Právě proto se vláda Jana Fischera rozhodla, že do konce svého funkčního období prosadí změnu zákona, která by platy politiků zmrazila natrvalo. Návrh teď připravují úředníci ministerstva práce a sociálních věcí. "Pokud vláda rozhodne, bude předložen poslancům tak, aby mohl být projednán na březnové schůzi," uvedla mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Platy poslanců, senátorů, ministrů i prezidenta jsou zmrazené od roku 2008 . Letošní platy si navíc politici kvůli krizi dobrovolně snížili o 4 procenta. Od 1. ledna 2011 všechna tato omezení končí.
Pokud neprojde návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky, platy by se zase o 4 procenta zvýšily, navíc by ústavní činitelé podle platného zákona dostali výrazně přidáno. Jejich plat by se opět počítal podle speciálního vzorce a odvíjel by se od trojnásobku mzdy státních zaměstnanců.
Šimerkův návrh se už teď nelíbí představitelům ČSSD a ODS, bez jejichž podpory nemá šanci Sněmovnou projít. "Myslím si, že vláda má významnější úkoly než tohle. Jsme ochotni o tom jednat, ale nikdo to s námi nekonzultoval a pak je trapné, když to přichází rovnou na stůl," reagoval šéf sociální demokracie Jiří Paroubek.
"Neznám podrobnosti návrhu. Ale platy zákonodárců jsou zmrazené už teď," reagoval šéf ODS Topolánek. Jenže čtyřprocentní snížení bylo jednorázové, jen pro rok 2010.
Lidovci Šimerkův návrh podle všeho nepodpoří. Mají totiž svůj vlastní.
Jednoznačně pro by ruku zvedli zelení a členové TOP 09. "Je na místě, aby se platy ústavních činitelů odvíjely od ekonomické situace státu," uvedl předseda Strany zelených Ondřej Liška.
A podobně mluví i Miroslav Kalousek z "Topky": "Když z náhrad někteří poslanci ušetří na barák, je to prostě příjem a je potřeba ho zdanit." podotkl. Jenže obě zmíněné strany mají ve Sněmovně pouhých devět poslanců.
Šimerka zřejmě počítá s problémy
Šimerka s odporem ve Sněmovně pravděpodobně počítá, protože kromě úplného zmrazení má v záloze ještě druhou, pro politiky méně bolestnou variantu: upravit vzoreček, podle kterého se platy počítají. Tím by od příštího roku rostl jejich příjem pomaleji, než byli doposud zvyklí. Příští rok by tak řadový poslanec sice dostal přidáno, ale místo 16 tisíc by to byly jen čtyři tisíce korun.
Vláda se navíc bude muset vypořádat s dalším problémem. Plánované zmrazení platů se totiž netýká jen poslanců, senátorů, členů vlády, europoslanců či prezidenta. Dotkne se celkem 4 800 lidí – největší skupinu z nich tvoří soudci a státní zástupci. A právě ti už začali proti avizované změně protestovat.
Už loni na podzim se vymezili proti snížení platů o čtyři procenta, které se jich rovněž týkalo, protože spadají do stejného zákona. Předseda soudcovské unie Tomáš Lichovník nevyloučil, že by jeho kolegové mohli změnu napadnout i u Ústavního soudu.
"S návrhem zákona, který nyní připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí, jsme se již seznámili. Myslím si, že Ústavní soud by mohl trvalé zmrazení považovat za snížení platu. Platy soudců přitom musí být více chráněny než platy ostatních státních zaměstnanců," uvedl Lichovník s tím, že již vládě poslal negativní vyjádření k připravované změně zákona.
A už nyní je jasné, že soudci nebudou jediní, kteří hodlají protestovat. Politici se k návrhu staví velmi chladně. A bez podpory ODS a ČSSD nemá zákon naději přes Sněmovnu projít, "malé" strany ho samy neprosadí.
"Státní rozpočet by to sice nezachránilo, ale byl by to důležitý signál veřejnosti, že i političtí představitelé hodlají šetřit sami na sobě," podotkl například analytik Patria Finance David Marek.
