„Samozřejmě tam nebyl požadavek na to, aby překládali ta (mongolská) slova, ale najednou tam byly výrazy, které průměrně rostlý mluvčí češtiny asi nezná. Já jsem je také neznal,“ přiznal jazykovědec Oliva. Doplnil, že test byl obtížný především rozsahem.
Problém Oliva nevidí v pronikání cizích (především anglických) slov do češtiny maturantů, naopak upozornil, že podobně se studentský slang tvořil i v minulých letech. Největší obtíž je podle něj v tom, že se přestává rozlišovat mezi situacemi pro používání spisovné a obecné češtiny.
„Velmi často se v hodinách mluví obecnou češtinou, případně nějakým místním nářečím. Aby výklad byl veden ve spisovné češtině a aby žáci i při zkoušení spisovnou češtinu používali, pokládám za důležité proto, že tím žáci a studenti získávají dobrou jazykovou praxi v mluvené spisovné češtině,“ uvedl.
Písemnou maturitu nezvládlo 14 procent žáků, znásobila se neúspěšnost v češtině |
Jazykovědec rovněž upozornil na zásadní roli četby. Slovní zásobu rozdělil na dva druhy. Jeden z nich podle něj bez četby prakticky nelze nabýt.
„Existují slova aktivní, která používáte v běžné komunikaci, a slova pasivní, jejichž slovní zásoba je často několikrát větší. Ta sice nepoužíváte, ale rozumíte jim. Jde o to, že k mnohým z těchto slov se dostanete jen při četbě,“ vysvětlil Oliva.
Čeština podle něj jako jazyk není ohrožená a pokud ano, tak pouze její část, kterou „starší“ generace pokládá za spisovnou. S otázkou, jakým směrem se bude čeština v budoucnu ubírat, by si podle Olivy měla poradit sama mladší generace.
