„V rámci čtyřletých oborů vzdělání a oborů nástavbového studia bylo ke zkoušce přihlášeno celkem 79,6 tisíc uchazečů. Didaktické testy konalo v prvním i druhém řádném termínu 98 % všech přihlášených žáků,“ píše ve zprávě Cermat, který má jednotnou přijímací zkoušku (JPZ) na starost.
Ze zbylých dvou procent zájemců, kteří se na testy nedostavili, mají možnost přijít v náhradním termínu ti žáci, kteří o to ředitele škol požádali nejpozději do tří dní od konání zkoušky.
Noční můra všech žáků a studentů, matematika, letos průměrně dopadla lépe než před třemi lety, zato v pravidelné opoře dětí školou povinných, češtině, žáci pohořeli.
Přijímací zkoušky v minulých letech |
Před třemi lety získali uchazeči průměrné procentní skóre 74,9 %, letos si však pohoršili přes tři procentní body. V předmětu logických úloh, rovnic a neznámých se jim letos podařilo získat průměrné procentní skóre 63,8 %, přitom před třemi lety jen 59,7 %.
Páťáci se učí na testy i rok předem
Jedněmi ze zájemců o jednotné testy byli na základních školách páťáci, kterých se přihlásilo ke zkouškám na osmiletá gymnázia 17 456. Letos se o několik procent zlepšili v matematice i českém jazyce.
Jenže tato skupina zkoušených je oproti starším spolužákům v nevýhodě. Na mnoha školách se určitá látka probírá až později, a tak ambiciózním rodičům, kteří chtějí, aby jejich děti šly při první příležitosti na gymnázium, nezbývá nic jiného, než potomkům platit doučování nebo s nimi potřebnou látku probrat.
Tabulka úspěšnosti žáků hlásících se na střední školy a gymnázia.Zdroj: Cermat
„Žáci se na základních školách na přijímací zkoušky nepřipravují, tudíž je pro ně velice těžké uspět. Každá škola si chce své nejlepší žáky nechat, proč jim tedy pomáhat. Zkoušky obsahují látku, která se ještě neprobrala. Například teorii literatury – rozbor básně, určování rýmů, hledání metafor a podobně. V matematice zase rovnice, nerovnice, různé veličiny, s kterými žáci ještě nepracovali. Jedinou možností je dlouhodobé doučování látky, která teprve přijde. Někteří žáci se učí i rok předem,“ nelíbí se učitelce Karolíně Dohnalové.
Mluvčí Cermatu Marek Lehečka jí ale oponuje tím, že osmiletá gymnázia jsou velmi prestižní záležitostí, a tak se není čemu divit, že tomu musí být uzpůsobena i samotná zkouška.
„Je třeba si uvědomit, že JPZ pro osmiletá gymnázia má specifický charakter – týká se omezené skupiny 10 až 20 % žáků pátých ročníků základních škol, kteří se ucházejí o přijetí na významně výběrovou školu s vysokým převisem poptávky,“ obhajuje krok Cermatu Lehečka.
Cermat zveřejní výsledky přijímaček. Ukážou schopnosti rodičů, tvrdí kritik |
Doplňuje, že „účelem testů je dostatečně rozlišit jednotlivé uchazeče pro potřeby škol při přijímacím řízení, proto je v testech pro osmiletá gymnázia vyšší zastoupení obtížnějších úloh, než je tomu v případě testů pro čtyřleté obory. V testech se však vždy objevuje pouze učivo prvního stupně základní školy v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.“
Na zadání prvního dne testů pro žáky pátých tříd se můžete podívat ZDE, zadání druhého testovacího dne je k nahlédnutí ZDE.
Ukrajinské děti podle očekávání dopadly hůř
Na vlastní oči viděly válečné hrůzy, byly vytržené ze svého přirozeného prostředí a s rodiči, povětšinou s matkami, utekly do cizí země. Jiné prostředí, jazyk, mentalita. A také zcela odlišná úroveň vzdělávání oproti jejich domovině. To všechno sehrálo svoji roli ve výsledné úspěšnosti ukrajinských dětí hlásících se na střední školy.
Cermat na základě vládního Lex Ukrajina nakonec umožnil dětem utíkajícím z válkou zmítané země psát test z matematiky v jejich rodné ukrajinštině. Původně ji přitom měly absolvovat česky, nebo anglicky – podle svých preferencí.
„Rozhodnutí vzniklo už době, kdy se schvaloval Lex Ukrajina. Opravování bylo standardní vzhledem k tomu, že se jedná o matematiku. Důležitá tady jsou čísla, a ta se shodují v cyrilici i latince. Zvláštní nároky na vyhodnocení to na nás nekladlo,“ sdělil iDNES.cz Lehečka, přiznal ale, že samotná příprava testů byla o dost komplikovanější.
Přijímačky na gymnázia začaly. Na Cermat se už valí kritika |
„Bylo to časově náročné, protože k rozhodnutí došlo zhruba měsíc před konáním zkoušek. Překlady jsme konzultovali s překladateli, kteří umí česky i ukrajinsky, následně to kontrolovali rodilí mluvčí z řad pedagogů,“ vysvětlil.
Celkem 1190 uchazečů, kteří se hlásili do čtyřletých oborů a nástaveb, dosáhlo u zkoušky z matematiky průměrného procentního skóre 36,6 %. Sedmnáct dětí se hlásilo na osmiletá gymnázia a jejich procentní skóre bylo v rozmezí 12-92 %. Zájem o šestiletá gymnázia projevili čtyři Ukrajinci a dosáhli skóre 20 až 78 %.
 |
