tento týden postavil.
Tuhý v pátek žádal o podporu premiéra:
Kalousek podpořil šéfa policie. Může podržet i Sobotku
„Je to manažerské rozhodnutí policejního prezidenta. TOP 09 si vždy přála, aby policejní prezident byl nezávislý a nebyl vystavován politickým tlakům. Tedy ho žádným politickým tlakům vystavovat nebudeme. Nejsme babišovci,“ napsal Kalousek už ve čtvrtek večer na své facebookové stránce.
Už když byl loni v listopadu zvolen místo Karla Schwarzenberga do čela TOP 09, představil v rozhovoru pro iDNES.cz svůj strategický plán spolupráce širší koalice demokratických stran proti „autokratům a oligarchům“.
„Mluvím o spojení politických sil, všech demokratických stran, které by měly společným úsilím bránit svobodné demokratické hřiště,“ řekl Kalousek (rozhovor s ním zde). Může Sobotkovi nabídnout pomoc 25 poslanců TOP 09, aby vládě nebyla vyslovena nedůvěra. Slabinou této varianty je, že ODS nic podobného, jako Kalousek, neříká.
Pak je zde 33 komunistů, kteří by nemuseli mít snahu levicového premiéra potopit a s vládou v některých věcech KSČM spolupracuje. Navíc je tu ještě 7 poslanců Úsvitu a 7 nezařazených, zvolených původně za Úsvit, kteří nemají žádný zájem na tom, aby turbulence v koalice skončily předčasnými volbami, jež by je velmi pravděpodobně mohly dostat mimo Sněmovnu.
Vláda by, pokud by jí nebyla vyslovena nedůvěra, mohla fungovala dál jako menšinová a musela by shánět ad hoc podporu pro jednotlivé záměry. Tedy pokud by do ní sociální demokraté a lidovci přímo někoho nepřibrali.
A právě to může hrát významnou roli i v rozhodování ANO, zda ve vládě zůstat, nebo z ní odejít a až do voleb ji ostřelovat z opozice.
„Není tady důvod, aby byla vyvolána vládní krize či předčasné volby nebo hledání nějaké nové vládní sestavy,“ řekl iDNES.cz předseda horní komory parlamentu Milan Štěch. K předčasným volbám nevidí důvod ani prezident Miloš Zeman. Ještě z Makedonie stranám vzkázal, že si nemyslí, že by „sněmovní volby byly tak vzdálené, že by byly nutné předčasné volby, které by mohly nastat odchodem některé strany z koalice (více zde).
Posun může přinést schůzka aktérů sporu u prezidenta
„Já se rád seznámím, budou-li si to přát, se stanovisky všech zúčastněných stran, a teprve potom vyjádřím svůj vlastní názor,“ prohlásil Zeman. A taková schůzka se v Lánech uskuteční v pondělí.
Slovo prezidenta bude důležité, protože on by byl tím, kdo by v rukou držel hlavní karty, pokud by vláda padla. To už ostatně ukázal po pádu Petra Nečase, když bez ohledu na rozložení sil ve Sněmovně jmenoval „svůj“ kabinet v čele s Jiřím Rusnokem. Ten pak nezískal důvěru, ale řídil zemi do předčasných voleb.
V pondělí se v Lánech na jejich žádost uskuteční schůzky aktérů sporu o policii s panem prezidentem.
K případným předčasným volbám je přitom ještě dále, než k případnému povalení vlády. Musely by být buď neúspěšné tři pokusy o sestavení vlády nové, z nichž dva má podle Ústavy v rukou prezident, nebo by k nim mohlo dojít tak, že se Sněmovna do tří měsíců neusnesla o zákoně, s nímž by vláda spojila důvěru. Nebo by se muselo najít 120 hlasů poslanců pro rozpuštění Sněmovny. Každá z cest je přitom dost komplikovaná.
Schůzka v Lánech u prezidenta se uskuteční jen den před tím, než se v úterý sejde Bezpečnostní rada státu. Policejní prezident Tomáš Tuhý a ministr vnitra Milan Chovanec na ní podle premiéra Sobotky seznámí členy rady s chystanými změnami ve struktuře policie. „Bezpečnostní radu státu jsme měli ke korupci ČSSD na poště, teď ji máme mít k likvidaci Šlachty. Jasně, ať to proberou. Ale bez nás,“ reagoval šéf ANO Babiš.
Počítá s tím, že strany spor vyřeší ve středu ráno na koaličním jednání na Úřadu vlády. A že premiér Sobotka se nakonec přikloní k tomu, že by Chovanec reorganizaci policie neměl podepsat, i když to zatím premiérova vyjádření nijak nenaznačují.
Pokud by nakonec policejní reorganizace neprošla, mohl by se vrátit i Šlachta, ale jedině v případě, že by zároveň padl policejní prezident Tuhý. „Já už nemůžu spolupracovat s panem policejním prezidentem Tuhým a jeho náměstkem Laubem. To nejde dohromady. To by nešlo,“ řekl MF DNES Šlachta (více čtěte zde).
